Co si vzít s sebou na pozorování?

Na tomto místě bych chtěl již předem upozornit, že na pozorování si může vzít každý, co unese :) Já bych jen doporučil několik pomůcek, které by neměly chybět.

Na prvním místě bych uvedl baterku. V noci je přeci jenom místy slušná tma a člověk si musí posvítit. V každém případě já svítím jen zřídka a nerad. Když už musíte svítit, opatřete si zásadně (!) baterku s červeným světlem. To totiž neruší oči přivyklé na tmu a vězte, že náš zrak si na tmu přivyká přinejmenším 15 minut! Z praxe se dobře osvědčují baterky potažené červeným celofánem nebo také zadní svítilny na kolo. Můžete si však baterku sami vyrobit z diody a 4,5 V baterie.

Další neméně užitečnou pomůckou je tužka a pozorovací deník. Tedy v tom ideálním případě. Možná vystačíte i s tvrdou podložkou a obyčejnou tužkou. (V nouzi čímkoli na psaní, jako je propiska nebo tenký centrofix). Nu a pokud zapomínáte nebo pozorujete neočekávaně, vystačí vám i dobrá paměť. Myslím, že kreslení při červenavém světle baterky, nejlépe za mrazu, je skutečně zajímavý zážitek...

Nejdůležitější věci bychom tedy měli a co dalšího? Přimluvil bych se ještě za následující: triedr pro zběžnou orientaci na obloze, knížečku od Ericha Karkoschky - "Astronomický atlas hvězdné oblohy" (nebo nějakou obdobnou orientační literaturu), někdo si možná vezme přenosný počítač. Samozřejmě nesmí chybět něco málo k snědku a třebas termoska s čajem. Když k tomu přibalíte ještě jasné nebe a porci dobré nálady, máte o zážitek postaráno. A vemte si také foťák, ať vám zůstane něco pro zatažené dny...

Jak fotografuji?

1. fotoaparát
Na fotografování nočního nebe, kde je zapotřebí použití dlouhých expozičních časů, je nutné mít fotoaparát umožňující dlouhé expozice. Takový foťák musí tedy mít k dispozici výběr mezi několika expozičními časy, z nichž pro nás bude nejdůležitější tzv. čas B (příp. T). Najdeme jej u všech jednookých zrcadlovek. Například já používal Zenit TTL, ale má jej také třeba Praktica nebo dokonce Smena a jí podobné ruské foťáky, ale ty už bych použil jen v nouzi nejvyšší :-) Dnes fotím s jednookoými zrcadlovkami zn. Konica. K dispozici mám poměrně dost kvalitní objektivy 3,5/28 mm, 1,8/52 mm a 2,8/135 mm s možností prodloužení ohniska telekonvertorem až na 270 mm. Z levnějších kvalitních foťáků bych doporučil např. Prakticu. Na hvězdy je skorem dražšího foťáku škoda a tak si za ušetřený peníz kupte raději kvalitní objektiv!
Čas B umožňuje dlouhou expozici, protože po stisknutí spouště zůstává závěrka neustále otevřená dokud není spoušť povolena. Je zapotřebí si u svého foťáku zjistit, jak lze zablokovat spoušť v poloze "stisknuto". Např. můj Zenit měl blokování spouště řešeno jejím pootočením. Pootočením zpět se odblokovala a závěrka se uzavřela.
Fotoaparáty bývají vybaveny též časem T. Zde se prvním stiskem spouště závěrka otevře a druhým stiskem spouště uzavře, proto je tento čas výhodnější na manipulaci než čas B. Každopádně pokud to nejde jinak, budete potřebovat drátěnou spoušť.

2. umístění foťáku
Dále je důležité dostat např. při 30 sekundové expozici neroztřesený snímek. To znamená umístit foťák na stativ, nebo alespoň na sklopnou desku. V nouzi, fotografujete-li zrovna něco nevysoko nad obzorem, stačí foťák dobře položit a mírně podepřít (já tak fotil např. souhvězdí Střelce a Štíra nebo také rotaci hvězd kolem pólu).

3. správná expozice
Nejdůležitější ale je, nerozklepat snímek právě při stisknutí spouště. Toho docílíme velmi snadno. Nejprve necháme objektiv zakrytý jeho krytkou a zmáčkneme spoušť. Poté opatrně sejmeme krytku a chvilku ji držíme velmi blízko u objektivu (tak 1-5 mm), abychom počkali na vymizení případných záchvěvů po sundání. Teprve pak rychle odstraníme krytku mimo zorné pole objektivu a exponujeme. Po expozici provedeme opačný postup. Tedy nejprve zakrytkujeme objektiv a následně uvolníme spoušť a snímek je hotov :-)
Nyní asi nechápou majitelé stativů, ale pokud nejste majiteli drahých a superpevných stativů, pak bych vám tuto metodu doporučil mnohem více, než pouhé ovládání drátěnou spouští. Nehledě na otřesy způsobené zrcátkem u jednookých zrcadlovek a většinou tvrdým chodem závěrky u levnějších fotoaparátů. Některé dražší fotoaparáty už tyto problémy nemají.

4. fotografický materiál
Astronomická fotografie si ve většině případů vyžaduje citlivější materiál než je obvyklé. Výjimkou jsou fotky jasných objektů, jako např. Měsíce přes velký dalekohled či zatmění Slunce. Zde lze použít s úspěchem materiály s citlivostí jen 50 nebo 100 ASA. Na fotografování souhvězdí potřebujeme film citlivější na světlo, to znamená 200, lépe 400 až 1600 ASA. V astrofotografii se často setkávám i se snímky na citlivost 3200 ASA i více. Na tuto citlivost lze film také tzv. hypersenzibilovat. Důležité je uvědomit si fakt, že se vzrůstající citlivostí roste také velikost zrna a proto lze dělat z citlivějších filmů menší zvětšeniny. Z těchto důvodů si myslím, že si vystačíte zpočátku s filmy 200, 400 či 800 ASA. Já používám nejraději značku FUJI. KODAK mi nějak nesedí na vykreslení barev mlhovin, ale záleží na vkusu a zkušenostech fotografa. V případě použití černobílého materiálu Vám asi příliš nepomohu, ale na pokusy vám bohatě postačí, neboť je velmi levný. (Z kvalitních bych doporučil například AGFU či ILFORD, jejichž cena ale mnohdy dosahuje ceny levných barevných negativů). S focením na DIA filmy nemám zkušenost téměř žádnou, ale též se tak dá udělat dobrá fotka a několik jsem jich už viděl.

5. expoziční doby
V mé nynější situaci, kdy používám jen primitivní vybyvení, jedná se vždy o expoziční časy na astrofotky poměrně krátké. Nevýhodou totiž je, že objekty se po obloze pohybují v důsledku rotace zemské osy. V okolí pólu tak lze s úspěchem použít expozic až 60 sekund, někdy i více. Rozhodně si zde zkuste též fotku např. půlhodinovou.

Se vzrůstající vzdáleností na obloze mezi objektem a Polárkou je zapotřebí zkracovat expozice, protože objekt se pohybuje po větším oblouku dráhy za stejnou dobu. V praxi nemá poté smysl volit v okolí nebeského rovníku expozice delší než 20 až 30 sekund a zřejmě i na nich se již hvězdy objeví jako kratinké čárky.

Expozice přes dalekohled i bez něj lze určit podle tabulky, kterou jsem našel v jedné dobré staré knížce o focení.
Číslo 3440, které najdete ve jmenovateli vzorců pro výpočet velikosti obrazu, je tzv. Piskáčkova konstanta. Přesněji lze dosazovat 3437,7. Vzorec samotný je použitelný dobře jen pro objekty, jejichž úhlový rozměr na obloze nepřesáhne asi 2 stupně, protože chyba poté příliš narůstá.

e - expoziční doba v sekundách	d - průměr objektivu dalekohledu v mm
R - rozměr obrazu na negativu v mm	c - clonové číslo objektivu foťáku
f1 - ohnisko objektivu dalekohledu v mm	u - úhlový rozměr objektu na obloze v úhl. minutách
f2 - ohnisko okuláru dalekohledu v mm	A - citlivost filmu v ASA
f3 - ohnisko objektivu fotoaparátu v mm	J - poměrná jasnost objektu

a) přímo fotoaparátem   b) bez okuláru dalekohledu a objektivu fotoaparátu
c) mimoohniskově - s objektivem foťáku za okulárem dalekohledu

Hodnoty poměrných jasností některých objektů (J)

obzor při zatm. Slunce - 0,5	měsíční úplněk - 200	Venuše - 2000
obloha při zatmění - 0,01	před a po úplňku - 80	Mars (opozice) - 60
vnější koróna - 0,5	čtvrť - 40	Jupiter - 30
střední koróna - 5	4-5 dní starý Měsíc - 20	Saturn - 10
vnitřní koróna - 50	2-3 dni starý Měsíc - 10	Uran - 4
protuberance - 100	popelavý svit - 0,01	úplné zatmění Měsíce - 0,005
M 42 v Orionu (střed. část) - 0,001	většina mlhovin - 0,0001	hrana zemského stínu - 0,05
Mléčná dráha - 0,000 01	M 31 v Andromedě - 0,0001	většina galaxií - 0,00001

Samozřejmostí v době výpočetní techniky je existence programů, které toto vypočítají za vás. Nezapomínejte ale, že krom výpočtů je dobré sbírat i vlastní zkušenosti.

Fotografovat oblohu s pomocí paralaktické montáže jsem měl možnost pouze několikrát, takže mnoho praktických zkušeností nemám. Rád vás ale odkážu na stránky Martina Myslivce, který svými výsledky ukazuje, že to opravdu umí.

Na závěr tedy shrňme. Nejlépe je pořídit jakoukoliv jednookou zrcadlovku s časem B (a možná i možností manuálního režimu při focení). Dále potřebujeme stativ nebo sklopnou desku otočnou vodorovně a svisle. Dále bude zapotřebí obstojně citlivý film. Jako univerzální na focení všeho se jeví 400 ASA. V neposlední řadě je zapotřebí tmavé nebe a chuť fotografovat.

[ NAHORU ]