Částečné zatmění Slunce 10.5.1994

 

1. zatmění, kterému jsem věnoval maximální pozornost. Nebylo hned tak ledajaké, neboť se jednalo o zákryt Slunce prstencový. Znamená to, že zdánlivý rozměr Měsíce na obloze byl menší než rozměr Slunce a proto jej nezakryl celý. Takovýto pohled se 10. května 1994 naskytl například v Maroku. U nás byl zákryt ze 47% a to ještě v době západu Slunce, ve 20:30.

Už od rána bylo zataženo, později "jen" skoroztaženo. Situace se začala vylepšovat až v pozdních odpoledních hodinách, kdy bylo postupně až oblačno. Bohužel západní obzor byl ještě v 19:40 SELČ zakryt mraky. V tu dobu již někde za mraky začalo částečné zatmění. Výjimkou z této neproniknutelné vrstvy jakéhosi altokumulu byla pouze jasná úzká díra táhnoucí se od jihozápadu k severozápadu asi 10 stupňů nad obzorem. I přesto jsem se rozhodl toto zatmění pozorovat.
Ano, slovo pozorovat bylo zcela na místě, neboť jedinou "technikou", kterou jsem s sebou vzal byl kompaktní fotoaparát Carena 35f, tedy to nejjednodušší, čím se ještě dá fotit :-) Vydal jsem se na kopec zvaný Hůrka na jihozápadním okraji České Lípy. Převyšuje město jen o 150-200 metrů, ale je z ní krásný výhled na město a na obzor od jihozápadu až po severovýchod.
Velice dobře si vybavuji pohled na šedé mraky nad západem, v nichž stále jasněji zářila žlutooranžová škvíra. Nad hlavou a dál směrem na východ k Ještědu byla obloha skorojasná. Pozorovatelé z Ještědu museli mít jasný výhled...
Když zatmění probíhalo a blížila se dvacátá hodina, skoro jsem pochyboval, zda do té mezery vůbec Slunce vleze. Ve 20:03 však již bylo jasné, že Slunce je "nedaleko" a já se již nemohl ani dočkat. Byl to nádherný okamžik, když se Slunce vynořilo a já poprvé v životě neviděl jeho disk celý. Spodek ukusoval Měsíc a připadalo mi to zkrátka neuvěřitelné. Pokusil jsem se udělat dva snímky, které však spíše vyjadřují celkovou náladu a stav oblačnosti. I když musím přiznat, že ukouslé Slunce je na nich vidět. (Tak jsem si nakonec troufl sem ten obrázek dát... :-)

Od 20:05 už jsem se pouze kochal přímým pohledem na Slunce, které nyní nízko nad obzorem mělo velmi červenou barvu a vůbec neoslňovalo. Nicméně nikdy se do Slunce nedívejte ve dne a už vůbec ne dalekohledem, chcete-li ještě poté někdy něco vidět!
Asi ve 20:10 nahoru dorazila skupinka lidí, která se mi pochlubila, že zatmění také shlédli cestou nahoru a protože pak už nastalo "úplné" zatmění Slunce za mraky, vyrazil jsem s velmi povznesenou náladou v duši domů.

Vydejte se nyní, máte-li ještě chuť spolu se mnou za pozorováním dalšího částečného zatmění Slunce, které bylo z České Republiky vidět 12. října 1996.