Povedená noc v Jizerkách a η–Aquaridy
Počasí bylo o posledním víkendu velmi nepředvídatelné. Již v noci na neděli se nečekaně obloha vyjasnila a tak jsme o den později riskli další výjezd do polských Jizerek. A vydařilo se nadmíru.
Snímek je z doby, kdy se začala od Krkonoš přibližovat oblačnost. Vizuálně byly na snímku tmavší partie oblačnosti velmi tmavé. Expozice 30 sekund při citlivost ISO 1600 vše dokumentuje velmi zesvětlené, ale ponechal jsem ukázku bez úprav.
Jestliže při příjezdu ještě zlobila střední oblačnost, později se obloha nad Jizerkami otevřela a my obdivovali krásy oblohy, jakož i Saturnu v nevídané hloubce a detailu. Překrásné pohledy skýtala na tmavé obloze i kometa PanSTARRS s ohonem široce rozevřeným do vějíře skoro 180°.
Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) fotografovaná v ohnisku 402 mm dalekohledu ED80/600 s reduktorem Vixen. Expozice v počtu 6×90 sekund na montáži CG5 dopadly i bez pointace na jedničku. Fotografováno Canonem 30D modifikovaným pro astrofoto. Díky jeho citlivosti vyniká nahoře maličká červená planetární mlhovina NGC 40 v Kefeu.
Obloha k mému překvapení stále více tmavla. Jestliže před půlnocí měřily SQM-L Vice 21,35 a MaGmetr 21,44, tak později jsem překročili hranici 21,50 a skončili jsme před jednou ranní na 21,53 Vic a 21,64 MaG. To už je známka skutečně solidní oblohy, což bylo poznat i okem. Škoda že při obzoru byly směrem k městům osvícené mraky, ale jinými směry byly zcela tmavé a projevovaly se pouze tím, že tam chyběly hvězdy. Dlouho jsem neviděl, aby například zničehonic zmizela polovina souhvězdí Kasiopeje a podobně.
Fotosestava CG5 Goto Adv. + ED80/600 + pointer 70/500.
Nádherné zážitky postupně po jedné ranní utnula oblačnost. Jak dokládají satelitní záběry, měli jsme dost neuvěřitelné štěstí na okno do oblohy víceméně přesně tam, kde jsme se nacházeli. To ovšem do značné míry pomohlo, neboť oblaka postupně zakryla Liberec, pak i Jablonec a Tanvaldsko.
MaG
Eta Aquaridy
Původně bylo v plánu v Jizerských horách strávit celou noc a počkat do rána na meteorický roj η–Aquarid (když už si Aleš pořídil to nové zero-gravity lehátko ;^), ale přicházející oblačnost nás po půl druhé ranní vyhnala. Doma se ale opět vyjasnilo, tak jsem ještě nešel spát a udělal jsem dobře.
Meteory totiž padaly a jaké! Nejlepší kousky měly stopy přes třetinu oblohy a záporné magnitudy. Až se tajil dech. Obloha sice nebyla tak tmavá jako v Polsku (SQM-L jen 20,86), ale to u tak jasných kusů vůbec nevadilo.
Květnové Aquaridy se tak rázem staly mým nejoblíbenějším rojem. Rád si na ně přivstanu i příště. Tato noc opravdu neměla chybu!
Vic KaL ◊!