Datum: 16.1.2010, 21:00-23:25 SEČ
Místo: Rozdroze Izerskie, Polsko
Technika: Canon 30Da, objektiv Super Takumar 50/1,4 (clona 4), Astronomik CLS-Clip filtr, montáž GSO, autoguider MMys
Snímky: mozaika 2 snímků na výšku, každý 12 snímků po 8 minutách na ISO 1600
Zpracování: mraw - darkframe, Registar - složení na hvězdy, kombinace medián, Adobe PS - korekce nerovnoměrnosti pozadí, zvýraznění, složení mozaiky

Souhvězdí Orion vyznačuje jasná oranžová Betelgeuse v levém horním rameni a neméně zářivý modrobílý Rigel v pravém dolním koleni. Pás Oriona je v levé části obohacen o svítící, temné i reflexní mlhoviny, z nichž vlevo od hvězdy Alnitak vyniká Plamínek a dole pod ním červená mlhovina s černým zářezem mlhoviny Koňská hlava. Nápadným útvarem je také vlevo od pásu se táhnoucí Barnardův oblouk, jehož část u pásu je na výborné obloze detekovatelná v triedrech 10x50 i 15x70 jako slabý široký mdlý útvar, patrný zvláště při pomalém pohybu zorným polem. Orionově hlavě dominuje velká bublina ionizovaného vodíku vizuálně neviditelná. Malý jasný kruhový obláček vlevo od Orionu je známá mlhovina Rosetta v souhvězdí Jednorožce. Nalevo nahoru od ní lze spatřit červené mlhoviny obepínající hvězdokupu Vánoční stromeček. Pozornějším zrakům neunikne ani vpravo od Rigelu viditelná reflexní mlhovina Hlava Čarodějnice, i ta je na vynikající obloze vidět triedrem 15x70.

Výše uvedený snímek nevznikl za ideálních podmínek. Obloha byla poměrně světlá, SQM-L ukazovalo v zenitu od 20,90 do 21,06 na konci expozic. Přispělo k tomu i nepříjemné světlo z 10 km vzdálené Slarzske Poreby, které produkovaly lasery tamní diskotéky. Na jednotlivých záběrech je dokonce patrné jako modrobílé pruhy. Také foukal velmi silný vítr s nárazy, které cloumaly i se mnou, avšak montáž to kupodivu ustála. Seeing byl příšerný a nejvíce tak prospěl mráz kolem -6 st. Bylo by jistě zajímavé si snímek zopakovat za podmínek, jaké panovaly ve stejné lokalitě 25.10.2009. Více viz. níže.

Datum: 25.10.2009, 2:50 SELČ - 3:00 SEČ :-)
Místo: Rozdroze Izerskie, Polsko
Technika: Canon 30Da, objektiv Super Takumar 50/1,4 (clona 4), montáž GSO, autoguider MMys
Snímky: 18 snímků po 4 minutách na ISO 1600
Zpracování: DSS (darkframe, sloučení), křivky, srovnání pozadí

Výše uvedený snímek je fotografovaný na vynikající obloze Jizerských hor. Tu noc byla výjimečně tmavá obloha. V zenitu se hodnoty dostaly na 21,35 (SQM) a ještě v hlavě Oriona to bylo kolem 21,20. Díky tomu bylo možné zachytit i bez jakýchkoli filtrů velmi slabé mlhoviny, zvláště reflexní, ale také h-alfa oblasti, které je schopen zachytit modifikovaný Canon 30D.

Jak je uvedeno na začátku, Orion je právem cílem mého fotoaparátu od počátků. Proto bych vám zde rád ukázal i mé první záběry a jiné zajímavé pokusy z dřívějších let.

Zde máme první pointovanou expozici Oriona pořízenou na Kleti. Filmová zrcadlovka Konica Autoreflex-T byla položená na konci dalekohledu 300/4500 v Koperníkově kopuli. Orion už vycházel a svítalo, proto trpěl snímek velkým gradientem. Přesto po úpravě vylezly zajímavé věci.
Na Kleti jsem pořídil své nejlepší záběry Oriona ze stativu. Zkusil jsem také netradiční rozostřenou verzi, která hezky ukazuje barvy hvězd i mlhoviny M42.

Ze starších záběrů souhvězdí jsem našel jeden barevný snímek, pravděpodobně také z roku 2000 jako výše uvedené z Kleti, ale pořízený na běžné příměstské obloze u České Lípy. Použita byla Konica Autoreflex-T s objektivem 52 mm.

Mé nejstarší snímky, které jsem prozatím vyhrabal jsou z roku 1996. Použit byl Zenit TTL s objektivem Helios 56 mm. Oba byly pořízeny v centru České Lípy mezi náměstím T.G.M. a spodním Tržním :)
snímky musím samozřejmě pořádně oskenovat, zde rychlé ofoceniny

Domnívám se, že v dnešní době, kdy digitální zrcadlovka není pro začátečníka tak nedostupná, jako byla kdysi, je snadno možné dosáhnout výsledků stejných, nebo lepších, než jakých jsem dosáhl já na Kleti v roce 2000. Přeji všem, kdo to budou zkoušet, podobně hezké zážitky pod oblohou a snad časem podobné nebo lepší snímky tohoto souhvězdí, než jste tu mohli vidět.