Záblesky satelitů sítě Iridium

Nejnovější záběry ze srpna 2007:

Záblesk družice Iridium 64, 17. 8. 2007, 23:36:58 SELČ, jasnost -2,8 mag, satelit vzdálen 1645 km.
Canon 300D + EF-S 18-55@30mm, clona 4, ISO 800, expozice 1 minuta.

Záblesky družic Iridium 74 a 63, 17. 8. 2007, 23:27:49 a 23:28:00 SELČ, předpovězená jasnost -1,9 a +1,2 mag, satelity vzdáleny 1454 a 1472 km.
Canon 300D + EF-S 18-55@47mm, clona 5,6; ISO 800, expozice 1 minuta.
Jak je vidět, záblesky nastaly 11 sekund po sobě. Celý úkaz byl poměrně mimořádný. Oba satelity se vešly do zorného pole triedru 10x50 a mohl jsem si simultánně vychutnat záblesk obou prakticky najednou.

Konec sítě Iridium ?! - NE

Zmizí skutečně záblesky satelitů Iridium z nočního nebe? Pokud ano, mnoho profesionálních astronomů i amatérů si oddechne, ale ruku na srdce - nepřijdeme tak o velmi poutavé a nezvyklé úkazy? Ukazovali jste je někdy laikovi? Jsou skutečně výjmečným úkazem, který se navždy zapíše do paměti nás, co jsme je  mohli pozorovat, i kdyby musely jít družice dolů ...

Tak tyto informace proběhly na těchto stránkách na konci léta 2000. Na počátku nového tisíciletí již bylo jasné, že síť Iridium je zachráněna a má nového majitele, který se zavázal ji nejen udržovat, ale opět také provozovat.

Nebudu se zde příliš zabývat popisem družic Iridium, neboť mi jde především o pozorování jejich jasných záblesků. Podrobné informace o satelitech naleznete např.
http://iridium.astronomy.cz - stránky obsahují rovněž galerii fotografií záblesků
http://home.zcu.cz/~okehar/iridium/iridium.htm

Satelity Iridium obvykle popisuji jako přenosové družice pro celosvětovou síť satelitních telefonů, které mají takové sluneční panely, že to mnoho astronomů děsí a mnoho laiků fascinuje.

Jinými slovy - sluneční panely byly pokryty vysoce odrazivou vrstvou a působí tak jako zrcadla. Při vhodném natočení vůči pozorovateli a Slunci lze na Zemi spatřit pomalu se pohybující družici, která se nejprve rozsvěcí z "neviditelné" na velice jasnou a po několika sekundách opět zhasíná do takřka neviditelné družice letící dál po nebi. Laicky řečeno, ve vhodnou dobu na správném místě nebe vidíme jasnou hýbající se hvězdu, která zmizí stejně rychle jak se objevila. Nejjasnější záblesky dosahují -7 až -9 mag (jasnější než Venuše a srovnatelné s jasem Měsíce!) a jsou tak vlastně pozorovatelné i ve dne !

Předpovědi záblesků družic Iridium, ale také přeletů dalších družic a orbitálních stanic naleznete na těchto výborných stránkách: http://www.heavens-above.com

Satelit sítě Iridium	Záblesk -9 mag v souhvězdí Kasiopeie. Není moje foto :-)

Záblesk družice Iridium 9 21.3.2000, 19:08:58 SEČ Azimut 2 stupně, výška nad obzorem 43 stupňů Čtyři Dvory, České Budějovice Dole uprostřed je Polárka (2 mag), záblesk měl mít asi -7 mag	Satelit Iridium 61 25.3.2000 v 5:18:58 SEČ Azimut 218 stupňů, výška nad obzorem 55 stupňů Čtyři Dvory, České Budějovice Srovnejte záblesk (asi -5 mag) s velmi jasnou hvězdou Arcturus (0 mag) z Pastýře vpravo dole
Záblesk družice Iridium 74 9.4.2000, 20:59:35 SELČ Azimut 95 stupňů, výška nad obzorem 60 stupňů Čtyři Dvory, České Budějovice Tento záblesk, asi -6 mag byl vyfotografován z balkónu, z něhož v nouzi konám svá astronomická pozorování.	Záblesk družice Iridium 45 15.4.2000 v 22:13:42 SELČ Azimut 63 stupňů, výška nad obzorem 37 stupňů Hvězdárna Kleť Poněkud špatný odhad místa záblesku (-8 mag) způsobil, že Iridium jakoby vyletělo zpoza smrku a mířilo z Herkula do Pastýře.
Záblesk družice Iridium 61 3.6.2000 ve 22:03:17 SELČ Azimut 49 stupňů, výška nad obzorem 49 stupňů Haklovy Dvory u Č.Budějovic, jasnost -7,9 mag Ve spěchu, kdy jsem po expozici Iridia šel hned fotit Merkur nad rybníkem, došlo k nechtěné, ale jistě zdařilé dvojexpozici Merkur - Iridium.	Záblesk družice Iridium 18 4.6.2000, 3:14:54 SELČ Azimut 294 stupňů, výška nad obzorem 46 stupňů Čtyři Dvory, České Budějovice Fotografie záblesku jasného -7,9 mag vznikla v též noci jako nechtěná dvojexpozice vedle. Tuto noc večer jsem pozoroval planetu Merkur.
Záblesky družic Iridium 76 a 45 11. 8. 2005 ve 23:14 a 23:24 SELČ Podařilo se mi správně namířit objektiv 135 mm a tak vznikl záběr společně s jasnou hvězdou Arcturus a dvěma záblesky o jasnosti -3 a 0 mag. Snímal jsem nejprve první, pak expozici přerušil, ale montáž sledovala hvězdy. Poté jsem objektiv opět odkryl a nasnímal druhý záblesk. Ve stejné době, jako snímání druhého Iridia přijelo auto a svítilo mi reflektory směrem ke mně. Dodnes se divím, že fotka takto krásně vyšla..
Záblesk družice Iridium 22 5.9.2006, 20:15:42 SELČ Azimut 121 stupňů, výška nad obzorem 68 stupňů Jablonec n.N. - Vrkoslavice, jasnost -6,4 mag Canon 300D+11/35mm EF-S(18-55) ISO 100, exp. 20 sekund Za světla, vidět byly jen tři hvězdy letního trojúhelníku - Deneb, Vega a Altair. Na snímku Deneb u stromu a Vega vpravo nahoře.	Záblesk družice Iridium 55 5.9.2006, 21:51:07 SELČ Azimut 69 stupňů, výška nad obzorem 42 stupňů Jablonec n.N. - Bártlův vrch, jasnost -6,6 mag Canon 300D+5,6/135mm Sigma ISO 800, exp. 77 sekund Záblesk nastal nedaleko jasné galaxie v Andromedě, což se dalo zachytit i přes Měsíc, který byl kolem úplňku.

Je tomu bezmála 83 let. To se Josef Klepešta, významný československý astrofotograf, vydal na hvězdárnu v Ondřejově s cílem dlouho exponovat mlhovinu v Andromedě. To bylo v dobách, kdy obloha v Ondřejově byla tmavší, než dnes na nejtmavších horských loukách. Expozice mlhoviny pokračovala dobře a když se přiblížila první ze čtyř hodin expozice, tak se to stalo. Josef Klepešta zrovna odhlédl od pointeru a zažil tak nádherný přírodní úkaz - velmi jasný meteor zelené barvy, letící souhvězdím Andromedy. Když jej shlédl, jen mohl litovat, že kazeta založená v astrografu je příliš malá (podobná zornému poli výše uvedené fotografie Iridia s M 31). A tak ani nedoufal v jeho zachycení, neb byl zklamán mnoha předchozími neúspěchy. Jistě si dovedete představit, jaký to musel být pocit, když snímek ráno vyvolával a před ním se vynořila jasná čára a po ní teprv jádro a ramena mlhoviny.. Vzpomínka Josefa Klepešty.

Jak jsem chytal dvě Iridia u "Andromedy"

Pouze o den později se nedaleko Jablonce daly pozorovat hned dva záblesky časově blízko po sobě. Vyrazili jsme nakonec až k Držkovu, kde měly být téměř nejjasnější. Oproti včerejšku však Měsíc řádil jak divý, na obloze bylo vidět méně hvězd a k tomu padaly mlhy. Nakonec se mi podařilo naslepo namířit foťák na M 31, ale netrefil jsem kompozici tak, jak jsem si přál. Nejjasnější část stop Iridií mám na snímku jen tak tak, možná ani ten ne. Porovnejte si naši "smůlu" se záběrem Aleše Majera na širším pohledu. Jemu se pro změnu omylem trochu rozostřil objektiv.

Snímek záblesků družic Iridium 31 a 96. Čas 21:45:07 a 21:52:13 SELČ (6. 9. 2006). Předpovězená jasnost -3 mag a -6,7 mag. Azimuty 70/73°, výšky 42/43° nad obzorem.
Snímek 1: expozice 90 s, krytka, expozice 90 s (jeden snímek 7 min, 20 s). Canon EOS 300D + Sigma 135mm s clonou 8, ISO 200.
Snímek 2: dvě samostatné fotografie složené na sebe, Canon EOS 300D, objektiv Jupiter 80mm.