Není každý den posvícení

Po přechodu fronty a několika dnech sychravého, deštivého a studeného – prostě typicky podzimního počasí, se v neděli v noci vyjasnilo. Vyrazil jsem opět do Turnova na hvězdárnu (než nám zavedou zákaz vycházení z domovů…) v očekávání dalších zážitků s Marsem. Pohled na scintilující hvězdy však nevěstil nic dobrého – dokonce i Deneb, téměř v zenitu, blikal jako policejní majáček. Pohled do dalekohledu obavy potvrdil.

V otevřeném RC byl obraz hrozný, připomínal obligátní dvacetikorunu na dně prudce tekoucího horského potůčku. Při zv. 180x jsem sotva chvílemi rozeznal Velkou Syrtu. Než jsem to definitivně zabalil, zkusil jsem přehodit binohlavu do achromatického refraktoru 102/1350 mm, kde byl obraz o poznání klidnější a při zv. 112,5x i celkem koukatelný. Kotouček Marsu má úhlový průměr přes 22“ a tak i menším přístrojem při slabším zvětšení lze rozeznat řadu detailů. Lehké chromatické aberace jsem se definitivně zbavil použitím červeného filtru W25, který zároveň pěkně zvýraznil albeda. Kromě již zmíněné Velké byla výrazná i Malá Syrta a zvláště mě zaujaly dvě světlé skvrny – jedna v oblasti Hellas a druhá na terminátoru. SPC je již velmi malá a fáze planety rovněž, je vidět, že oposice se blíží. Jen to chce trochu té jasné oblohy s dobrým seeingem.

Jeden komentář k “Není každý den posvícení”

  1. Roman Hujer

    Potvrzuji seeing byl tragický i v Alšovicích, ze dvou hodin video záznamu kdy většina dat skončila rovnou v koši vypadl pouze tento nepříliš ostrý snímek:

    Mars (Syrtis Major) – 28. 9. 2020 01:41, Alšovice, Celestron EdgeHD 9.25″ f/20 (2″ Barlow 2xED), UV/IR cut, ZWO ASI224MC, ASIAIR Pro