Raketoplán Discovery - STS 103 A 3. opravárenská mise k HST

 

Curtis L. Brown - velitel mise Scott J. Kelly - pilot Steven L. Smith - specialista C. Michael Foale - specialista John M. Grunsfeld - specialista Claude Nicollier - specialista (ESA) Jean-Francois Clervoy - spec.(ESA)

Start 20.12.1999 1:50:00,069 SEČ Přistání 28.12.1999 1:01:34,000 SEČ

27. let raketoplánu Discovery do vesmíru byl urychlen o půl roku, neboť šlo o servisní misi k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu, který se v listopadu 1999 definitivně porouchal.

Hubble Space Telescope - HST. Zařízení v hodnotě 3 miliardy dolarů.
11 tun těžký teleskop má 2,4 m široké primární zrcadlo, které v důsledku umístění nad hustou zemskou atmosférou poskytuje obraz s tisíckrát lepším rozlišením než na Zemi ty největší dalekohledy. Vypuštěn byl z raketoplánu Discovery v dubnu 1990, ale v zápětí přišla studená sprcha, když se zjistilo, že primární zrcadlo neposkytuje ani zdaleka ostrý obraz - bylo zkrátka špatně vyrobeno. Chybu částečně šlo napravit matematickými výpočty, ale definitivní řešení přinesly "brýle" Costar instalované v prosinci 1993. Tato servisní mise také vyměnila čtyři vadné gyroskopy. V únoru 1997, při druhé servisní misi dostal Hubble novou infračervenou kameru. Všechny jeho gyroskopy přitom stále fungovaly. V roce 1997 ale odešel první, druhý v roce 1998 a třetí v lednu 1999. Protože k aktivní činnosti potřebuje teleskop alespoň tři gyroskopy, hrozilo akutní nebezpečí, že selže-li čtvrtý gyroskop, bude HST vyřazen z běžného provozu.

Třetí servisní mise byla proto rozdělena na dvě a raketoplán Discovery měl k HST vyrazit na podzim 1999.
13. listopadu se stalo to, co se asi stát muselo .. odešel čtvrtý gyroskop a dalekohled se přepnul do nouzového režimu s cílem udržet panely slunečních baterií natočené ke Slunci. Vědecká činnost musela být zastavena. Oprava HST byla na místě, vždyť jeho provoz přijde americké daňové poplatníky na 21 miliónů dolarů za měsíc ! Je to však nejlépe využitý vědecký přístroj na světě. Od dubna 1990 pořídil 259 tisíc záběrů asi 13 tisíc objektů a dal vzniknout 2400 vědeckým článkům. Navíc se stal nejprestižnější a nejznámější misí NASA, která je v poslední době stíhána mnoha neúspěchy, zvláště u Marsu.

Samotný start raketoplánu byl ale dlouho odkládán a odstartoval až na rekordní devátý pokus. Start totiž provázely technické problémy. Jeden odklad byl dokonce zbůsoben chybnou dokumentací. Předposlední ze startů byl o den odložen pro nepříznivé počasí.

Start se nakonec zdařil 20. prosince v 1:50 SEČ na počátku 42 minut dlouhého startovacího okna. Během mise dlouhé 7 dní 23 hodin 11 minut a 34 sekund byl Hubble nejprve zachycen a poté postupně opraven. Byly vyměněny všechny vadné gyroskopy. Starší počítač s Intelem 60386 nahradil Intel 60486, který výrazně ušetří náklady na provoz. Mimo další přístroje byl na závěr HST obalen fólií pro lepší tepelnou izolaci.
Raketoplán přistál v noci na Kennedyho středisku vesmírných letů - na ranveji 33 KSC. Bylo 28.12.1999 1:01:34 našeho času a NASA mohla oslavovat vstup do roku 2000 s opětovně zdravým Hubbleovým vesmírným dalekohledem.

Přehled oprav HST v češtině podle CNN: http://www2.sci.muni.cz/pub/info1999/cnn2412a.html

Kompletní informace o letu STS 103 naleznete na stránkách KSC: http://www.ksc.nasa.gov/shuttle/missions/sts-103/mission-sts-103.html