Celým jménem 73P/Schwassmann-Wachmann 3.
Zatímco v roce 1990 byla při průletu kolem Slunce pozorována jako jediná kometa, v následujícím návratu v roce 1995 se rozpadla na tři části. Zároveň tehdy došlo k výraznému zjasnění oproti předchozím předpokladům.
S napětím očekávaný návrat v roce 2001 přinesl pohled na tři kometky, nejjasnější označené C a B. Rok 2006 můžeme považovat za nejzajímavější. Jednak proto, že komety proletí velice blízko kolem Země (asi 12 mil. km 12. května), jednak proto, že v tomto roce bylo pozorováno nejvíce úlomků této komety. Některé se navíc rozpadají doslova před našima očima. Nejjasnější jsou dva fragmenty, označené C a B, další slabší fragmenty dosažitelné amatérsky jsou nejspíš G a R. Je třeba upozornit, že na všechny označené fragmenty již nestačí ani abeceda a používají se další předem dohodnuté kombinace, jako např. v případě jednoho ze slabších fragmentů AP.

Podrobnosti k návratu v roce 2006.

 

22. května 2006

Noc na pondělí 22. května byla ve znamení přechodu vysoké a místy i středně vysoké oblačnosti. K ránu se však vyjasnilo a průzračnost byla vynikající, což signalizovala řada detailů v Mléčné dráze viditelná pouhým okem. Horší to bohužel bylo nad východním a severním obzorem. Zde se velmi nízko nad kopci táhla pruhovatá vysoká oblačnost. Nic naplat, zkazila přímé pozorvání komety. Ačkoli jsem se s triedrem trápil, seč to šlo, komety jsem již neviděl.

Naštěstí jsem si sebou na kopec přitáhl montáž na focení a tak jsem zkusmo namířil objektiv směrem, kde jsem očekával kometu. Nastavil jsem 1600 ISO a udělal zkušební snímek. Na něm se nedaleko středu již na displeji zjevila kometka s ohonem. Vzhledem k tomu, že rychle svítalo, udělal jsem ještě několik expozic na 800 ISO, žádná se však nepovedla tak jako první, zkušební. Důvodem byl rychlý přesun oblačnosti přímo přes kometu. Triedrem jsem viděl tak málo hvězd, že jsem nebyl schopen posoudit, zda jde o fragment C či B. Ukázalo se, že šlo o B a že jsem o C-čko přišel, neb jsem tuto část oblohy nenafotil. I tak jsem nesmírně spokojen, snad o to více, že té samé noci jsem pořídil i snímek hvězdičky-kometky Pojmanski a nadějný záběr Mléčné dráhy v souhvězdí Střelce.

22. 5. 2006, 2:59 SELČ, fragment B za svítání mezi ciry 9° nad obzorem. Canon EOS 300D, Sigma 2,8/135mm, ISO 1600, exp. 70s.

Výřez z předchozího snímku 1:1.

Fragment B má na snímku protáhlý tvar. Koma bude nejspíš složena z hlavní části vpředu a nějakých úlomků ve směru ohonu. Délka této komy doutníkového tvaru je 5´, ohon má délku 40´.

Mlhoviny Trifid nahoře, Laguna pod ním a oblaka Mléčné dráhy ve Střelci. Expozice 90 sekund, ISO 800, Sigma 2,8/135mm.

 

15. květen 2006

Vyspal jsem se jednu noc, kdy bylo zataženo, ale už dopředu jsem tušil, že o to horší to bude tu další. Tedy ne s pozorováním, to vyšlo skvěle, ale s tím spaním a vůbec, moc mi štěstí nepřálo. I když.. mohlo být i zataženo.

Pokračuje detailní popis, jak mně překvapila viditelnost fragmentů v malém i větším triedru a jak jsem je viděl dobsonem 200/1000 mm. Poté jsou za textem fotky.

Nejsem cvok, abych šel na komety po dvou dnech naslepo, a tak jsem si rychle zapamatoval pozice fragmentů podle konce křídla Labutě a C někde pod nohou Pegasa. Prostě orientačně s tím, že je snad najdu..

Triedr 10x50 po 3 min cesty nahoru a 2 min vydýchávání se:
Mířím na konec křídla Labutě a ihned registruji v levé dolní části pole mlhavý fragment B. Vidím spíše jádro v podobně hvězdného zjasnění či rozmazané hvězdy a možná něco okolo. Nyní najíždím dolů k nohám Pegasa, kde by měl být obrazec hvězd zapamatovaný z mapy. Nemohu ho najít.

Měním triedr za 8x30. Když už brouzdám někde pod B snad 5 minut, dochází mi, že jsem jezdil vždy doleva dolů a ne přímo dolů. Tedy najíždím na správnou hvězdu (kappu Peg) a od ní jedu dolů mírně doprava, jak jsem si zapamatoval. Vím, že mám jet asi tak daleko, jako je to ke křídlu Labutě, ale ne zas tak moc. A už vidím onen obrazec v podobě lichoběžníku, co jsem si pamatoval. Nyní si už ale zas nepamatuju pozici fr. C u něj. V 8x30 vidím vpravo od něj, kde mám tušit kometu, několik slabých hvězdiček, ale nejsem si jist, že vidím mlhavé cosi. Aspoň mi došlo, proč jsem tam nenajížděl s 10x50, netušil jsem, že je to tak nízko nad lesíkem.

Měním zpět na 10x50 a najíždím na pozici C. Útvar lichoběžníku vidím, hledám vpravo od něj a nacházím krom hvězd také jednu slaboučkou, ne moc ostrou, bočním pohledem zcela zřetelně obklopenou mlhou. Netuším, kde měl být, ale vidím bočním viděním zřetelně (a přímo ne tak dobře) mlhavou komu s nepříliš jasným centrem, úhlově poměrně malou (2-3´?). Tak to bude ona. Ohon asi není vidět. Měním zpět na 8x30 a hledám tam zas. A nyní díky znalosti pozice ji nacházím též, avšak jen bočním viděním. Pro 8x30 je na hranici viditelnosti a jen když vím, kam koukat. Je ale zřetelně kruhová, v žádném případě ne jako hvězdy okolo.

Vracím se na závěr s 10x50 na B a žasnu. Oči se rozkoukaly (Měsíc mám chytře za stromem) a vidím u B zcela zřetelně nejen jasné jádro, i když ne úplně jako hvězdu, spíš tak 1-2´ velkou vnitřní komu a také tak 5´ vnější komu, strašně těžko ten rozměr odhaduji podle vzdálenosti nějakých dvou okolních hvězd..
A co mně dostalo na závěr? Vidím tam i ohon, řekl bych půl stupně dlouhý, možná i více, ale prostě je tam.

Odcházím dolů s pocitem, že mi uvěří nejspíš jen ten, kdo ví, jak nádherně tmavé nebe mám tím směrem k východu, i když ono je to jedno. Popsal jsem prostě jen to co jsem viděl. Nejlíp jak to popsat dovedu.
Sám jsem mile překvapen. Snad tedy vydrží počasí a nepřijdou nízké mraky. Už to tak vidím, že holt vytáhnu na kopec montáž, protože u baráku už na C neuvidím, a něco bych rád nafotil, než úplně odpadnu. To zas bude šílená noc a den po ní .. ou ou.

---

No tak jsem to tedy nějak provedl. Nevím co říct. Montáž nejela, hned na prvním snímku byly jeté hvězdy a zjistil jsem, že se netočí ozubené kolo. Ono není divu, když na 3Ah baterku jedu od 8.5., nějak jsem na to zapoměl. Naštěstí expozice šly dělat jen 15 až 30 sekund na 1600, pak to bylo jak minule moc světlé na pozadí. No tak sem odpojil motor a točil ozubeným kolečkem jen tak rukou. Samozřejmě pointační dalekohled na montáži žádný :) No vyšla mi asi tak každá třetí fotka.

No a teď když přijdu dom, tak zas vidím, že jsem fotil místo do RAW jen JPEG :o)

Kdepak, nebylo to sice ono, ale jsem nadšený. Nejvíc asi tím, jak to pozorování i přes Měsíc po úplňku, dobře vyšlo.

Fragmenty se liší při pohledu triedrem a 20-cm dalekohledem. Ne nedělám si legraci, to vím taky, že to je snad jasný. Ale jde o to, že triedrem je jednoznačně jasnější B (a kdoví kolik na tom má vliv výška nad obzorem), ale zcela centrální jakoby stelární část, má dvacítkou jasnější C. Podle mého soudu je B téměř o magnitudu jasnější. C je však také triedrem 10x50 patrné jako mlhavý obláček, ale asi 2x menší a bez ohonu. B naopak opravdu ohon viditelný má. Provedl jsem přesnější odhady.

Fr.B koma asi 5´, ohon 20-30´. Fr.C koma kolem 2-3´ kruhová, ohon nepatrný, spíš žádný.

Pozorování 20-tkou je odlišné, jak zmiňuju výše. Fr. B je sice celkově hezčí a jasnější než C, ten má ale naopak jasnější středovou část, resp. to, co vypadá jako stelární jádro.
Fr. B je kónicky protáhlý, na vrcholu kužílku velmi slabé stelární zjasnění následované jasnou oválnou až rozšiřující se komou. Velikost komy cca 3´, ohon široký, vějířový, délky 30´. Ve zvětšení 250x zabrala celé zorné pole, bylo to pěkné.
Fr.C je kruhový, jen bočním pohledem protáhlý s náznakem kousku ohonu. Koma velmi malá, do 2´, dál prostě nedohlédnu v té přesvětlené obloze nízko nad obzorem nad baráky. (Dvacítkou jsem nemohl koukat na kopci, to bych se sedřel...)
Pokusil jsem se udělat odhad jasu fr. C a vyšel mi metodou rozostření na 7,2 mag. Fr. B by tu 6 až 6,5 měl mít určitě.

---

Tady jsou ještě ty obrázky, snažil jsem se z těch JPEG udělat vždy jednu verzi bez úprav křivek (upraveny úrovně na začátky histogramu a otočeno severem nahoru). Výřez a zmenšení na 50%.
Datum fotek 15. 5. 2:30-3:00 SELČ. EOS 300D + 4/135mm nebo + set 18-55@31mm f5, ISO 1600. Expozice 30 sekund, poslední 60 sekund. Pointace ručně bez pointačního dalekohledu :)

Komety na přehledovém snímku, Deneb zcela vlevo. (B vlevo, C vpravo).

 

13. května 2006

Měsíc je v úplňku a velmi vadí svým svitem. Je to znát především na světlém pozadí, kde se ztrácí ohony komet a jiné detaily a není mi umožněno fotografovat dlouhými expozicemi. Navíc to ani nejde kvůli rychlému pohybu komet. Ty právě nyní prolétají kolem Země vzdáleny asi 12-13 mil. km. Pozorování rušily přecházející obláčky středně vysokých kumulů blížící se okluzní fronty. Fragment B je však stále jasný a velmi snadným cílem pro triedr 10x50 na kvalitní obloze, jakou zde mám (jinde se stává, že ji lidé těžko spatřují, nejspíš stačí malý zákal či světelné znečištění města a je vidět velmi obtížně).

Všechny snímky jsou 13. 5. (časy SELČ), EOSem 300D + Sigmou 4/135 (animace samozřejmě ne, ta je setem na 5/28mm). ISO jsem měl 1600. Pointace na hvězdy, poté Registaxem složeno na kometu..

73P-B, 2:51:13 až 2:53:11, 7x15s.

73P-B, 3:03:11 až 3:10:38, 12x30s.

73P-C, 3:30:17 až 3:32:09, 7x15s.

73P-C, 3:25:47 až 3:28:01, 5x15s.

Časy sou orientační +/- sekundy, pro představu délky expozice a posunu komety.
Na závěr animace pro představu situace. To je snímek z 2:34 - 2:37, kde je vidět Labuť a obě kometky. Musím ale udělat lepší flat a pokusím se to předělat na něco koukatelnějšího, i když to stejně lepší nebude. Snímek však vznikl ještě než přišly mráčky. (Setový objektiv, nad barákem, ISO 800, 3 min)

kometa v Mléčné dráze, Albireo vpravo nahoře, 3:35 SELČ

 

10. května 2006

Stále je v noci jasno. Pozorování komet ruší přibývající Měsíc, ale dosah je stále dobrý, navíc 10. nad ránem se obloha výrazně vylepšila.

10. květen přinesl konečně zlepšení průzračnosti oblohy. Pravděpodobně pomohla jednak blízká odpolední bouřka a jednak severní proudění vzduchu.

Dnes jsem zaznamenal změnu na obloze. Měsíc nebyl červený a Jupiter svítil jako obvykle. Měsíc svítí dost, ale dostal jsem se na 5 mag hvězdy.

Komety se výrazně nezměnily co do jasu, složka B je opticky stále větší a má trochu jiný tvar. Koma už nebyla kulatá, ale od stelárního zjasnění se kuželovitě rozšiřovala. Pravděpodobně jsem nedetekoval vnější komu, ale v triedru něco vidět bylo. Ohony jsem u obou složek viděl v délce asi 45´, změna byla v tom, že ohony obou složek byly zčásti vidět i triedrem.

A zase várka předběžně zpracovaných fotek:

73P-B, 3:15, 90s, ISO800, Sigma 4/135mm, EOS 300D

73P-B, 3:03-3:07, 4x90s, ISO800, Sigma 2,8/135mm, EOS 300D +kontrast

73P-C, 3:35, 120s, ISO800, Sigma 4/135mm, EOS 300D

73P-C, 3:35, 120s, ISO800, Sigma 4/135mm, EOS 300D +kontrast

kometa v Mléčné dráze, Albireo vpravo nahoře, 3:35 SELČ

 

9. květen 2006

Začal jsem s fragmentem B. Není divu po zjasnění předchozí noci. Byl nádherný. Velmi jasná a velká koma, výrazný chvost, snad i iontový, ale snímky to spíše nepotvrdily. Následuje aktuální zápis:

Vstal jsem s tím, že na mailu byla zpráva od Martina, že B zjasnilo. Chvíli jsem váhal, zda by to psal, když zjasnilo už včera, ale pak jsem si řekl, že určitě ví o čem píše a že to bude asi zajímavé. A bylo.

Obloha byla slušná, opět jsem okem detekoval hvězdy do 5 mag. Tentokrát tedy spíše MHV 5,1 mag. Občas jsem totiž detekoval i hvězdu mí Lyr. Na kometu jsem však svým okem nedosáhl.
V triedru byla B nepřehlédnutelná, ani jsem se pro dnešek nenamáhal s mapkami. Přišlo mi, že má snad v triedru dokonce viditelný kousek ohonu. Rozhodně také nevypadala už jen jako hvězda a ve srovnání s C byla asi o magnitudu jasnější. C byla v triedru klasická, mlhavá a mírně protáhlá, viditelná pouze koma. Jasnosti 6 mag pro B a 7 pro C bych si troufl potvrdit, neumím však odhady.

Ve zvětšení 66x bylo vidět u B ohon přes velkou část zorného pole, dost mně to překvapilo. Byl však spíše úzký, až jsem měl podezření, že vypadá spíš jako iontový.
C měl ohon mnohem kratší, ale trochu rozšiřující se, jako obvykle. Také koma fr. C byla mírně protáhlá, asi má velký povrchový jas, nebo je to nejjasnější část chvostu.
Ve zvětšení 250x byla vidět koma B jako kruhová, velká asi 3-4´. Měla jasné centrální zjasnění, ale již ne podobné hvězdě, jako včera, ale nepatrně mlhavé.
U C jsem toto centrální zjasnění viděl stále jako hvězdičku obklopenou jasnou komou, plynule přecházející v ohon.

Při focení jsem ze začátku myslel, že mi tam chodí vysoká oblačnost, než mi došlo, že jsem nepřepl clonu objektivu na manuál. Výsledkem jsou tedy ne příliš dobře prokreslené hvězdy (na 2,8 ten objektiv Sigma kreslí krásná hala), ale aspoň je vidět netušené délky ohonů. Náhoda se někdy může hodit

Následují předběžné snímky..

73P-B, 3:27, 120s, ISO800, Sigma 2,8/135mm, EOS 300D, upraveny křivky na kontrast

73P-B, 3:35, 120s, ISO800, Sigma 5,6/135mm, EOS 300D

Zkusil jsem složit ty tři "nepovedené expozice" 3:27 až 3:32. Pohyb komety není ještě tak moc patrný, poklesl šum a tak jsem ještě víc vyhnal detaily.

73P-C, 3:24, 120s, ISO800, Sigma 2,8/135mm, EOS 300D, upraveny křivky na kontrast

73P-C, 3:43, 120s, ISO800, Sigma 5,6/135mm, EOS 300D

 

8. květen 2006

Pozorování přiblížení komety 73P-C k Prstencové mlhovině M 57 jsem si nechtěl nechat ujít i přes nepříznivě nasvícené nebe. Oblačnost, která se nasouvala od východu se naštěstí nějakým zázrakem Jalonci vyhýbala, takže jsem mohl až na pár minut pozorovat nerušeně od půlnoci do čtyř ráno.

Pozorování jsem zahájil zkušební fotografií fragmentu C nedaleko pravé dolní hvězdy v obrazci Lyry. Přitom jsem se na něj podíval také 20 cm dalekohledem a s potěšením musel konstatovat, že kometka je stále stejně pěkná a že se již vejde s jistými obtížemi do jednoho zorného pole 25 mm okuláru (zvětšení 40x). Poté jsem přejel na fragment B, resp. do přibližné pozice, ve které jsem jej očekával. Podařilo se mi tam najít jasnou hvězdičku doprovázenou komou, ale nevěřil jsem tomu, že by mohlo jít o fragment B, spíše jsem si myslel, že je zrovna na nějaké jasnější hvězdě. Ačkoli byl po chvíli patrný posun vůči okolí, šel jsem si to raději ověřit domů k počítači, protože jsem se zdráhal uvěřit tomu, že by toto mohl být opravdu on. Když jsem se podíval do mapy a zjistil, že hvězdy tam mají jas max. 10 mag, bylo mi jasné, že to snad ani není možné, ale fragment B výrazně zjasnil. Rychle jsem si to zkontroloval fotograficky, pokusil se najít jej také v triedru a šel o tom informovat na Astrofórum.
S využitím maximálního zvětšení 250x, jsem se zaměřil na detailní analýzu komy obou fragmentů. C měl sice zřetelnou centrální kondenzaci, ta byla ale obklopena větší, stále dost jasnou komou a i při tomto zvětšení byl vidět kus ohonu. U fragmentu B jsem při tomto zvětšení zaznamenal velmi jasnou centrální kondenzaci podobnou hvězdě. Zdála se být nepochybně jasnější než kondenzace fragmentu C. Ohon při tomto zvětšení u B patrný nebyl, zato za jasnou hvězdičkou bylo možno vysledovat protáhlou komu podobně jako včera s určitým náznakem zjasnění za stelární kondenzací. Těžko však říci, zda to bylo druhé zjasnění v komě, bylo to na hranici.
V menším zvětšení (66x) jsem oba fragmenty opět porovnal a usoudil, že není pochyb o tom, který má jasnější střed. Byl to zcela nečekaně fragment B. C byl však úhlově asi dvakrát větší a byl doplněn také dvakrát delším ohonem, takže celkový dojem byl velmi rozdílný. Bylo to prostě šokující a milé zároveň, zvláště nezapomeneme-li na fakt, že nedaleko byla i Prstencová mlhovina v Lyře.
Když jsem si oba fragmenty porovnal v triedru (ano B byl opět triedrem 10x50 viditelný), dalo se výše uvedený rozdíl mezi oběma fragmenty vysledovat ještě nápadněji. C byl opravdu velký s náznakem ohonu, prostě protažený. B byl patrný jako jasná hvězdička bez náznaku jakékoli komy. Triedrem mi jasnost obou složek přišla podobná.

 

7. května 2006

Počasí je příznivé, co se stavu oblačnosti týče, ale vzduch je velmi zakalený a tak je spolu se svitem dorůstajícího Měsíce na pozorování komet spíše nepříznivé.

6. května jsem vytáhl po 23:30 triedr, abych zjistil, zda jsou fragmenty vůbec viditelné. Jasnější C jsem nakonec po chvíli vyhledal i bez znalosti pozice. U druhého, fragmentu B, se mi to nedařilo, a tak jsem se šel podívat do mapy.
Když jsem zjistil, že v předpokládané oblasti triedrem 10x50 nic nevidím, přešel jsem ještě na dobsona 200/1000. To už nastal 7. květen. Pozoroval jsem až do jedné a podařilo se mi najít i fragment B. Jasnější C vypadal jako klasická kometka - jasná centrální kondenzace, okolo mírně protáhlá koma, ohon vycházející pryč v délce asi půl stupně.
Fragment B jsem tedy s dvacítkou vyhledal snadno a zjistil, že pro ni je stále snadným cílem. Jenže oproti předchozímu pozorování bylo velmi nápadné, že poklesl jas komy, která nyní vypadala jako rovnoměrně osvětlený velmi protáhlý ovál, možná s náznakem zjasnění v přední části. Ohon byl téměř neviditelný.

Závěr z pozorovací noci 6./7. května je, že pokud neklame obloha, pak se s B něco děje. Jinak to není možné vidět protáhlou komu rovnoměrného jasu a výrazně slabší než C. Můj názor je, že B se dál rozpadá. Na čele možná ještě nějaký větší fragment zůstal, ale vzhledem k rovnoměrně jasné protáhlé komě bych to viděl na to, že s sebou vleče haldu trosek.

 

5. května 2006

Počasí drželo, opět bylo vcelku hezky, večer se vyjasnilo zcela a průzračnost oblohy byla stále na velmi dobré úrovni. Přestože nad severozápadem již svítil Měsíc v první čtvrti a přezařoval okolní nebe, v oblasti Severní koruny a Herkula byla obloha stále velmi tmavá, jakoby Měsícem neozářená. Zaznamenal jsem pokles MHV asi na 5,3 mag.

Fragmenty C a B v souhvězdí Herkula, 5. 5. 2006, 1:20 SELČ, Canon EOS 300D, obj. 5,6/55mm (set zoom), ISO 800, exp. 180s.

Fragmenty B i C se zatím usídlily v Herkulovi a daly sobě náležitě vyniknout. Slabší B se navíc nacházel nedaleko M 13, jasné kulové hvězdokupy. Fragment C byl v triedru nápadnější, byl u něj lépe vidět také chvost. Centrální část jevila až stelární zjasnění. Fragment B se jevil mlhavý, bez výrazné centrální kondenzace a s ohonem viditelným jen v dalekohledu o průměru 20 cm. Při zvětšení 250x dobře vynikla mlhavé hvězdě podobná centrální kondenzace fragmentu C. Také u fragmentu B se při tomto zvětšení již dalo vysledovat centrální zjasnění, stále však ne tak výrazné.

Fragment C, 5. 5. 2006, 0:37 SELČ, Canon EOS 300D, obj. Sigma 4/135mm, ISO 800, exp. 180s.

Fragment B a M 13, 5. 5. 2006, 0:03 SELČ, Canon EOS 300D, obj. Sigma 4/135mm, ISO 800, exp. 180s.

Velkým překvapením skončilo mé pozorování oblasti Herkula - namířil jsem dalekohled 200/1000 na M 13 a nestačil se divit. Už pozorování Jupitera o chvíli předtím signalizovalo malé chvění obrazu, ale to, že rozliším M 13 na jednotlivé hvězdy i v centrální části jsem prostě nečekal. Kulová hvězdokupa vyplnila takřka celé zorné pole a byly vidět doslova stovky hvězd, ne-li více..

Výřezy z předchozích fotografií. Fragment C vlevo, B s M 13 vpravo.

 

3. května 2006

Kometu jsem nejprve fotografoval hned po půlnoci na 3. května a posléze jsme ji skoukli s kamarády večer kolem 22. hodiny.
Při focení mně zaujalo, jak snadným objektem již je fragment C i fragment B pro triedr. Komety vypadaly podobně jak v malém polním triedru 8x30, tak ve větším 10x50. Přesto se dalo pozorovat přeci jen více detailů tím větším.
Fragment C byl zhruba o půl magnitudy jasnější než B a jevil nápadně protáhlou strukturu. Bylo to nejspíš dáno tím, že byly dobré podmínky (MHV se blížila 6 mag) a tak byl vidět i kus ohonu. Zodpovědně jsem ohon odhadl v délce 20´, ale chvílemi se mi zdálo, že vidím i slabý široký o něco delší. Fragment B byl na první pohled méně zhuštělý, trochu slabší a spíše kulatý a také mírně větší než C. Byl to hezký zážitek vidět fragmenty v souhvězdí Herkula spolu s kulovou hvězdokupou M13. Vše se mi podařilo zachytit na následující mozaice tří fotografií po 4 minutách. Málem jsem vše zkazil, neboť překryv mezi levým a prostředním snímkem není téměř žádný. Skládání mi dalo zabrat, ale myslím, že výsledek stojí za to.

Pozorování večer téhož dne bylo podobně krásné. Jednak byl velmi dobrý seeing, takže Měsíc i planety Saturn a Jupiter byly ozdobou tohoto pozorování. Jak se ukázalo, na dalekohledu o průměru 70 mm bylo výjmečně použitelné i zvětšení 175x a na dvacítce reflektoru zvětšení 250x. Obraz se téměř ani nehnul a tak jsme jen slintali. Překvapil mě především Jupiter, který ve výšce asi 15° nad obzorem málokdy rozvlnil svůj obraz a šlo se na něj 70mm refraktorem dívat i při zvětšení 120x, nejen s oblačnými pásy, ale i náznakem struktury v nich.
Kometa 73P byla dvacítkou pozorovatelná opravdu hezky jako dvě podobné malé mlžinky, z nichž vycházely slabé rozšiřující se chvosty. U fragmentu B byl užší a méně nápadný než u fragmentu C, kde se nedal přehlédnout a zabíral velkou část zorného pole při zvětšení 32x.

 

28. dubna 2006

Kometa se dále rozpadá. Potvrdila to pozorování velkými dalekohledy na Zemi i HST na oběžné dráze. Krom toho právě v těchto dnech opět zjasnil fragment B na úroveň C. Toto se stalo naposledy na začátku dubna, kdy byl pozorován rozpad fragmentu B. Je tedy více než zřejmé, že nějaký větší rozpad nastává i nyní, škoda, že u nás je zataženo.

Snímek HST z 18. dubna 2006. Takto brzo a v takové kvalitě může snímkovat rozpad opravdu jen vesmírný teleskop.

Fotografováno kamerou ACS na vesmírném dalekohledu HST. Na stránce s fotografiemi je i video celkového pohledu na kometu 73P (MOV 540 kB) a animace pohybu fragmentů v 73P-B (MOV 108 kB).

Rozpad fragmentu B. Přístroj FORS1 na 8,2-m dalekohledu Kueyen VLT / ESO v Chile 23./24. 4. 2006.

Příkladem menšího pozemského dalekohledu, který zvládl vyfotografovat fragmenty je 1,8-m dalekohled Vatican na hoře Mt. Graham v USA. Povšimněte si detailů fragmentu C, který nemá žádné odštěpky, fragmentu B, kde se vše podobá snímkům z VLT a fragmentu G, kde je také velmi dobře vidět řadu úlomků.

Rozpad fragmentu B a G. Fotografováno 27. 4. 2006. Stránky projektu.

 

24./25. dubna 2006

Další pozorování jsem uskutečnil v noci z pondělka na úterý. Ačkoli mi nebylo nijak zvlášť, ještě jednou jsem se s radostí na kometu vrhnul. Tentokrát byla vidět velmi dobře, obloha byla tmavá oproti 20. dubnu po 23. hodině.
Fragment C byl triedrem 10x50 dobře viditelný a ve chvílích největšího soustředění se mi několikrát zdálo, že tam snad je náznakem vidět i fragment B. Fotografování jsem uskutečnil po problémech s pointací pouze dvouminutovými expozicemi.

24. 4. kolem 23:50 SELČ: mozaika dvou snímků, každý zprůměrován z dvou expozic po 150s, EOS 300D, obj. 4/135mm, ISO 1600.

Na dalších snímcích jsou vidět jednotlivě fragmenty C, B i G. Jejich jasnosti byly kolem 8, 9 a 12,5 mag. U fragmentu B je vložen výřez centrální části rozdělené na dva kusy, jak byly poprvé pozorovány kolem 20. dubna většími dalekohledy.

Ačkoli jsem nafotil několik snímků dostatečně krátkými expozicemi, nemohu jejich rozborem prokázat jednoznačně, že tam jsou vidět dvě části, jak jsem zprvu očekával. Zde je vidět čtveřici snímků, horní řada s odečtenými temnými a flat snímky. Po zvětšení oblasti fragmentu B je vidět, že nejde o jediné zjasnění, ale kde přesně je druhé je nejednoznačné.

 

20. dubna 2006

Kometu jsem pozoroval těsně po půlnoci z 19. na 20. dubna a pak opakovaně před půlnocí na 21. dubna. O fragmentu C mi bylo z průběhu dubna známo, že se vyvíjí prakticky standardním způsobem. Zato fragmenty B a G byly ostře sledovány a především u B došlo na počátku dubna k výraznému zjasnění z 12 na 10 mag. Objevil se u něj na několik dní iontový ohon a později byl potvrzen rozpad jádra. Nyní se zdá, že došlo k rozpadu na dva větší fragmenty, ale vše je stále neurčité.
Po půlnoci jsem viděl fragment C výborně v dalekohledu 200/1000 při zvětšení 66x. Jasná centrální kondenzace byla obklopena protáhlou komou přecházející částečně v široký ohon. Fragment B po předchozím rychlém zjasnění nyní stagnuje. Zatímco po půlnoci na 20. 4. jsem jej viděl bez problémů a to jako zřetelně protáhlou komu bez jakéhokoli nápadného zjasnění, tentýž den večer před půlnocí, kdy ale asi byla horší obloha, jsem jej prostě nespatřil. Večer jsem však alespoň odpozoroval fragment C jen s triedrem 10x50 a 12x60 a potvrdilo se, že C-čko je již poměrně snadným cílem pro tyto menší dalekohledy s malým zvětšením.
S přibližováním fragmentů k Zemi bych očekával, že bude růst výhoda pozorování s triedrem nad velkým dalekohledem. Naopak větší dalekohled může odhalit případný rozpad jádra..

Expozice 150s a 240s, obj. 4/135mm, ISO 800, opět problém s nastavením vyvážení barev, zvláště zelené, po odečtu ff a df.

 

29. března 2006

Na výpravě za zatměním Slunce jsem na jižním pobřeží Turecka fotil mimo jiné i kometu. Měl jsem štěstí na kamaráda, co aparát pointoval na své montáži, ale trošku se nám hýbala kulová hlava. Nakonec jsem zprůměroval dvě expozice jakžtakž upointované, které však po odečtení darkframu a flatfieldu programem SubRaw jeví zezelenání. Fragment C byl již v dalekohledu 210mm v průměru naprosto snadným objektem s centrální kondenzací i protáhlou vnější komou. Jasnost C byla asi 10 mag. Fragment B měl asi 12,5 mag.

expozice 3x120s a 1x300s (zprůměrovány), obj. 4/135mm, ISO 800, odečty "šumu" způsobují zezelenání fotek, problematicky odstraněno..

 

23. března 2006

Při pozorování na letišti v Hodkovicích jsme pozorovali pouze fragment C, který byl nejjasnější. Na fotografii přes teleobjektiv se pak objevil i fragment B, velmi slabý. Jasnosti obou složek byly asi 11 mag (C) a 13 mag (B).

Exp. 15min 30s, obj. 4/135mm + OIII filtr, ISO 800, snímek dozelena kvůli filtru (nevhodný na kometu!), provizorně upraveno