Úvodem ještě jednou posílám Milanovi dík za tuto neobvyklou noc a doufám, že jeho skvělý teleskopický dobson
400 mm v průměru mi ukáže krásy oblohy ještě někdy příště. (Obrázek je v článku zatmění 4. 5. 2004)
Pozorování probíhalo nad Alšovicemi asi 5 km JV od Jablonce nad Nisou a o jeho první části před půlnocí se více
rozepisuji na stránce komety C/2001 Q4 (NEAT), jíž byla první část noci věnována.
Noc to byla pozoruhodná v tolika ohledech, že bude těžké je všechny popsat. Začnu-li počasím, pak to bylo od jasna po
zataženo. Oblaky přecházely poměrně rychle a většinou právě v době, kdy nám to vadilo nejméně! Celkově hodnotím viditelnost
jako dobrou, ale zcela dokonalá tma, jaká umí nad Alšovicemi být, nebyla.
Před půlnocí se nám podařilo ochytit v jasnějších částech oblohy galaxie M 81 a M 82, zvláště druhá již jevila pěkné
detaily. Galaxie M 51 překonala má očekávání. Již při horších podmínkách zřetelná ramena včetně jejího průvodce. Když se
později v noci podmínky zlepšily a vrátili jsme se k ní, vypadalo to až neskutečně. Celistvá ramena byla vidět spíše jen
v náznaku a to pouze bočně. Přímým pohledem vypadala spíše jako zjasňující se a slábnoucí části kružnic. Pohled opravdu
skvělý. Pak jsme zkoušeli ještě mlhovinu soví M 97, ale to již bylo znát, že podmínky nejsou ideální. Někdy mezitím jsme
odchytili několik kulových hvězdokup. Každá byla svým způsobem jiná a moc pěkná, díky rozlišení na mnoho jednotlivých hvězd.
amátkou si vybavím např. M 5, M 10, M 53 nebo zvláštní M 71.
Dalším pozoruhodným úkazem byl přelet jasného meteoru asi -1 mag zhruba skrze Hadonoše. Letěl poměrně pomalu a jevil
načervenalou barvu, což dojem nejspíš umocnilo. Co nás dále zaujalo byla vzdálená bouře, z které jsme velmi nízko nad
obzorem pozorovali řadu blýskavic. Toto pozorování bylo unikátní především v tom, že blesky se odehrávaly v počtu několika
za sekundu a to po dobu maximálně několika minut. Vypadalo to, jako když začíná olympiáda a lidi zběsile mačkají
fotoaparáty. Jako zajímavé se ukázalo pozorování geostacionárních satelitů Astra, které se zřetelně pohybovaly vůči okolním
hvězdám. Tyto 13,5 - 14,5 mag slabé hvězdičky nebyly pro dobson žádným oříškem.
Pozorování po půlnoci, kdy se opět začlo vyjasňovat jsme věnovali některým galaxiím. Namátkou jsme zkusili např. M 65 a
M 66 ve Lvu, podívali jsme se na galaxii M 64 ve Vlasech Bereniky, směřovali jsme dolů na M 104 Sobrero v Panně a opět
zkoušeli M 51 - Vírovou galaxii v Honicích psech. Zkoušeli jsme pozorovat řadu planetárních mlhovin, od známých M 57 v Lyře
a M 27 v Lištičce až k některým méně známým - např. NGC 6210 v Herkulu nebo krásnou NGC 6826 v Labuti, kde je vidět přímo spíše
jasnou centrální hvězdu a bočním viděním spíše mlhovina.
Vrcholem pozorování byla ukázka použití filtrů na mlhoviny. Když jsem měl možnost dívat se na Řasovou mlhovinu v Labuti s
filtrem a poté bez filtru, pochopil jsem, že tady nejde jen o otázku, zda má vůbec smysl je použít. Bez filtru sice patrná,
ale jen v nejjasnější části viditelná mlhovina, vystoupila pomocí filtru v plné parádě, spíše podobné fotografii. To co
předvedly části NGC 6992 a 6960 bylo nezapomenutelné. Různě jasné chomáčky, propletence hmoty, záhyby.. úžasný pohled.
Také další mlhoviny byly nádherné, např. Měsíčková u gamy Cygni, ale v první řadě M 17, Omega ve Střelci. Ta jediná neměla s filtrem chybu. Kdysi v
roce 2001 jsem ji kreslil na "trenažéru" Expedice v Úpici. To jsem ještě netušil, že to co nám tam předložili na fotografii
bude někdy pro mě viditelné dalekohledem a to do posledního detailu. Ostatní mlhoviny už tolik nevynikly, neboť celá
oblast Střelce včetně M 17 se topila v zákalu a světlech města, nejspíš Železného Brodu.
Pozorovali jsme toho tu noc spoustu, ale speciálním mým přáním bylo pozorovat několik komet. Splnilo se mi nejen s úžasnou
kometou C/2001 Q4 (NEAT), ale jak se ukázalo i s kometou C/2004 F4 (Bradfield) - klikněte se pro
detail z pozorování. Poslední kometou,
kterou jsem tu noc našli, byla C/2003 K4 (LINEAR). Nacházela se v Labuti, nedaleko poměrně jasné éty Cygni. To se ukázalo jako
dobré vodítko, neboť i bez hledáčku se nám ji podařilo poměrně brzy zametáním najít. Byl to opravdu jen takový malý mlhavý
obláček, což mě spíše potěšilo, než že by mělo nějak překvapit. Poprvé jsem v jednu noc viděl tři komety a dalo by se jich
nejspíš vidět mnohem víc, kdybych tušil, že Milan má možnost elektronického navádění podle souřadnic, které lze také zadat
ručně. Příště si jich zkusím skouknout více. Nutno dodat, že jsme těsně před svítáním zkusili hledat ještě kometu
C/2003 T3 (Tabur), ale ve výšce asi 5 stupňů nad obzorem jsme sotva dobře viděli otevřenou hvězdokupu NGC 752, poblíž které
se nacházela. mohu nyní prokazatelně potvrdit, že vidět nebyla, ta místa jsem prohlédl pečlivě několikrát.
