zpět na obsah

Obloha teleobjektivem 135 mm

zpět na úvod

Zcela jistě nejkrásnější oblastí na obloze je Mléčná dráha. Pohledy do různých zákoutí naší Galaxie patří mezi vrchol většiny pozorování. Pokusím se postupně představit vybrané části oblohy na mapách a fotografiích a doplnit je popisy, jak vypadají uvedené objekty vizuálně.

Mlhoviny a hvězdokupy u hvězdy Antares

Oblast kolem nejjasnější hvězdy Štíra je z našich šířek vizuálně jen málo zajímavá. Pozorovatel se zde většinou omezí na prohlídku kulové hvězdokupy M 4. Jakmile se však daná oblast vyfotí, začnou zde vynikat i tmavá prachová mračna (ta jsou ještě viditelná triedrem na dobré obloze) a hlavně různobarevné mlhoviny.
Níže uvedený záběr je zatím to nejlepší, co z dané části oblohy mám. Snímku vévodí jasný Antares oranžové barvy a vpravo od něj je zmiňovaná kulová hvězdokupa M 4. Dále napravo je další jasná hvězda - sigma Štíra. Oranžovobílá barva mlhoviny nasvícené Antarem a modrá barva mlhoviny kolem hvězdy Rhó Hadonoše jsou spolu v ostrém kontrastu. Nenápadnost růžové mlhoviny vpravo od sigmy Štíra je dána malou citlivostí snímače na vlnovou délku h-alfa (ionizovaný vodík) - obvykle by na snímku byla nápadně červená. Vpravo nahoru od hvězdy Antares či vlevo nahoru od M 4 je slabší kulová hvězdokupa NGC 6144. Temné pásy začínající na snímku se táhnou na obloze až do souhvězdí Střelce.

 

Canon 300D + Sigma 5,6/135mm, ISO 800, expozice 6 x 5 min.
Snímek prošel náročnými úpravami i přesto, že danou noc, 10. 5. 2008, nebyla obloha zrovna špatná. Nejprve jsem provedl zprůměrování snímků a odečtení darkframe v DeepSky Stackeru. Dále jsem ve Photoshopu upravil úrovně a následně přes dodatečnou vrstvu poněkud vyrovnal gradient jasu pozadí, který způsobil blízký obzor. Následně jsem upravil křivky za účelem zvýraznění mlhovin.

Objekty*):

M 4 - KH - t,T,d,D - vizuálně nepříliš výrazná, max. výška u nás do 15°.
NGC 6144 - KH - d,D - vyžaduje tmavší oblohu a větší zvětšení, nevýrazná mlhavá skvrnka.
temné pásy - TM - o,t,T - táhnou se od Antara doleva nahoru a jsou na výborné obloze viditelné např. v triedru 10x50.

Temné mlhoviny v okolí Altairu

V souhvězdí Orla, především mírně vpravo od nejjasnější hvězdy Altairu, vás na tmavší obloze již s pomocí triedru zaujmou zřetelné temné mlhoviny. Na fotografii se takových mlhovin ukázala celá řada, na mapě jsem vyznačil ty nejvýraznější.
Osobní zkušenost mám zatím jen s mlhovinami B 142 a B 143. Ty jsou opravdu výrazné a dobře jsem je viděl v triedru 15x70. Podle informací z Barnardova katalogu by podobně výrazná měla být malá B 335 a B 340. Mlhoviny B 334 až 337 jsou již méně výrazné a další, pouze na snímku viditelné jsem už v mapě ani neoznačoval. Jedná se o tmavé flíčky vpravo u Altairu.

 

Canon 300D + Sigma 5,6/135mm, ISO 800, expozice 9 x 5 min.
Fotografováno z jižní okrajové části Jablonce nad Nisou za výborných podmínek 23. 7. 2007. Ke zpracování byl použit klasický postup: DeepSky Stacker, Photoshop, bez nutnosti do snímku výrazně zasahovat.

Objekty*):

B 142, B 143 - TM - T - zatím mám zkušenost jen s triedrem 15x70, vypadají jako výrazné tmavé skvrny na světlejším pozadí, tvar písmene C u horní z nich dobře patrný.

Přestože není z laického pohledu zimní období příliš příznivé pro sledování hvězdné oblohy, mám toto období jinak velice rád. Obloze nad jihem totiž vévodí jedno z mých nejoblíbenějších souhvězdí - Orion. V tomto souhvězdí a blízkém okolí je řada zajímavých objektů. Z mnoha záběrů mlhovin a dalších objektů zatím uveřejňuji slabě viditelnou Hlavu čarodejnice a brzy přidám ty notoricky známější.

Mlhovina Hlava Čarodějnice, IC 2117

Je to ukázka jedné z velmi slabých mlhovin v souhvězdí Oriona. Vizuálně je prý pozorovatelná na přírodní obloze, jakou jsou Kanárské ostrovy. Osobně jsem ji tedy zatím neviděl. Modrá barva napovídá, že se jedná o mlhovinu reflexní, tedy takovou, která odráží světlo blízké hvězdy. V důsledku odrazu pozorujeme modrou barvu, neboť tato část spektra se nejlépe při odrazu rozptyluje. Mlhovinu rozzařuje jasný Rigel, na snímku vlevo dole.

Canon 300D + Sigma 5,6/135mm, ISO 1600, expozice 3x4 min.

Náhled způsobu zpracování. Vidíme, že na jednotlivé expozici prakticky nic není a pozadí ruší přesvětlená obloha lampami. Po složení tří snímků na sebe v DeepSky Stackeru jsem začal tahat za křivky a výsledkem je předposlední záběr, kde je již poměrně dobře viditelný tvar mlhoviny.

Vysvětlivky:

Přístroj: o (oko), t (triedr do 10x50), T (triedr od 15x70), d (dalekohled do 200 mm), D (dalekohled nad 250 mm)
Objekt: KH (kulová hvězdokupa), OH (otevřená hvězdokupa), G (galxie), TM (temná mlhovina), EM (emisní mlhovina), RM (reflexní mlhovina)

zpět na obsah Prozatímní vysvětlivky: KH = kulová hvězdokupa; t - triedr 10x50 nebo menší; T - triedr 15x70 a větší; d/D - malý/velký (nad 200 mm) dalekohled zpět na úvod