"I don´t care about naming of the comet.
If many people could enjoy that comet, that is the happiest thing for me."    Yuji Hyakutake.

Kometa Hyakutake 27. 3. 1996 exponovaná po dobu 60 sekund poblíž Polárky (hvězda vpravo dole u okraje snímku). Ohon se táhne přes celou fotografii a dál.. okem jsem jej viděl asi 10° (délka na fotografii 24°).

Kometu objevil 30. ledna 1996 svým binokulárem 25x150 Yuji Hyakutake, když čekal až vyjde výše nad obzor jiná shodou okolností jím nalezená kometa C/1995 Y1 (Hyakutake).
Elementy dráhy této komety pomáhali upřesňovat v následujících nocích astronomové z celého světa, od nás nechyběla specializovaná observatoř na Kleti. K lepšímu upřesnění pomohl předobjevový snímek této komety z 1. ledna 1996 od dalšího japonského astronoma K. Takamizawy. Poté, co Brian Marsden (CBAT, Massachusets, USA) spočetl její předběžné elementy, byla objevena zajímavá skutečnost. Tato dlouhoperiodická kometa se měla dostat 25. 3. 1996 velice blízko k Zemi na vzdálenost pouhých 15 mil. km a tak se dalo očekávat, že bude velice jasná. Kromě toho měla v této době projít blízko severního pólu a měla být pozorovatelná z našich zeměpisných šířek po celou noc.

Kometa byla nalezena v souhvězdí Vah a postupně se přesouvala do Pastýře a Draka, přičemž rychlost jejího pohybu mezi hvězdami rapidně rostla. Velmi rychle proletěla souhvězdím Malého vozu a Žirafy. Poté se její cestování mezi hvězdami opět zpomalilo v souhlasu s tím, jak se opět vzdálila od Země. V té době se nacházela v souhvězdích Persea a později Berana. Nakonec proletěla poměrně blízko Slunce ve vzdálenosti 0.23 AU (AU = astronomical unit, vzdálenost Země-Slunce - 149.6 mil. km) a ztratila se na jižní obloze. V blízkosti Slunce dosáhl chvost této komety délky kolem 100 stupňů, což je jeden z nejdelších pozorovaných chvostů komet na obloze vůbec.

Kometa Hyakutake 27. 3. 1996, exp. 20 sekund. Detail na komu a ohony (prachový i iontový vedou souběžně). Část ohonu na snímku je dlouhá 8°. Průměr komy je 55´, tedy téměř dva Měsíce na obloze(!)

Já jsem se o této kometě dověděl nezvykle pozdě, až v polovině března. Počasí nebylo přívětivé, ale právě v době největšího přiblížení této komety k Zemi, 25. března se vyjasnilo. Ukazoval jsem kometu rodince ze střechy našeho domu na náměstí v České Lípě. Přesto právě zde vznikly mé první dvě astronomické fotky. Bohužel jejich kvalita neumožňuje publikaci :-) Na druhý den bylo zase ošklivo, ale na 27. března byla předpověď optimistická. Měsíc byl sice krátce po první čtvrti, ale byl od komety na 60 stupňů daleko a navíc Hyakutake byla dosti blízko severního pólu, takže se to na fotkách příliš neprojevilo. Uzrálo ve mně přesvědčení, že tuhle kometu musím vyfotit za městem. A tak jsem se k údivu a úleku mé maminky večer sbalil a vyrazil na kole na severozápadní okraj města, kde jsem daleko od světel města udělal první dvě zdařilé astronomické fotky (viz. obě výše).

Kometa Hyakutake 6. 4. 1996, exp. 20 sekund. Bohužel ve tmě jsem si nevšiml vedení..

Další příležitost k cestě za město se naskytla 6. dubna, a tak vznikly další dva záběry této komety v souhvězdí Persea.

Kometa Hyakutake 6. 4. 1996, exp. 180 sekund. Ačkoli to byl záměr, zkusit poprvé expozici delší než 30 nebo 60 sekund, nejvíc mně překvapilo, že se na fotografii i přes rozmazání pohybem po nebi, zjevil iontový chvost až na okraj fotky.
Kometa je v souhvězdí Persea a protože v té době byly ještě filmy citlivé i na H-alfu, jsou na snímku vidět také červené mlhoviny, především bych upozornil na Californiu v levé části snímku těsně nad drátem.

Ještě v témže souhvězdí jsem kometu zastihl také 16. dubna, kdy jsem kometu fotil naposledy, ale fotka se příliš nezdařila. Na výřezu je však vidět oba ohony, prachový směřující vlevo a iontový, mířící nahoru a rozeklaný.

Kometa Hyakutake na mne udělala neuvěřitelný dojem a v podstatě určila tak trochu další mé astronomické směřování. Nepochybuji, že jsou to právě komety, které mně v astronomii nejvíce zaujaly. Právě rokem 1996 a právě díky kometě Hyakutake se začala vyvíjet moje další astronomická éra.