Okem viditelná kometa na přelomu března a dubna! (přibalte i dalekohled !!!)

Skok na výběr fotek z internetu

   

10. 5. 2002
Obloha sice patřila večernímu seskupení všech pěti planet viditelných bez dalekohledu, ale i tak zbylo dost času na kometu. Překvapila mě svým stále dosti velkým jasem, byla bez potíží viditelná v triedru jako poměrně dost velká mlhavá koule. A dále mě překvapila svou polohou. Zatímco před měsícem byla nad severozápadem, koncem dubna už byla nad severem a nyní už téměř nad východem. To je teda rychlý pohyb - samozřejmě je to způsobeno tím, že byla poměrně blízko Zemi a zároveň ji jakoby přeletěla.

22. 4. 2002
Kometa je stále velmi jasná. I při svitu Měsíce bylo velmi zřetelně vidět okolí jádra jako velká mlhavá skvrna. Z komy vybíhal velmi nenápadný a krátký ohůnek. Po předchozím poklesu jasnosti to vypadá, že kometa se opět na chvíli zjasnila, což potvrdila pozorování z různých koutů světa.

22. dubna 2002	náladovka s kolem

4. 4. 2002
Tak ta vrstva nad obzorem je opravdu jedině smog. Opět mělo být jasno a také tak bylo, akorát nad západním obzorem se zase válela neprostupná clona. Pohled na Liberec byl opět velice tristní, což vám v budoucnu doufám dobře ukáže fotka, co jsem včera dělal. Zato kometa se opět vyznamenala, opět jsem také pozoroval přelet ISS a tak bych jen opakoval včerejšek... Kometa byla ještě blíže k M 31 a z délky svého ohonu nikterak neslevila. Dovolil jsem si to nakreslit a tak můžete posoudit sami. Na obrázku je situace na hranicích souhvězdí Andromedy a Kasijopeje, kometa kreslena podle triedru 10x50.

Novější zpracování fotografie ze 4. dubna 2002 pomocí digitálních postupů

3. 4. 2002
Teprve dnes jsem si opět uvědomil, jak nepříjemné je všemožné osvětlení v okolí měst. A bydlet v aglomeraci Liberec - Jablonec, to se zdá být utrpením. Také tomu tak bylo 2. a 3. dubna večer. Bylo krásně jasno, ale pro šílený jas lamp na obloze směrem ke kometě ji nebylo kde pořádně pozorovat. Naprosto šílený z těchto podmínek jsem se vydal na kole na Bedřichov. Jakým balzámem na duši může být toto horské středisko v Jizerských horách, to jsem opravdu netušil. Připadal jsem si jak v pohádce. Nad západním obzorem do výšky sotva 5 stupňů ležela clona neprostupných mraků, v horším případě smogu. Nad tím však bylo nebe čisté a nádherné červánky zde přecházely do ocelově modré a později černé oblohy. Ano, pohled na Liberec a Ještěd byl zdrcující, ale měl by být takový především pro zdejší obyvatele. Už si asi zvykli na tu příšernou poklici světelného a především prachového a jiného smogu, která je i nyní tak zahalovala, že pohled na světla i domy byl velmi mlhavý a zastřený. Ale zpět k pozorování. Té nádherné scenérii jsem samozřejmě neodolal a tak doufám, že se zde později objeví i nějaké to foto.

Teprve 3. dubna jsem zřetelně viděl pouhým okem (i mým - bez brýlí), jak vypadá kometa s ohonem. Zcela dobře jsem viděl jak její jasné okolí jádra, jež mělo asi 3,6 - 3,9 magnitudy, tak také ohon táhnoucí se směrem ke Kasiopeji o délce 4,5 stupně. Nasadit na pomoc očím triedr bylo slastné. Vynořily se překvapivé detaily. Nejen náznak několika výtrysků v okolí jádra komety, ale také prachový ohon, odkloněný doleva a ke konci, ve vzdálenosti asi 3 stupňů od jádra komety, značně rozsáhlý. Čím více se stmívalo, tím zřetelnější bylo, že ohon plasmový je o něco delší. Po 21:50 SELČ už byla taková tma, že jsem mohl zcela bezpečně pozorovat tento ohon do vzdálenosti 7,5 stupně a kdoví, kam až by sahal na fotografii. Jestli alespoň tak 15 stupňů, jako na vynikajících fotkách Jima Westlakea (foto na Spaceweather.com), tak pak bych se už tolik nedivil. Ta kometa byla prostě parádní. A to si k tomu všemu ještě nutno přičíst, že zatímco v levé části zorného pole triedru trůnila kometa, v pravé části se skvěla galaxie M 31 v Andromedě. Od komety byla nějakých 2,5 stupně. Velmi zvláštní to pohled, aneb jak napsal Lukáš Král na stránkách APO - "Zatímco od komety k nám nyní letí světlo nějaké čtyři minuty, od galaxie M 31 mu to k nám trvá úctyhodné dva milióny let. Porovnávat vzdálenost ke kometě Ikeya-Zhang se vzdáleností galaxie M 31 je tedy asi podobný problém jako srovnávat vzdálenost ke špičce vašeho nosu a k povrchu Měsíce. Inu, Vesmír je prostě strááášně veliký".

3. dubna 2002	4. dubna - 52mm	4. dubna - 135mm

1. 4. 2002
Telegraficky - kometu jsem pozoroval opět ve dnech 27. - 31. března. Už při měsíčním svitu bylo zřejmé, že je nejjasnější, jak jsem ji doposud viděl, což plně vyniklo 29. a 30. večer, kdy už byl Měsíc pod obzorem. Fantastické pozorování komety. Je vidět okem včetně krátkého ohůnku. Ten se v triedru jeví velmi dlouhý, prachový i plasmový. Délka přes 5 stupňů. Jasnost mezi 3 a 3,5 magnitudy. Stojí to prostě za to!

29. března 2002	30. března 2002	Pozorovatel...

18. 3. 2002
Tentokrát bylo sice jasno, ale ve vzduchu doslova visel kouř, což se asi projevilo i při sledování komety. Navíc se mezi kometou a Saturnem uvelebil dorůstající Měsíc a podmínky už tedy zdaleka nebyly ideální. Přesto jsem byl velmi příjemně překvapen tím, že kometa byla výrazně výš nad obzorem a především jejím jasem a ohonem. Byla prostě bombastická. Ohon viditelný triedrem už za soumraku se nakonec jevil po setmění alespoň 3 stupně dlouhý. Byl zpočátku velmi jasný a znatelně se rozšiřoval. Při podrobnějším pohledu velkým dalekohledem by v něm jistě bylo mnoho drobných výtrysků. Kometa byla dnes jen několik hodin před průchodem přísluním a to bylo opravdu znát. Jasnost jsem odhadl pouhým okem na 3,6 mag.

10. 3. 2002
Opět nádherně jasno. Šli jsme celá rodina a mohli tak obdivovat kometu, která jednoznačně boduje hlavně při pohledu triedrem. Je stále jasnější, ohon je dobře patrný alespoň do poloviny zorného pole a dokonce je znát, že sahá ještě dál, snad i přes celé zorné pole, ale to už se dá těžko říct. Každopádně je dlouhý přes 3 stupně. Všichni jsem ji viděli okem a doufáme, že nás potěší i za pár dní, kdy bude ještě mnohem jasnější.

7. března 2002	8. března 2002	10. března 2002

8. 3. 2002
Protože od včerejška došlo především k posunu komety o kousek dál na obloze, jevila se podobně jako včera. Přesto jsem jednu změnu zaznamenal. Nevím, jestli to bylo zrovna tím, že dnes bylo jasno a dost času na obhlídku komety, ale zkrátka tentokrát byl ohon znatelně delší. Táhl se minimálně 2 stupně od zhruba 4,8 magnitudy jasného, jakoby stelárního jádra. Tato kometa se mi opravdu líbí čím dál tím víc.

7. 3. 2002
Přestože proti počasí v březnu nemohu mít nic, je pravdou, že vždy večer se u nás na severu udělalo trochu více oblačnosti a bylo po nadějích na pozorování komety. Ovšem 7. března bylo počasí úplně jiné. Přecházela studená fronta, která přinesla krátký prudký déšť a velmi silný vítr. Zato se alespoň k večeru oblaka protrhala a chvílemi bylo možné nad západem cosi pozorovat.
Tentokrát už bylo opravdu co pozorovat. Nevysoko nad západem se skvěla krásná drobná kometa. Nejlépe vynikla při pohledu triedrem, v němž upoutalo velmi koncentrované okolí jádra. Vypadalo takřka jako hvězda. Samotná koma už také byla poměrně veliká, asi 8 úhlových minut. Z ní vycházel zhruba 1,5 stupně dlouhý chvost. Od jádra jakoby tryskal tenký, lehce se rozšiřující (zřejmě plasmový) ohon, obklopený na začátku širším ohonem prachovým. Určení jasnosti je opět obtížné (klobouk dolů před těmi, co to vizuálně umí lépe). Podle okolních hvězd to vypadalo na 4,8 až 5 magnitudy. Byla to pěkná podívaná a tak se zdá, že v příštím týdnu se máme na co tešit :-)

1. 3. 2002
Proměnlivá oblačnost, ale přeci jenom čistá obloha v děrách mezi mraky mě vyhnala ven. Pokud nad západem zrovna nebylo jasno, mohl jsem si vychutnávat krásu zimních souhvězdí při relativně slušné teplotě lehce nad nulou. Kometa byla tentokrát opravdu snadno viditelná. Našel jsem ji okamžitě pomocí triedru, když mi jako opěrné body posloužily hvězdy z Berana a planeta Mars. Tato kometa je zajímavá snad pro svoji vysokou koncentrovanost komy. Vypadá asi jako poněkud rozplizlá hvězdička. Pokud se člověk zahledí pozorně bočním viděním a přidá trochu fantazie, zdá se jakoby z jádra vystupoval krátký ohon :-) Jasnost komety mi vyšla asi na 5,9 magnitudy, což kupodivu odpovídá "jízdnímu řádu" aneb efemeridě. Vzhledem k tomu, že kometa má opravdu hodně koncentrovanou, jakoby hvězdnou komu, zdá se být ještě jasnější, než ve skutečnosti je. Pokud se nestane nic mimořádného a to by bylo opravdu nemilé, měla by opravdu tato kometa dosáhnout jasnosti kolem 3,5 mag a zřejmě by mohla být zhruba za tři týdny vidět dokonce i mým méně ostrým neozbrojeným zrakem.

14. 2. 2002
Počasí, které doposud připomínalo spíše jaro, se náhle přeci jenom po měsíci teplých dní poněkud obrátilo. Den na Sv. Valentýna byl mnohem chladnější, ale hlavně jasný. A překrásně jasný byl hlavně večer. No znáte to, nebyl problém vytáhnout svoji nejmilejší a jít se podívat na kopec na nádherný srpeček Měsíce a - na kometu! Divadlo to bylo úchvatné, kometa v triedru překvapivě jasná (zhruba 7 mag). Jen dotaz, proč nemá ohon a vypadá spíš jako hvězdička byl zřejmě na místě. Musel jsem s nadějí v hlase a nejistotou v duši přítelkyni ujistit, že nyní je kometa ještě moc daleko od nás a hlavně od Slunce a že to nejlepší nás tedy ještě čeká. No ale stejně. Není to paráda vidět zase kometu takhle nízko nad obzorem a přitom tak zřetelně? Snad se nám tahle vlasatice vydaří...

Výběr fotografií z internetu ...

Pod tímto odkazem se nachází naprosto skvělá animace pohybu komety a vývoje jejího ohonu od Michaela Karrera z 11. 3. 2002!

4. 4. 2002, © 2002 Pekka Parviainen, vynikající expozice galaxie v Andromedě (M 31) a komety s dvěma typickými ohony.

4. 4. 2002, © 2002 Jan Lameer, 30 minutová expozice večerní oblohy. Vidět je zvířetníkové světlo sahající k Plejádám, kometa má dlouhý modrý plasmový ohon a krátký prachový.

26. 3. 2002, © 2002 Herman Mikuz, Crni Vrh Observatory, ve falešných barvách, obloha ozářená Měsícem, Schmidtova komora 36-cm, f/6.7 a CCD 1024 x 1024. Doba expozice 1 minuta. Zobrazené pole má 37 x 37 úhl. minut.

21. 3. 2002, © 2002 Andrew Cooper, 10 jednominutových expozic, KAF-1001E CCD

20. 3. 2002, © 2002 Thomas Balstrup a Lars T. Mikkelsen, použito snímání CCD kamerou LRGB metodou (Robert Gendler..). Dalekohled - apochromatický refraktor Meade 5" ED + Apogee AP6 CCD kamera

18. 3. 2002, © 2002 David Bender, Schmidtova komora 150/200/350, hypersenzibil. materiál TP 2415

12. 3. 2002, © 2002 S. Maticic, Crni Vrh Observatory, ve falešných barvách, exponováno se Schmidtovou komorou 36-cm, f/6.7 a CCD 1024 x 1024. Doba expozice 1 minuta. Zobrazené pole má 37 x 37 úhl. minut.

11. 3. 2002, © 2002 B. Dintinjana a H. Mikuz, Crni Vrh Observatory, ve falešných barvách, odečteno pozadí (dark-frame), Schmidtova komora 36-cm, f/6.7 a CCD 1024 x 1024. Doba expozice 1 minuta. Zobrazené pole má 37 x 37 úhl. minut.

11. 3. 2002, © 2002 P. Candy, BK 200/400 CCD Hires III con Kaf1001E

11. 3. 2002, © 2002 Gilbert Jones, 10x15 sec. expozice pomocí ST-237A CCD kamery a dalekohledu C8 F1.95

10. 3. 2002, © 2002 Michal Pálka & Observatoř Kleť, Zeis - Sonnar 200 mm, f/4, Kodak Royal 400, sken přímo z negativu

10. 3. 2002, © 2002 Michael Jäger, expozice 12 minut, Deltagraph 300/1000, Kodak Ektachrome 100

Zajímavý kometární úlovek mají na svědomí Číňan Zhang a Japonec Ikeya. Vzhledem k její dráze, jež prochází nepříliš daleko od Země a zároveň dosti blízko ke Slunci, dá se očekávat, že máme co do činění s kometou, která by opravdu mohla být jasnější 4. hvězdné velikosti. Mohla..., ale uvidíme, co nám předvede.

Podle upřesněné efemeridy na základě pozorování od 1. února do 18. března 2002 naznačil Brian G. Marsden možnou identitu této komety s tou, kterou pozoroval v roce 1661 polák Johannes Hevelius (viz. cirkulář M.P.E.C. 2002-F21). Podle tohoto výpočtu vychází oběžná doba komety asi na 341 let.