První letošní úplné zatmění Měsíce se velmi zdařilo. Nad Česko-Slovenskem se postupně docela vyjasňovalo a tak si jej užila většina astronomů i náhodných "kolemjdoucích".
Protože ve 20 hodin bylo ještě nad Jabloneckem zataženo, pojali jsme to jako možnost setkat se s kamarády, poklábosit a popít nějaké to kafíčko či pivenko. Sjeli jsme se nad Železným Brodem na hvězdárničce Ládi Vetlého. Bylo to skvělé i když na první pohled na částečně zatmělý Měsíc se muselo čekat až někdy do deváté večer. Ten pak zase zmizel za mraky a tak se pozorovalo dobsonem 400 mm Milana Antoše z Jablonce n. N. Pohled na Jupiter byl zpočátku noci velmi dobrý, tolik podrobností nepamatuji už hodně dlouho a to jsme ani nepoužili žádné clony a filtry.

Teleskopický dobson Milana Antoše (se svým majitelem vlevo). Vpravo září částečně zatmělý Měsíc.

Těsně po 21:45 se Měsíc opět na chvilku ukázal. Do úplného zatmění chyběla chvilka. Než všichni dopili kafčo, byl zase za mraky. Při úplné fázi jsme jej pak mnohokrát na pár sekund chytili skrze mraky, takže jsme se stihli vystřídat snad všichni za okulárem dobsonu. Situace kdy zatmění končilo a nastala opět částečná fáze se podobala té úplné. Jen Měsíc zůstával v děrách v oblačnosti déle a déle. Nakonec vylezl docela, takže zhruba od chvíle, kdy byl zatmělý ze 3/4 jej bylo možné vidět na jasné obloze. Pohled "podjizerským dělem" na hru barev byl úžasný. Kde je hranice stínu můžete jen hádat. Doba výstupu nějakého kráteru ze stínu se počítá na desítky sekund. Zatímco jedna strana Měsíce má barvu tmavě červenou s příměsí hnědé, o kus vedle přechází do jakési sivomodré, vedle níž hned za hranou stínu vás oslepí měsíční povrch. Není to ten Měsíc, jak jej znám z triedru či malého dalekohledu. I na úplňkovém Měsíci jsou úžasné podrobnosti a celé se to jeví velmi plasticky. Pohled na paprsky vycházející z kráteru Tycho byl neméně úžasný, neboť měly zcela jinou barvu než okolní povrch Měsíce ještě skrytý ve stínu Země. Nezapomenutelné.

Úplná fáze zatmění, expozice 6 sekund objektivem 2,8/135 mm, Fuji X-Tra 400.
Vlevo nahoru je dvojhvězda Zuben Elgenubi (alfa Vah).

Během úplné fáze se hledaly také některé deep-sky objekty. Triedrem jsme si ověřili např. bezproblémovou viditelnost galaxií jako je M 51, M 81 a 82, M 101. Jakmile jsme ale dobson zaměřili na jednu z mála jasných částí nebe - na kulovou hvězdokupu M3 nedaleko Arctura v Pastýři - pochopil jsem, o čem je podívání se dobsonem o průměru 40 cm. Kulovka je to úchvatná, snad i přesto, že v ní nejsou nějaké příliš jasné hvězdy. To obrovské množství hvězdiček plynule se zhušťující ke středu, to byla prostě nádhera a dost.

Doufám, že i z tohoto krásného setkání se povedou nějaké fotografie.

Pokud jste je ještě neviděli, mrkněte se na stránku zatmění z roku 2003, mám tam pár již vcelku zdařilých fotek.