Sledování planetek, to byla první profesionální disciplína astronomie, ke které jsem se blíže dostal. Jenže i přes nesporný přínos
kleťských pozorovatelů, nechytla mně natrvalo. Zato sledování blízkozemních asteroidů mi přišlo mnohem zábavnější. Málokdy je však planetka
tak jasná, aby ji bylo vidět i dalekohledem běžným mezi amatéry. Líbí se mi především, jak se planetka, coby hvězdička, pomalu sune mezi
vzdálenými hvězdami. Nejhezčí pozorování takové planetky jsem zažil v roce 2002, kdy asteroid 2002 NY40 dosáhl jasnosti kolem 10 mag. Nyní,
na jaře 2007, jsme dostali další příležitost. Planetka 2006 VV2 dosáhla kolem 13 až 10 mag, bohužel vadil Měsíc.
29. 3. 2007, 1:32 - 1:47. Planetka na snímku složeném z 10 fotografií po 90 sekundách. Díky rychlému pohybu se jeví jako čárka vpravo dole.
Galaxie M 81 (levá skvrnka nahoře) a M 82 (pravá skvrnka :)). Canon 300D, obj. Sigma 5,6/135 mm, ISO 800. Silně rušil Měsíc. Hvězdy okem do 4 mag. Na skládání snímku se podílel Martin Myslivec, děkuji.
Vzhledem k silně rušícímu Měsíci mezi čtvrtí a úplňkem se vyplatilo pozorovat planetku už v době, kdy nedosáhla maximálního jasu. Takto ji
dobře zachytil Milan Antoš či Libor Šmíd již ve dnech 25. - 27. 3.
Já jsem ji chtěl pozorovat v noci na 29. března, kdy měla proletět nedaleko známé dvojice galaxií M 81 a M 82. Vizuální pokus zhatila absence
vhodného dalekohledu, a tak jsem si jen triedrem 15x70 zkontroloval tristní stav oblohy, na níž jsem okem registroval hvězdy do 4 mag a v
triedru obě galaxie jen náznakem. Dosah jsem měl solidních 8,5 mag :)
Ještě mi zbyla poslední možnost - fotografie. Ta dopadla nakonec dobře, i když na prvních záběrech jsem planetku nemohl najít. Objektiv
135 mm mi za dobrých podmínek dovolí vyfotografovat hvězdy do 15 mag, nikdy jsem jej však netestoval za takto šíleného stavu oblohy. Dosah
byl naštěstí něco přes 12 mag a to na planetku stačilo.
Planetka o dva dni později rychle prolétla kolem Země ve vzdálenosti asi 9x větší než obíhá Měsíc. Byla dobře vidět hlavně v Americe,
když dosáhla na chvíli jasnosti až 10 mag. Její pozorování u nás bylo možné i když blízko svítil Měsíc před úplňkem, chtělo to však
dalekohled většího průměru. Poté zmizela na jižní obloze. Bylo to krátké, ale milé setkání. Zvláště když se s námi nesrazila ;)
