Tato kometa byla objevena počátkem 3. tisíciletí, z astronomického označení ("A2") pak přesněji jako 2. kometa v 1. polovině ledna 2001. Stejně jako jasná kometa viditelná malými dalekohledy v létě 2000, i tato byla objevena týmem astronomů pracujících na projektu LINEAR. Tento částečně vojenský projekt má k dispozici velký metrový dalekohled a také velmi dobrou CCD kameru. Každou noc pak kamera snímá v liniích určitou část oblohy, na níž jsou automatickým softwarem vyhledávány pohybující se objekty. V drtivé většině dalekohled zachytí planetky. V současnosti je nejvýkonnějším "kombajnem" na vyhledávání nových planetek. Občas se však do jeho zorného pole dostanou i nové komety. Je paradoxem dnešní počítačové doby, že většina nově objevených planetek a komet připadá na vrub tomuto projektu.

Z označení komety písmenkem "C" lze vyčíst, že se jedná kometu dlouhoperiodickou. Z mých dosavadních zkušeností mohu jednoznačně prohlásit, že až na krátkoperiodickou kometu Halleyovu a pár možných výjimek, to byly mezi jasnými kometami vždy komety dlohoperiodické. Dráha komety C/2001 A2 (LINEAR) je umístěna vůči ekliptice tak, že na počátku roku 2001 byla viditelná nad ekliptikou a tedy i na severní polokouli, později, když byla také Slunci nejblíže, byla viditelná pouze na obloze jižní, ale vzápětí, od července 2001 se opět vrátila nad ekliptiku a byla tak pozorovatelná opět i u nás.

Kometa v nocích 12. a 13. července 2001 opět zjasnila. Na snímku Frédérica Merlina nádherně zelená s drobným ohonem.

Předem bych ještě rád dodal jeden důležitý fakt. Komety bývají se svou jasností dosti nevyzpytatelné. Již mnohokrát se stalo, že předpověď viditelnosti jasné komety selhala. Občas se ale naštěstí stane i pravý opak a kometa náhle zjasní. Tak tomu bylo i u komety C/2001 A2 (LINEAR). Koncem března 2001 se náhle rozpadla a uvolnilo se tak mnoho nových prachových a plynových částic z jádra komety. Proto došlo oproti předpokladům přímo k fantastickému zvýšení jasu více než padesátinásobnému a byla tak pozorovatelná pouhým okem. (Na jižní obloze až 3,3 mag). To už je velká vzácnost. Protože již v polovině června bylo jasné, že kometa by měla být vidět, jen co se vyhoupne koncem června dostatečně vysoko nad obzor, připojil jsem se prostřednictvím svých stránek také k propagaci jejího pozorování.
Další řádky již přináší přehled mých pokusů tuto kometu spatřit a nejlépe tak vystihují všechny obtíže, které mohou případná pozorování komet ohrozit.

2. 7. 2001
Vyjel jsem nad Jablonec nad Nisou, ale nádherná díra na obloze se hned zatáhla a začalo pršet. Kometu jsem samozřejmě neviděl a mohu být rád, že jsem zůstal jen trochu mokrý.

6. 7. 2001
Vyjel jsem si na východní okraj České Lípy. Měsíc v úplňku jasné nebe dost kazil. Kometu jsem spíš tušil než viděl.

11. 7. 2001 nad ránem
Před přicházející frontou víceméně hustá vysoká cirovitá oblačnost. V místech zředění dosah 8 mag v triedru. Kometa zcela bez potíží viditelná jako mlhavý obláček se zřetelnou kondenzací ke středu. Velikost asi 10 úhlových minut, jasnost asi 5,5 magnitudy. Ohon žádný.

11. - 12. 7. 2001
Fronta rychle přešla a obloha se téměř vyčistila, takže po dobu několika minut byly velké části nebe zcela jasné. Měsíc vycházel až po půl jedné a tak jsem vyrazil už ve čtvrt na dvanáct. Kometu jsem našel okamžitě v hlavě Pegasa. Posun oproti předchozí noci byl poměrně dost znatelný, odhadem 3 stupně. Je vidět že kometa je relativně blízko k Zemi (jen asi 44 mil. km což je tak asi jako se přibližují Venuše a skoro i Mars) a díky tomu je určitě i dost jasná (spolu se solidní vzdáleností od Slunce - 1,192 AU). V triedru pozorovatelná jako mlhavý obláček velikosti poloviny Měsíce, tedy asi 15 úhlových minut. Přechod zjasňování směrem ke středu je plynulý, ale samotný střed (velký asi 2 úhl. minuty) není úplně hvězdného charakteru, jen asi jako centrální kondenzace stejného jasu. Nejvíce se to podobá kulovým hvězdokupám. Ohon zřejmě nemá nebo je velice slabý a nenápadný, neboť ani bočním viděním jsem si ničeho nevšiml, snad jen několikrát mi problesklo cosi jako paprskovitý "jet" směřující vzhledem k obzoru kolmo vzhůru od jádra komety.
Určení jasnosti je velmi ošemetné. Jednou, metodou rozostření hvězd, mi vyšla asi 6,4 mag, podruhé, porovnáním s galaxií M 31 v Andromedě, vyšla asi 5 - 5,5 mag. Vzhledem k velké snadnosti pozorování se kloním k hodnotě 5,5 mag, což bohatě předčí jas komety loňské (kometa C/1999 S4 (LINEAR) měla v červenci 2000 asi 6,5 mag).

Počítačová kresba komety v hlavě souhvězdí Pegasa, jak jsem ji pozoroval v noci z 11. na 12. července 2001. Vcelku jsem se trefil ne?

Fotografie komety v hlavě souhvězdí Pegasa v noci z 11. na 12. července 2001. Odpovídá kresbě.

Fotografie komety v souhvězdí Pegasa v noci z 13. na 14. července 2001. Všiměte si posunu a zjasnění komety.

13. - 14. 7. 2001
Jel jsem bohužel opět sám jako už podvakráte hned kousek za město a opět vedle silnice na Mimoň si vybalil své náčiní. A bylo na co se koukat, natožpak fotit. Kometa se na nebi skvěla opět jako obláček bez ohonu velikosti asi 16 úhlových minut.
Poté co jsem se rozkoukal, zažil jsem nejkrásnější okamžik týkající se pozorování komet od května 1997, kdy jsem naposledy viděl kometu C/1995 O1 (Hale-Bopp). Kometa byla totiž výrazně jasnější než posledně. Byla ještě více srovnatelná svým jasem s galaxií v Andromedě. Ale co bylo nejdůležitější - byla vidět pouhým okem !!!
Když jsem se zadíval na galaxii, viděl jsem ji, zvláště bočním viděním neustále. Když jsem se zadíval na kometu, viděl jsem jí přímo jen velmi výjmečně, zato bočním viděním to bylo tak 50 na 50. Zkrátka asi tak že jsem ji např. sekundu neviděl, pak 2 ano, zase 2 ne a pak třeba 3 ano. Takhle bych viděl objekt na tzv. mezní hvězdné velikosti. Z mých zkušeností a zároveň velmi kvalitní oblohy mi to přišlo, že kometa musí mít jen asi o půl magnitudy méně, než je jasnost galaxie M 31 v Andromedě. To by ale znamenalo zjasnění oproti poslednímu pozorování. Proto jsem si toto zkusil ověřit i metodou rozostřeného obrazu - a skutečně. Když jsem nyní srovnal kometu s hvězdou použitou na porovnání i minule, byla kometa ne slabší, ale naopak jasnější než tato hvězda. Nakonec jsem jasnost touto metodou odhadl na 5,8 mag. Vím, že touto metodou mi vždy vyjde nižší hodnota, než by měla asi ve skutečnosti být, ale zajímavější je spíše fakt, že tatáž metoda vedla před dvěma dni k hodnotě o 0,6 mag vyšší. Takže i tato metoda za použití dvou nezávislých hvězd ukázala na zjasnění komety. Její viditelnost pouhým okem, byť velmi špatně, byla tím nejkrásnějším darem v pátek, 13. července.

 
Fotografie Tomáše Hynka z 12. července 2001. Za pomoci CCD kamery vynikl také tenký plasmový ohon a náznak prachového.

14. - 15. 7. 2001
Naposledy v České Lípě jsme s rodinou pozorovali tuto kometu v této noci a jak mi potvrdili i ostatní, viděli jsme ji jako mlhavou hvězdičku v souhvězdí Pegasa pouhým okem. Je to skutečně výjmečně jasná kometa, která skutečně překvapila astronomy z celého světa.

Fotografie komety v souhvězdí Pegasa v noci z 14. na 15. července 2001. Opět malý posun při pozorování o den později.

21. - 22. 7. 2001
Nacházel jsem se na Hvězdárně Kleť. V nocích ze soboty na neděli i v té následující bylo nádherně jasno. Měl jsem k dispozici nejenom triedr 10x50, ale také binar 25x100 a chvíli ještě refraktor 300/4500.
Kometa mě uchvátila i přesto, že její jas se již blížil 6. hvězdné velikosti a byla tak doslova na hranici viditelnosti pouhým okem. V triedru i binaru byl pozorovatelný kromě samotné hlavy i ohon. Vypadalo to, jakoby přes tenký plasmový ohůnek byl položen hodně široký ohon prachový. Jeho délka přesahovala 1 stupeň. Velkým refraktorem o průměru 30 cm už to nebyla taková podívaná, protože kometa zabírala valnou část jeho zorného pole.

Fotografie komety v noci z 21. na 22. července 2001. Malý flíček uprostřed horní třetiny fotky.

28. července 2001
Byl krásný jasný a teplý večer a tak jsem i přes svit Měsíce v první čtvrti neodolal projet se na kole a zkusit najít kometu. Když jsem dorazil daleko od městských světel, zjistil jsem, že kometa je v souhvězdí Delfína stále nepřehlédnutelná. Tedy alespoň v triedru. Přesvícená obloha nenabízela pohled na nic lepšího než malý mlhavý flíček, ale kdy zas takovou kometu uvidíme? :-) Tak jsem se alespoň ještě potěšil pohledem na nádherný záblesk družice Iridium, který trval neobvykle dlouho. Více než minutu byl jasnější než nedaleká hvězda Capella (0 mag).