Obloha teleobjektivem 135 mm |
||||||||
Zcela jistě nejkrásnější oblastí na obloze je Mléčná dráha. Pohledy do různých zákoutí naší Galaxie patří mezi vrchol většiny pozorování. Pokusím se postupně představit vybrané části oblohy na mapách a fotografiích a doplnit je popisy, jak vypadají uvedené objekty vizuálně. Mlhoviny a hvězdokupy u hvězdy AntaresOblast kolem nejjasnější hvězdy Štíra je z našich šířek vizuálně jen málo zajímavá. Pozorovatel se zde většinou omezí na prohlídku kulové
hvězdokupy M 4. Jakmile se však daná oblast vyfotí, začnou zde vynikat i tmavá prachová mračna (ta jsou ještě viditelná triedrem na dobré obloze)
a hlavně různobarevné mlhoviny.
Canon 300D + Sigma 5,6/135mm, ISO 800, expozice 6 x 5 min. Objekty*):M 4 - KH - t,T,d,D - vizuálně nepříliš výrazná, max. výška u nás do 15°.
Temné mlhoviny v okolí AltairuV souhvězdí Orla, především mírně vpravo od nejjasnější hvězdy Altairu, vás na tmavší obloze již s pomocí triedru zaujmou zřetelné temné
mlhoviny. Na fotografii se takových mlhovin ukázala celá řada, na mapě jsem vyznačil ty nejvýraznější.
Canon 300D + Sigma 5,6/135mm, ISO 800, expozice 9 x 5 min. Objekty*):B 142, B 143 - TM - T - zatím mám zkušenost jen s triedrem 15x70, vypadají jako výrazné tmavé skvrny na světlejším pozadí, tvar písmene C u horní z nich dobře patrný. Přestože není z laického pohledu zimní období příliš příznivé pro sledování hvězdné oblohy, mám toto období jinak velice rád. Obloze nad jihem totiž vévodí jedno z mých nejoblíbenějších souhvězdí - Orion. V tomto souhvězdí a blízkém okolí je řada zajímavých objektů. Z mnoha záběrů mlhovin a dalších objektů zatím uveřejňuji slabě viditelnou Hlavu čarodejnice a brzy přidám ty notoricky známější. Mlhovina Hlava Čarodějnice, IC 2117Je to ukázka jedné z velmi slabých mlhovin v souhvězdí Oriona. Vizuálně je prý pozorovatelná na přírodní obloze, jakou jsou Kanárské ostrovy. Osobně jsem ji tedy zatím neviděl. Modrá barva napovídá, že se jedná o mlhovinu reflexní, tedy takovou, která odráží světlo blízké hvězdy. V důsledku odrazu pozorujeme modrou barvu, neboť tato část spektra se nejlépe při odrazu rozptyluje. Mlhovinu rozzařuje jasný Rigel, na snímku vlevo dole. Canon 300D + Sigma 5,6/135mm, ISO 1600, expozice 3x4 min. Náhled způsobu zpracování. Vidíme, že na jednotlivé expozici prakticky nic není a pozadí ruší přesvětlená obloha lampami. Po složení tří snímků na sebe v DeepSky Stackeru jsem začal tahat za křivky a výsledkem je předposlední záběr, kde je již poměrně dobře viditelný tvar mlhoviny. Přístroj: o (oko), t (triedr do 10x50), T (triedr od 15x70), d (dalekohled do 200 mm), D (dalekohled nad 250 mm)
|
||||||||
Prozatímní vysvětlivky: KH = kulová hvězdokupa; t - triedr 10x50 nebo menší; T - triedr 15x70 a větší; d/D - malý/velký (nad 200 mm) dalekohled | ||||||||