Tato stránka pojednává o seskupeních planet v červnu 2005. Na počátku června, když byl Měsíc ještě mladý, navštívil Venuši. Tato planeta pak byla hlavní hvězdou seskupení, která vznikala po půli června, kdy se k ní přiblížil zprava Merkur a zleva Saturn. Nejlepší situací bylo seskupení v pondělí 27. června 2005, kdy se k sobě planety Merkur a Venuše přiblížily na pouhé 4 úhlové minuty a zároveň byly v okolí tohoto dne snadno pozorovatené ve dne v jednom zorném poli dalekohledu. První zajímavou situací tedy bylo seskupení Venuše a Měsíce 8. června 2005. Měl jsem poměrně dost nevýhodné počasí. Nasouvala se oblačnost, musel jsem exponovat již po půl desáté letního času. Neustále foukal silný vítr, pohybovaly se jak větve stromů, tak oblaka a to tak rychle, že již plánování fotek samospouští bylo trochu loterií. Snímky jsem zkusil s clonou 8 a ohnisky 135 a 270 mm. Dvě expozice dlouhé 1 sekundu vcelku vyšly, ale byly mírně přeexponované. Naštěstí ochotný pán u minilabu mi opět výborně pomohl a za mé asistence snímek přitmavil tak, že nyní je dobře vidět Měsíc i Venuše pod ním u špiček stromů. Snímek větším ohniskem (135 mm x 2 telekonvertor) přikládám vlevo. Na snímcích dole následuje seskupení Merkur - Venuše - Saturn z 23. června 2005. Fotografováno aparátem Olympus C760, ISO 100, ohnisko objektivu - přepočet na kinofilm, časy v SELČ. U fotek pouze vyretušovány jasné horké pixely a upraveny křivky.

22:06, 334mm/f6.3, 1/4s		22:15, 278mm/f8.0, 1/1.6s
Venuše - Merkur, 22:22, 444mm/f5.6, 1.3s		Atmosféra pozorování, 22:31, 158mm/f5.6, 2,5s

Na začátku pozorování (23. 6.) mně zaujal stativ s triedrem Aleše Majera, který je také z Jablonce a fotil se mnou. Nějaký jeho snímek sem doufám přibude :-)

Během pozorování jsem také nafotil tři snímky vedle sebe a složil je v jedno panorama - Venuše je na něm nizoučko nad stromy kousek vlevo od středu.

 
26. června - Venuše a Merkur ve dne - snímek je od Milana Antoše (Jablonec nad Nisou) - jedná se o 100% výřez z fotografie, u které byl pouze zvýšen kontrast. Pokud je tedy čistě modrá obloha, jaká byla i v neděli 26. června 2005, není problém tyto planety takto pospolu pozorovat a dokonce i vyfotit. Detaily: Canon 300D, ISO 100, 1/1000 s, čas 15:51 SELČ. (Tmavší flíček nad Venuší je zvednutím kontrastu zvýrazněné smítko na čipu).

Velmi hezké pokoukání nabídl Milanův dalekohled (SkyWatcher ED80), kterým byl Merkur s Venuší viditelný "v mlíce" cirrů v pátek 24. 6., a brilantně včetně fází také v neděli 26. června. V obou případech jsme používali zvětšení 38x, větší by pro třepotání obrazu nebylo přínosem, krom speciálních okamžiků, kdy přišel vhodný mrak. Večer 26. 6. jsem se mohl také na vlastní oči přesvědčit, jak různý může být pohled na Merkur odpoledne a pozdě večer po západu Slunce. Přestože dalekohled byl zaostřený, obraz planet se tak chvěl, že jsem se zprvu domníval, že musím přeostřit. Jinak ED80 od SW podává excelentní obraz planet i hvězd (dokonce i ve dne vypadal Arkturus vcelku přijatelně, ale koukněte se někdy přes podobný typ dalekohledu v noci. Mohu jej vřele doporučit jako malý pozorovací dalekohled, vhodný na rychlé kouknutí i na dovolenou a tedy jako vhodný doplněk velkého dalekohledu. Navíc se s ním dá velmi slušně fotit).

27. června - Další úspěšné fotografování i pozorování okem jsme na Milanově hvězdárně uskutečnili v době největšího přiblížení obou planet, tedy v pondělí 27. 6.
Parádní snímek, v jehož zvětšení je dokonce zřetelně vidět fáze Merkura(!), mi Milan opět laskavě zaslal. Opět foceno v konfiguraci SW ED80 + EOS 300D @ 100 ISO. Expozice 1/1600 sekundy. Čas expozice 15:42 SELČ. Pouze nepatrně upraveno (zvýšen kontrast) - výřez z fotografie v originálním zvětšení (100% výřez).

27. června - Sluneční sloup (halový sloup)

		Halový sloup patří mezi nejčastější halové jevy. Má tvar vertikálně orientovaného světelného sloupu, který vybíhá ze Slunce (respektive Měsíce, vzácně též jasných planet). Rozeznáváme u něj dvě odrůdy a to horní a dolní část, přičemž horní část je mnohem častější. Vzniká odrazem světla na destičkovitých krystalech, jejichž základna je orientována přibližně vodorovně. Rovněž může vznikat odrazem světla na sloupcích s jednou vodorovně orientovanou stěnou (Parryho orientace), eventuálně dvojitým lomem s odrazem na destičkách, ale tyto dvě možnosti přispívají ke vzniku sloupu mnohem méně než první uvedený způsob. Právě díky tomu, že halový sloup vzniká nejčastěji jednoduchým odrazem, nemá duhové barvy a bývá zabarven pouze podle barvy slunečního světla. Je-li například Slunce nízko nad obzorem oranžové, dostává sloup oranžovou barvu.. (Zdroj: Halo Observe Project)
21:55, 330mm/f5.0, 0.2s		21:59, 330mm/f5.0, 0.5s
22:05, 210mm/f5.0, 0.8s		22:10, 294mm/f6.3, 1.6s
22:15, 287mm/f4.5, 1.6s		22:27, 258mm/f4.0, 2s
22:43, 60mm/f3.5, 8s		22:58, 38mm/f2.8, 2.5s popředí přisvíceno autem a bleskem

28. června - naposledy nad Ještědem

Fotografie byly tentokrát pořízeny fotoaparátem Fujifilm FinePix S5500 na ISO 64. Časy opět SELČ.

22:00, 370mm/f8.0, 0.5s		22:06, 370mm/f8.0, 1s
22:05, 163mm/f8.0, 1s		22:04, 70mm/f7.0, 1s
22:19, 370mm/f8.0, 3s		22:28, 370mm/f8.0, 4s

Spaceweather.com 30. 6. 2005		Příběh jednoho snímku ze Spaceweather.com Když bych to měl celé nějak popsat, začalo to asi tak, že jsem 27. června odpoledne přemýšlel, kde fotit blízké setkání Venuše s Merkurem. Táhlo mně to myšlenkami k Ještědu, o němž budu ještě povídat níže, proč.. Měl jsem asi velké štěstí, protože 2. 4. 2004 jsem i přes prázdnou duši u kola dojel na vyhlídku asi 2 km jižně od Jablonce nad Nisou a zde vyfotografoval setkání Venuše s Plejádami s cílem vyfotit pomocí 135-mm objektivu spolu s nimi také hotel na Ještědu. No nevím - fotka se víceméně zdařila a domů jsem pak šel s kolem pěšky. Nicméně ukázalo se, že na této fotce má Venuše stejný azimut a výšku nad obzorem, jakou měly mít planety Venuše a Merkur 27. 6. 2005! (Na nějakém jednom stupni mi nesešlo..). V tu chvíli jsem vytušil, že by mělo být toto seskupení blíže k Ještědu z Kopaniny, která je ještě jižněji a vím, že odtamtud je na Ještěd také výhled. Pomocí pravítka s 30° úhlem (úhloměr jsem nemohl nalézt) jsem odhadl těch 11° v azimutu, o které byl Ještěd více vlevo a pak na mapě stejně odhadem najížděl a opravdu mi pravítko protlo právě silnici ve stoupání na Kopaninu. Nyní ta vsuvka s myšlenkou o Ještědu. Ono totiž to celé začalo již 25. června, kdy jsem se s mamkou domluvil, že místo na Bedřichov se projdem někde z Kopaniny do Rychnova u Jablonce nad Nisou. Cílem měla být návštěva rozhledny a má prohlídka části RZ-ty letošní Rallye Bohemia. Ráno 26. 6. mi však matka 10 minut před odchodem suše oznámila, že myslela, že nejdu, když bych se kvůli tomu nevyspal (ona nesmí moc dlouhé túry a tak jsme měli jet autobusem v 7:00). Nicméně zvládla vyrazit a začalo být i hezky.

Výhled byl krásný jak na Jizerky a Krkonoše (z pole u rozhledny, poněvadž ta byla uzavřena) a posléze cestou na Rychnov také z druhé strany hezký výhled na Ještěd. Tím jsem tedy vlastně poznal zcela novou lokalitu, kde jsem pak o den později fotografoval ono seskupení.

27. června však přišla další skvělá věc. Soused půjčoval mé ženě foťák s tím, že ona fotí snímky do bazaru a já se tedy jen tak mimochodem ptal, zda jej mohu vrátit až ráno (což už soused zná :-) a pokud je to možné, ochotně vyhoví.. co taky v noci fotit, že? :-) ). Vrchol pak přišel, když se šla žena zeptat, zda si zas může zítra zajezdit (obnovuje si znalost řízení poté co řidičák má před 5 lety ..) a dostalo se jí odpovědi, že může hned, načež mi navrhla vzít mě na tu Kopaninu, místo na kole.

Vše šlo tedy skvěle. Cestou na místo byl vidět náznak halového sloupu a ten se rozvinul v plné kráse právě na pozorovacím stanovišti. V životě jsem lepší ještě neviděl, natož fotil.. Tedy další klika. Sloup ještě svítil a já už snímal planety. Ukázalo se, že jsou opravdu vlevo nahoru od Ještědu a klesají zhruba tam, kde je hotel. To jsem ještě netušil, k jak blízkému setkání s ním dojde. Pamatuji si již jen, jak jsem málem nestihl odcvaknout samospoušť když byla Venuše přesně nad špičkou hotelu (což byl nádherný pohled v triedru a já se nemohl nabažit). Ta fotka však vlastně neměla vyjít. Při šeru totiž tento digitál (Olympus C760) neumí zaostřit, má-li hodně nazoomováno. Já měl téměř úplný zoom (cca 8-10x) a to samozřejmě nešlo. Na poslední chvíli jsem předtím zjistil, že zaostřit půjde, když to namířím na stromy vlevo od Ještědu, vzdálené ode mně asi 100 metrů. Jen dvakrát se mi však na nich foťák chytil. S namáčklou spouští jsem pak musel narotovat foťák zpět na Ještěd, odcvaknout a ve zbývajících sekundách samospouště doladit záběr (kdo zná můj chatrný stativek, jistě chápe, co znamená doladit záběr..). Náhoda tomu chtěla, že vznikl přesně takový záběr jaký jsem chtěl. O krásných oblacích kolem ani nemluvě. Paráda.

Nu a pak? Ve čtvrtek 30. června ráno jsem se po několika dnech konečně dostal i na oblíbený server Spaceweather.com. Chodím na něj kvůli zprávám o dění na Slunci, ale bývají tam i zajímavosti o kometách, planetkách a právě i dění kolem planet či počasí (halové jevy, duha apod.). Kvůli zpracovávání fotek z 23., 27. a 28. 6. jsem právě na nic něměl čas, natož surfovat po oblíbených webech. 30. ráno jsem tam tedy zahlédl snímky seskupení Merkura a Venuše (se Saturnem) a s potěšením zjistil, že tam je i záběr z Plzně. I já jsem kdysi již několikrát posílal záběry polárních září či seskupení planet, ale protože jsem je nikdy nenašel ani v galerii, myslel jsem, že zveřejňují pouze snímky předplatitelů služby Spaceweather Phone. Zkrátka, že to holt není jen tak zalíbit se těm "amíkům". No ale protože jsem měl už fotky na webu a měl ještě 10 minut čas, řekl jsem si, že jim po dlouhé době zas něco pošlu - třeba zrovna Ještěd by mohli znát - říkal jsem si. Pak jsem byl v práci a odpoledne, zrovna u mně seděla mamka, surfoval jsem po svých oblíbených stránkách a jaksi mimoděk tam odklik i Spaceweather, abych se podíval, zdali nepřidali nějaké fotky, co jsem neviděl. Těžko to dokazovat, ale já si už ani nevzpoměl na to, že jsem jim taky něco poslal. Napadlo mně to asi tak v okamžiku, kdy se stránka začala načítat, že by bylo fajn, mít ji jednou mezi odkazy pod fotkou na úvodní stránce. Než mi mozek to vše sešrotoval, už jsem zaroloval myší a docela šokován se začal smát, jako smyslu zbavený, načež mamka mou reakci pochopila, až když si všimla, že je tam fotka Ještědu, který samozřejmě zná (oba máme tento pohled velmi rádi).

No, dalo by se o tom psát dlouho a dost. Měl jsem dost velké štěstí na pořízení té fotky a i když není technicky dokonalá, je krásnou ukázkou, že když je člověk vytrvalý a má řádnou porci štěstí, může to dotáhnout třeba aspoň na Spaceweather.com (což - uznávám - je lepší než můj vlastní web :-)))

Originální stránka z archivu Spaceweather.com