Halové jevy

Vyskytují se převážně tehdy, nachází-li se Slunce za oblaky z ledových krystalů. Setkáme se s nimi ale také tehdy, když tyto krystaly poletují volně ve vzduchu, tedy zvláště za mrazivých zimních rán (nebo v Antarktidě).

Mně se podařilo pozorovat již řadu běžných halových jevů, jakými jsou sluneční sloupy a malé halo kolem Slunce.
Zatím nejvzácnějším jevem, který jsem zaznamenal je tento z 21. června 2005. Kromě malého hala a dvou vedlejších sluncí jsem si všiml i části parhélického kruhu a nahoře dotykového oblouku malého hala v krásných duhových barvách.

Halové jevy jsou u nás poměrně častým jevem, chcete-li se zapojit do jejich pozorování a nebo se jen seznámit s jejich druhy, navštivte stránku Halo Observation Project.
 

Popis situace:
Nejprve jsem kolem 17. hodiny viděl nádherný duhový oblouk a náznak k němu přiléhajícího malého hala v jeho horní části. Také bylo vidět pěkné levé parhelium a slabší pravé. Levé parhelium se možná na chvíli protáhlo do části parhelického oblouku. Kolem 18. hodiny se ještě objevilo slabé levé parhelium a pak už nic. Po půl osmé se parhelia vynořila znovu, tentokrát stále jasněji s nádhernými duhovými barvami. Pravé bylo lepší a mělo i výběžek vpravo. Nic jiného vidět nebylo, možná náznak halového sloupu. Parhelia pak zmizela na hustém cirostratu (podobný hustý oblak zrušil odpolední halový jev). Spolu s nimi byly vidět dolní levý a pravý kus malého hala (na 4. a 8. hodině, odděleně od parhelií). Vypadá to, že možná bylo vidět i slabé parhelium nad Sluncem.

Následující animace vznikla se snímků v následujících odstupech:
1. snímek 0 sekund, 2. +42s, 3. +84s, 4. +126s
Je na ní vidět vývoj parhélia i to, že se hýbe oblačnost, nikoli parhélium samotné.