Když se na nás obrátil na jaře 2006 Cassi z nabídkou, zda nechceme uskutečnit pozorovací víkend v Jizerkách v létě, říkal jsem si "není co řešit", jen jsem netušil, jak budeme mít čas. Začátkem července se pak ohlásil definitivní termín na poslední červencový víkend a začaly přípravy, které vyvrcholily zcela jinak, než se původně předpokládalo. Přesto se dá říct, že šlo na naše poměry o neobvyklou, ale úspěšnou akci.

Z příprav akce by stálo za zmínku, že jsme nemohli sehnat ubytování v Jizerkách. Jednak se ukázalo, že to je třeba nasmlouvat až na rok dopředu, a pak že na víkend nás jen tak někde chtít nebudou. Přestože se na hledání ubytování usilovně pracovalo, nakonec se nepodařilo sehnat nic. V tu chvíli bylo jasné, že by se celá akce musela zrušit. To se mi ani trochu nelíbilo a tak jsem nabídl možnost konat akci u mě doma. Říkal jsem si, že i přes malý byt tu mám relativně slušné zázemí a že nějak se to snad uskutečnit dá. Tím, že ubytování bylo jisté, ohlásilo svou účast na celý víkend, nebo alespoň na celý den, poměrně dost lidí. To, že se nás tu celkem sešlo ke dvaceti, je nad všechna má očekávání.

nebylo skoro kde parkovat	Vítejte na Star Jizerky, aneb mizerná předpověď počasí
u MaGa - vpravo Myzer a Pavuk	že by dobré zprávy o počasí?

Počasí v červenci 2006 se poněkud vymklo kontrole. V Jablonci bylo neobvykle sucho, nakonec i horko a hlavně byla řada jasných nocí kolem novu. Již týden dopředu však bylo patrné, že na víkend se na nás chystá studená fronta, a s tím velmi nejisté, spíše zatažené povětrno.

v restauraci - zleva Cassi, Martin Vyskocil, Tomek	zleva Habl, Ladan, Tomek, Kami, Sklp, Aleš, 3J, Zdeňka

První předvoj ke mně dorazil v pátek těsně před 17. hodinou (Cassi, Ladan, Tomek z Liberce). Tou dobou zde poměrně dost pršelo a v dálce byla bouřka. A tak jsme tu seděli v přítmí skoro jak zmoklé slepice. Já se snažil do sebe hodit nějaké to jídlo, které jsem původně chtěl dojíst dřív, ale nestihl to, a s ostatními jsem diskutoval na téma jak jinak - počasí.
Další, kdo dorazil, byl Aleš. Protože je to Jablonečák a vídáme se často, zazvonil ne na dveře u vchodu do baráku, ale zcela nezvykle u dveří do bytu. Takže když jsem vyletěl ze dveří mu otevřít, stál tam a málem jsem do něj vrazil, přičemž jsem se ho dost lekl. V té potemnělé atmosféře tam vypadal málem jako čert :)

Ještě tak kolem šesté dorazili 3J a jeho drahá polovička Zdeňka. Bylo to první milé setkání s někým novým, koho jsme nikdo neznal. Když pak po nich dorazili ještě SklP a Kami a Habl, dohodli jsme se, že zatím nebudeme příliš řešit ubytování a že se zařídí nákup něčeho k snídani, pití a tak vůbec. Mezitím, než se vrátili, rozproudila se už na místě poměrně slušná zábava, naprosto nesrovnatelná s tím, jak to začalo po 17. hodině.

Výhledy počasí nevypadaly vůbec dobře, a tak jsme se rozhodli zajít na večer do hospody s tím, že se případně uvidí. V restauraci nám bylo příjemně, diskuze byla živá a dorazil za námi poprvé i MilAn. Jídlo bylo velmi dobré, porce obrovské. Dojel za námi také další zbloudilec Zakov. Z nějakých důvodů však poněkud bloudil a stihl se dostat až do vzdáleného Kokonína za jižním okrajem města.
Ačkoli z hospody jsme dorazili někdy kolem půlnoci, usnul jsem až po 2:30. Nevím, co jsme tak dlouho dělali ;) Vím jen, že jsme se dohodli, kdo by kde mohl spát a pak se povídalo do noci. Přestože původně jsem uvažoval ubytovat pár lidí v ateliéru mého souseda, ukázalo se, že od něj nemám klíče. Na druhé straně měl jsem zase klíče od jeho bytu, protože on plánoval být mimo, a tak jsem po domluvě s ním ubytoval 5 lidí o patro výš a 6 u mně doma. Ukázalo se, že s ubytováním opravdu nebude problém, v tom jsem se mohl na souseda spolehnout.

ranní čekání na Slunce	v dáli je jasno
snídaně - vlevo MaG, u okna Paaja	zleva Zdeňka, 3J, Zakov

Ráno v sobotu 29. 7. se mělo vstávat na pozorování přeletu ISS přes Slunce. Několik lidí také skutečně vstalo a vyrazili jsme na protější kopec, protože ještě v šest svítilo Slunce, a navíc nad východem byla díra v oblačnosti. Bohužel nikoho nenapadlo, že oblaka se sunou poměrně pomalu a že jsme tudíž měli vyrazit naopak na východ, do Smržovky. Zde bychom přelet asi viděli, jenže po bitvě je každý generálem.. Takhle jsme tedy stáli na kopci a pozorovali paprsky linoucí se děrami v mracích.
Nakonec tedy proběhla normální snídaně a někdy kolem deváté jsme vyrazili na první domluvenou schůzku na hvězdárně v Liberci. Je to vlastně taková soukromá pozorovatelna Habla, domeček s odsuvnou střechou. Technickými skvosty jsou zde jednak refraktor 110 mm opatřený chromovým filtrem pro pozorování skvrn a dalších detailů na Slunci (tedy i granulace), dále pak sluneční dalekohled Coronado P.S.T., s nímž lze pozorovat detaily jinak neviditelné, tedy protuberance apod.
Habl si objednal i počasí, i když obsluha byla poněkud pomalejší a tak se na vyjasnění muselo pár desítek minut počkat. Nakonec bylo i dost teplo a návštěva se všem určitě moc líbila.

Habl u dalekohledu	Sonnar 180 + Lídlteleskop 70/700
pohled shora na Coronado a okolí	pohled shora na refraktor
pozorování Coronadem P.S.T.	pozorování Slunce refraktorem s chromovým filtrem
skupinovka u Habla, zleva: MaG, Tomek, Paaja, Zakov, Myzer, Martin Vyskocil, Pavuk, Sklp, Cassi, 3J, Habl, Kami, Zdeňka	povídání u Coronada

Před polednem jsme se najedli v nedaleké restauraci, abychom neotravovali Milana s jídlem v době oběda. To jsme netušili, že on sám se ten den ani nenají včas :)
Návštěva hvězdárničky MilAna byla druhý vrcholem dne. Bylo zde připraveno pohodové posezení a návštěvníci se mohli po skupinkách vydat i na obhlídku kupole (nebo snad kopule, tohle jsme rozebírali v hospodě, ale pořád mám pocit, podle účelu, k němuž slouží, že dobře bude ten první tvar ;). Je fakt, že tři lidi to je tak maximum, co se tam vejde, ale skrývá se zde na kvalitní montáži kompletní fotografická výbavička s naváděním pomocí TV kamery. Vévodí jí 178 mm reflektor, doplněný dále o solidní refraktor Sky Watcher ED 80.

siesta u Milana	na zahradě u Milana - vpravo vpředu sedí VK a dále jeho otec
v kupoli reflektor s fotoobjektivy	ED 80, Mak a malý hledáček
Pavuk v relaxačním křesle	stůl u Milana shora
Milan přiváží dobson 400/2000	rozkládání dobsona
a je rozložen	připevnění red dot hledáčku
dobson - pohled na zrcadlo	pohled zpředu (očumování :)
Milanova vilka

Sobotní odpoledne bylo věnováno prohlížení fotografií s vyprávěním zážitků z cest. Sochařský ateliér byl upraven ve skutečné improvizované kino, až jsem se divil, jak pěkně bylo vše vidět. Povídání se ujali především Paaja a HonzaS. Konečně jsme si tak mohli udělat představu o místech se skutečně tmavou oblohou, jaká jsou třeba na Tenerife. Chlapci ze Slovenska spolu s jejich českými přáteli už kdejakou akci za tmou zažili, ale tentokrát mají v plánu návštěvu La Palmy, nejtmavšího místa vůbec.

improvizované plátno	promítání v ateliéru

Co se večera týče, mám pocit, že se dělo vše možné. Ano, bylo to trochu hektické. Člověk by si rád popovídal s každým a o všem možném. Plány docela nabouralo počasí, když animace na družici naznačila, že v noci by se mohlo vyjasnit, ne však na Jizerkami.
Nakonec jsme se odebrali do restaurace, pojedli, popili a pokecali. Bylo domluveno, že se rovnou odtamtud pojede pozorovat. Po jedenácté se s různými komplikacemi podařilo dojet do Hodkovic nad Mohelkou. Zde se nakonec dostavilo na sraz celkem 8 aut. V plánu bylo pozorovat v oblasti býv. vojenského prostoru Ralsko. Kromě Jizerek je to jediná skutečně dobrá lokalita na severu Čech. O tom, co jsme zažili před dojezdem, musím nechat povyprávět Pavúka, protože já bych to nezvládl ani z poloviny tak dobře

diskuze u ateliéru - Myzer, Milan a HonzaS	povídání u Cassiho dobsona 300/1700

Nemozem nespomenut nas mafiansky sprievod 8 aut, ked sme "valili" na pozorovacie miesto. Predstavte si situaciu, ked o 23 h prechadza mestom kolona osem aut na cele s limuzinou mercedes a na chvoste s vytunovanym sportakom, ktoreho zvuk nemozno prehliadnut :o) Neviem, co si mysleli o nas okolo iduci ludia :)
Pozorovacie miesto bolo odlahle parkovisko (100 x 50 m) na konci dlhej prijazdovej cesty, okolo iba les. Napriek tomu sme tam niekoho vyrusili :) ... bolo tam zaparkovane auto, ktoremu sa naskytol takyto pohlad ako z akcneho filmu:
"Z nicoho nic, prichadza prve auto efektou otockou sa zastavuje v strede parkoviska. Za nim dalsie a dalsie auta pekne vedla seba az na zaver finale... z dunenim sportak...vsetky zoradnene do jednej linie. Z tohto radu 8 aut vystupuju cudny tipkovia a vytahuju nejake kufre a rury. ... nuz dotycne auto - nech uz to bol ktokolvek - nastartovalo a zmizlo ... skratka sme boli v presile ;)"

počasí dopadlo solidně	mafiáni na cestě

Závora na cestě nám bohužel neumožnila vyjet nahoru na pozorovací stanoviště, a tak jsme zakotvili blíže Hamru na Jezeře, kde přeci jen bylo znát, že jsme ještě v dolině, a to se projevilo především velkou vlhkostí vzduchu. I tak byla obloha poměrně tmavá, vybraní jedinci se dostali s MHV nad 6,5 (extrémem bylo spatření 6,9 mag hvězdy). Jediným, bohužel ještě moc blízkým zdrojem světelného znečištění byla pravděpodobně Stráž nebo Jablonné. Také Hamr malinko zářil na severu. Zbytek oblohy nebyl vůbec špatný, a tak se pozorovalo až do počínajícího svítání. Mnohé jistě zaujalo "dělo" Milanovo o průměru 40 cm, ale sešly se zde i mnohé jiné zajímavé přístroje - SW dobson 250 mm, reflektor 170 mm a refraktor o průměru 125 mm s pozoruhodnou konstrukcí i délkou. Také monar 25x100 vybavený filtrovým kolem byl dle mého názoru velmi zajímavý. Noc to byla nakonec jasná, ale jak se ukázalo po návratu, nad Jizerkami ležela těžká mračna a je velmi pravděpodobné, že se zde zatáhlo již po půlnoci. Asi jsme udělali útěkem na západ dobře, a tak se na akci Star Jizerky vůbec nepozorovalo v Jizerkách :)

Nad ránem v neděli ke mně dorazilo již jen 7 lidí, ostatní jeli přímo k sobě domů. Pospali jsme si tentokrát úžasných 5 nebo 6 hodin a kolem poledne se vydali na Slovensko poslední nadšenci. Akce skončila asi tak před půl druhou, kdy se po vypálení dat vydal k domovu také Cassi.

Skupinovka u Habla (2): uprostřed přibyl Aleš	Zleva: Aleš, Kami, Pavuk, Sklp, Paaja, VK-otec, Cassi, VK, 3J, Zdeňka, Zakov, Martin Vyskocil, Myzer, MilAn

Psal jsem to již na Astrofóru, že akce byla skvělá. Podle mě se vydařila díky pozorovací noci na 110 %. Byla i poněkud hektická, pravděpodobně o to víc pro ty, kdo se stavili na kratší dobu. Byla to akce neobvyklá tím, že nemělo být jasno, a přesto dorazilo tolik lidí. Bylo to prostě moc a moc fajn a všem patří dík stejným dílem.
Kde se setkáme za rok, to se ještě uvidí, ale ať už to bude zde, v Polsku či na Slovensku, bude to určitě stát za to, abych se tam vydal.