Astronomické události

Počátek ledna přinesl bohatou sněhovou nadílku a zataženou oblohu, tak by se mohlo zdát, že se nepozoruje. Opak je ale pravdou. Jen se musí za jasnou oblohou cestovat. A zemí zaslíbenou nejsou v těchto dnech polské Jizerky ani Frýdlantsko, ale Podkrkonoší. Naše nejvyšší hory dělají bariéru proudění od severu a v jejich stínu se dělají díry s jasným nebem. Takže bylo možné během tohoto novu spáchat hned dva allnitery, tedy hezky česky pozorovat hvězdy dvě noci od večera až do rána.

První noc padla na Kvadrantidy. Už týden dopředu jsem sledoval různé předpovědní modely a modlil se, aby se aspoň jeden na datum 4. 1. trefil. Nakonec nejlépe situaci zvádnul náš oblíbený polský model, zahanbit se nenechal ani italský, zato Švýcaři byli vedle jak ta jedle.

Ačkoliv cestou na vyhlídnuté stanoviště na Chlumu u Hradce Králové chvílemi docela hustě chumelilo, na místě samotném hvězdy skrz protrhanou oblačnost už svítily. Mraky postupně mizely a jak lezl radiant v souhvězdí Pastýře výš, začaly se objevovat i první kvadrantidy. Zářila i kometa 46P/Wirtanen. Sice už to není taková vypalovačka, jako byla před pár týdny, okem se ale stále dá vykoukat. Spolehlivě je patrná už i v malém binárku 2×54, nejhezčí je ale ve větším triedru. Je dobré si počkat, až bude kolem jedné ráno v zenitu. Pohybuje se teď souhvězdím Rysa a jak se vzdaluje od Země, tak i zpomaluje svůj kvapík po obloze.

Ale zpátky k prvnímu letošnímu roji. Po půlnoci začala frekvence stoupat, i když ZHR přes 100, jak uvádí IMO.net, se mi moc nezdá. Za hodinku se dalo vidět asi 25 povětroňů, tedy meťásek každé dvě nebo tři minuty. Maximum mohlo být kolem 01.30 SEČ, kdy padaly prakticky každou minutu a navíc samé jasné kousky. Nakonec jsem jich napočítal asi 70, a to hlavně proto, že jsem u toho chvílemi chrápal :þ

Druhá jasná noc byla ta na dnešek, tedy víkendová ze soboty 5. 1. na neděli 6. ledna. Divím se, že se ke mně nikdo nepřidal. Vyrazil jsem opět na Chlum, tentokrát Hořický, a cílem byly komety. Kromě již zmíněné královny minulého roku 46P jsou v dosahu binokulárů stále ještě i 38P/Stephan-Oterma, která je také v Rysovi, a 64P/Swift-Gehrels. Ta je v jiném zvířeti, konkrétně v Beranu, a je o chloupek výraznější. Obě mají difúzní kruhovou komu s jasným jadérkem, to je ale patrné až ve větších aperturách.

Nečekal bych, že po loňském loučení bude ještě možnost pozorovat od nás nezapomenutelnou 21P/Giacobini-Zinner. Ve 23 hodin SEČ vystupuje sotva čtyři stupně nad obzor v souhvězdí Holubice. Kupodivu tam včera něco v 16″ dobsonu bylo. Jižním směrem byl jinak celkem slušný výhled. Rozhodně to zkusím příště znovu, jestli to nebyl jen přelud. Polehoučku nám totiž stoupá výš.

Přelud není určitě C/2016 N6 (PanSTARRS) ve Velkém psu. Ta bohužel pro změnu pomaličku, ale nezadržitelně klesá. Příští týden se protáhne kolem otevřené hvězdokupy M41. Nepatří k nejjasnějším, ale stále je v Almaře pohodlně viditelná.

Nejbohatší je nyní ranní obloha. Určitě stojí za to si přivstat. Ve Velké medvědici jsou dvě a v sousedním Lvu (hergot pořád samé zvíře!) další dva kousky. Nejsnazší je 60P/Tsuchinshan, která z nich leží nejníž, těsně pod nebeským rovníkem. Je viditelná už při malém zvětšení (110×), ale nechá si naložit i víc. Větší přiblížení je potřeba na další periodickou 240P/NEAT. Ta je jaksi vizuálními pozorovateli opomíjená, přitom je s jasností kolem 15 mag v dosahu amatérských kukátek. Podobně je na tom i nedaleko se nacházející 123P/West-Hartley. Překračuje v těchto dnech hranici Leo-UMa a je to také pěkná duchařinka, která potřebuje kvalitní oblohu. Poslední z této čtveřice je stará známá C/2015 O1 (PanSTARRS). Už je nyní docela problém ji vykoukat, takže také nic pro kometární začátečníky.

Podobně na tom je i donedávna výrazná C/2016 R2 (PanSTARRS). Ta je v současné době v Pastýři a dny největší slávy má už za sebou. Na výsluní se ale dere nedávno objevená C/2018 Y1 (Iwamoto). Nízko v ocasu Hydry zatím moc krásy nepobrala, ale je tak jasná, že je už celkem snadno viditelná. Protože je bez kondenzace, je vhodné použít malé zvětšení. Ukáže se né moc výrazný kruhový chomáček, spíš jen takové nenápadné zjasnění. Mělo by to být ale každým dnem lepší. Roste v deklinaci a blíží se k nám i ke Slunci, tak se máme v únoru na co těšit.

Pokud byste nestihli C/2018 L2 (ATLAS) ulovit zvečera, než zapadne, můžete to zkusit znovu nad ránem. Je to také taková difúzní mrška a platí pro ni to samé, co pro kometku Iwamotovu. Přechází ze Šípu do Lištičky a bude míjet Ramínko na šaty, známý to asterismus letní oblohy.

Zapomněl jsem na večerní C/2017 T2 (PanSTARRS), která pomaličku zjasňuje, a C/2018 N2 (ASASSN), která potěšitelně stoupá, nebo na bláznivou 29P/Schwassmann-Wachmann, u které nikdo neví, co zase provede. Ale o nich třeba zas příště…

Kometám a meteorům zdar!

Vic KaL ◊!

Vloženo: Neděle, 6 ledna, 2019 , 19:00 , kategorie: Komety, Meteory a bolidy. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.