Snímky krajiny ukazují, jak výrazně se změnilo osvětlení. První dva jsou bez úprav - tak to vidí fotoaparát - těsně před úplným zatměním již při stejném nastavení expozice "nemá světlo". A jak to vidí zhruba člověk na začátku částečného zatmění? To ukazuje 1. snímek. Zato těsně před úplným zatměním vnímá oko asi to, co vidíte na 3. snímku. V poslední minutě, spíše půlminutě, dochází k dalšímu stmívání, není ale postupné, ale jakoby ve vlnách, skocích, najednou je výrazně temněji a tak dále a pak už má oko zpočátku pocit, že je téměř tma. Teprve při úplném zatmění si člověk uvědomí, že je spíše šero asi jako půl hodiny po západu Slunce, které jakoby zapadalo všude kolem a na obloze je vidět několik jasných hvězd a planety.
1/200s, ISO100, začíná částečné	1/200s, ISO100, minuta do úplného	1/30s, ISO400, minuta do úplného
Přestože fotografování nebylo mým hlavním cílem, ukázalo se, že na koukání je během zatmění opravdu hodně času a tak jsem pořídil i řadu fotografií. Bohužel nastavení citlivosti jsem ponechal na ISO 400, takže snímky nejsou tak dobré, jak mohly být. Nevadí, řadu excelentních fotografií pořídil např. známý fotograf Martin Myslivec. Ani on však nemohl dostat tak kvalitní záběry, jaké svým neotřelým matematickým zpracováním obrazu vytváří Miroslav Druckmüller a to i díky tomu, že on měl v Lybii prakticky dokonalé podmínky.. Zde bych ještě upozornil, že i přes výskyt cirrovité oblačnosti jsou na prvním snímku vidět hvězdy až do cca 4. velikosti, tedy např. celý Pegasův čtverec a nebo planeta Merkur.
obj.18-55@18mm, exp. 6s	obj. 135mm, exp. 1/10s	obj. 135mm, exp. 1/640s

Toto zatmění, dlouhé tři a třičtvrtě minuty, jsem si dokonale užil. Začátek zatmění jsem sledoval od Bailyho perel přes triedr 15x70. Pokud jste nikdy nezažili úplné zatmění a plánujete jej, rozhodně si triedr vemte. Jenom okem to není úplně ono, i když je to fantastický zážitek. Možná se ptáte, jak je to s oslněním. Mohu vás ubezpečit, že od diamantového prstenu je to pro oko snesitelné. Bailyho perly a začátek zatmění je přes tento triedr něco neuvěřitelně krásného. Na jedné straně dohasínají zbytky Slunce a na druhé už dávno vidíte korónu. Pohled na chromosféru těsně po začátku úplného zatmění patří mezi nejhezčí zážitky. Většinou tam je i řada protuberancí.. mnohem výraznějších než v h-alfa dalekohledech. Ze snímků je patrné, že po začátku zatmění jsem se zaměřil na první dojmy a změny osvětlení krajiny. Pak jsem se snažil hledat na obloze jasné hvězdy. Bez problémů byla hlavně Capella, na hranici byl Merkur a velmi výrazná již před úplným zatměním byla Venuše. Obloha nebyla ideálně tmavá, takže dalších hvězd jsem si nevšiml. Asi uprostřed zatmění jsem vzal do ruky opět triedr 15x70 a koukal se už jenom s ním - chtěl jsem si to dokonale užít. Oproti začátku zatmění to byl pohled trochu jiný. Oči už byly zvyklé na tmu a koróna obklopovala symetricky celý černý disk Měsíce. Protuberance teď nebyly vidět, obraz byl detailní, ale trochu chudý, oproti úvodu. Nasadil jsem tedy objektiv 135 mm a zkusil nějaké fotografie koróny. Zrovna když jsem fotil, zatmění končilo. Na matnici jsem si mohl perfektně vychutnat Bailyho perly a diamantový prsten a zároveň to fotit. Škoda, že jsem po přepnutí ISO na 400 kvůli focení krajiny zapoměl přepnout ISO na 100 kvůli focení Slunce a tak nejsou fotky ideální. Po zatmění jsem pořídil ihned panorámu okolí. Byla stále velká tma, respektive šero. Prohlédli jsme si vzájemně fotky, podělili se o zážitky a ke konci zatmění se už balilo na odjezd domů. Byl jsem poprvé u moře, měl za sebou krásnou noc a skvělé zatmění. Že se večer zatáhlo a pršelo? Tak už to chodí, když je vám příroda nakloněna. Měli jsme velké štěstí.