![]() |
Krkonoše 24. / 25. 10. 2008 |
![]() |
||||
![]() "Ahoj, jedem na Mísečky, nejedeš s náma?". Tak zhruba těmito slovy se začal psát náš výstup na hřeben Krkonoš. Chvíli jsem váhal, přeci jen hrozilo, že kvůli inverzi budeme muset vystoupat do kopce pěšky a protože v předchozí noci jsme se z pozorování vrátili před třetí ráno, byla otázka, zda to není dost bláznivý nápad. Jsem rád, že to sice bláznivé bylo, ale mohl jsem být u toho. ![]()
Hned po vystoupení z auta jsme se ocitli na hranici inverzní oblačnosti v nadmořské výšce asi 1000 metrů. Mléčná dráha bila do očí jak divá. Bylo celkem chladno, ale největším nepřítelem byla technika v rukou. Sotva jsme ale vystoupali nějakých 50 výškových metrů, prudce se oteplilo, jak jsme prorazili inverzní hladinu. ![]() Nebylo lehké se rozhodnout jít výše, ale moc jiných možností nebylo. A tak se šlapalo dobrou hodinu, až jsme to už nevydrželi a v táhlém stoupání k Vrbatově boudě jsme to asi ve výšce 1300 metrů rozbalili a pozorovalo se přímo na cestě.
![]() Zima nebyla velká, přeci jen díky inverzi bylo možná maximálně kolem nuly. Nicméně k ránu se začlo ochlazovat a co si pamatuju, poslední hodinku nám bylo vcelku zima. Přišel silnější vítr, ale obloha byla asi nejlepší. Mléčná dráha se doširoka rozkročila nad námi od západního obzoru k východnímu. Zdálo se, že zapadá přímo do vrcholů kopců směrem ke Sněžce. Nad hlavou byla nesmírně široká. Málokdy si uvědomíte, že v Perseu má tři ramena oddělená tmavšími mezerami, nebo že z rohů Býka vychází jakési tmavé V směrem do Persea a k Plejádám. Můžete spatřit protisvit - nám se promítal mírně vpravo dolů pod Berana - tedy oblast zvířetníkového světla v opačném bodě než kde je na ekliptice Slunce. Ovšem zkušenějšímu pozorovateli nemohl uniknout ani zodiakální most táhnoucí se asi 20° doprava až pod levou spodní hvězdu z Pegasa a na druhé straně se ztrácel v Plejádách v Mléčné dráze. Nad východem pak v náznaku pokračoval, avšak bylo jej těžké rozlišit, neboť zde také více svítila města v Polsku, která nebyla skryta pod oblačností. Ano, česká strana oblohy byla viditelně temnější díky inverzi. Z Polska svítila především Jelenia Góra. Jo a málem bych zapoměl na největší zdroj světelného znečištění na české straně - ano, hádáte správně, byla to Praha. Tak jsme si až říkali, "co si Pražáci pomyslí, že v Krkonoších nám vadila akorát Praha", když uvážíme, kam oni jezdí pozorovat :) Nicméně světlo z ní nesahalo snad ani 20° vysoko. O vlastnostech oblohy při pohledu pouhým okem by se dalo vyprávět dlouhé hodiny. Nebyla tak temná, jako v noci v Rakousku 30. / 31. 8. 2008, nicméně poprvé jsem zcela s jistotou vnímal jevy naposledy tam viděné, což byla především Mléčná dráha sahající lehce za Polárku (patrná temná oblast v jejím okolí) a na druhé straně nejméně na spojnici hvězd Andromedy. Jen zde jsem opět velmi dobře viděl zodiakální most. Jen zde jsem viděl znovu B 33.. ![]() Ach ano, temná mlhovina B 33 - Koňská hlava v Orionu. podívejte se někdy větším dalekohledem pod pás Oriona a jistě mi dáte za pravdu, že vidět ji je prostě obtížné, spíše nemožné. Natož s dalekohledem o průměru 25 cm. jenže Cassi tam dalekohled namířil a že ji prej vidí. To mně zvedlo ze země od kochání se triedrem 15x70 (mimochodem taková Rosetta, California, to byly v triedru nápadné objekty!). Tak jsem si k dalekohledu sedl (kluci dotáhli i židličku :)) a jal se pozorovat pole. Jediné, co jsem identifikoval hned byla světlá mlhovina na fotkách modré barvy nedaleko koně. Takže jsem aspoň věděl, že někde vlevo musí být hlava samotná.
Takže pozorování bylo tu noc úžasné. Už ani nemám sílu vypisovat vše. Např. o Rosettě, kde s UHC bylo ve 250tce vidět struktury - chomáčky, temné pruhy přetínající kus laloku mlhoviny, jednotlivé laloky, tmavší centrální část.. M 42 a okolí nejlepší od návštěvy HTT v roce 2006. pro začínající velkou zimu a velkou únavu jsme se nakonec rozhodli to kolem třetí zabalit. Vyrazil jsem z vrcholu kopce ve 3:30 a k autu došel po nekonečně dlouho trvajícím sestupu ve 4:30, takže jsem odhadl cestu na 5 km. Měřeno na mapy.cz mi vyšlo 4,97 km a cca 400 výškových metrů, slušné :) No řekněte si sami, má to smysl cestovat někam do hor? Já si říkám, že ano, ale je otázkou, jak by to vypadalo nebýt inverze. Přeci jen toho dost ta oblačnost ztlumila. Nicméně až jednou bude zase inverze a bude se dít něco jó zajímavého, myslím, že se znovu překonám a ten výšlap si udělám a třeba i s montáží na kárce. ![]() ![]() |
||||||
![]() |
Krkonoše 24. / 25. 10. 2008 |
![]() |
||||