Měsíc utekl jako voda, červencový nov je tu, tak šup, šup, pojďme se podívat, co nás na kometárním nebi o prázdninách čeká. Zvečera nám Slunce pár kometek požralo, nad ránem ale zase jiné vyplivlo. Nudit se tak snad nebudeme.
Konečně tu máme zase nějakou jasnou supernovu! A protože přišlo nyní hezké počasí a za pár dní je tu i nov, nastává čas na pořádné pozorování noční oblohy. A to by vám právě mohl zpestřit dnešní tip.
Krátké světlé teplé noci, na večerní obloze Venuše, na ranní Mars. Ve druhé polovině noci Saturn s již pěkně rozevřeným prstencem (oproti loňskému roku). Srpek Měsíce v Plejádách. Možnost spatřit noční svítící oblaka tzv. NLC. Ideální podmínky pro vyhledání Pluta. Relativně jasná kometa 10P/Tempel. To je asi stručný výčet lákadel červencové oblohy.
Poslední červnový týden nám nepřinesl pouze tropické teploty přepisující historické rekordy, ale i ne bývalou sluneční aktivitu. Ve dnech 29.–30. 6. 2026 bylo možné na Slunci spatřit pouhým okem čtyři skvrny, což bylo asi poprvé, kam moje paměť sahá.
Čas od času kolem Země proletí nějaký šutrák. Někdy menší, někdy větší, někdy blíž, někdy dál. Teď tu máme jeden spíše větší, dost možná i kilometrový, a prosviští si to kolem naší planety jen sedmkrát dál, než je Měsíc. To už stojí za to!
Dnes tu pro vás mám druhé pokračování mého putování za méně známými galaxiemi z katalogu NGC. Některé z nich jsou zároveň zařazené v Caldwellově či Herschelově katalogu, případně v Arpově katalogu podivných galaxií (Arp). Tento článek přímo navazuje na první část z března 2026, kterou si můžete přečíst zde: Zimní putování za Galaxiemi.
Jarní obloha roku 2026 mi přinesla řadu jasných nocí, které jsem plně využil k zachycení těchto fascinujících vzdálených vesmírných ostrovů. Pojďme se na ně podívat podrobněji.
Po delší odmlce se podařilo skloubit parametry jako je počasí, fáze Měsíce, průzračně jasná obloha a čas. Opět jsem se tak mohl vrátit k hledání objektů Messiérova katalogu pěkně od večera do rána, respektive letos od západu Slunce doslova do jeho východu. Tentokrát jsem měl jako hlavní plán ověření seznamu objektů, který jsem měl připravený již v roce 2009 a který jsem chtěl vylepšit. Dále jsem chtěl ověřit, jestli je možné skloubit pozorování dalekohledem s fotografováním, aniž bych byl ve stresu. A konečně jsem chtěl udělat radost naší nadějné mládeži, Matějovi a Davidovi z astrokroužku, kteří již na svůj věk kolem 15 let pořizují pěkné snímky deep-sky a planet, a tohle je určitě hodně lákalo zažít. (Vydáno zatím nedokončené, ale na konci je video s celým maratónem).
Refraktor WO 72/430 FD na HEQ-5. Foto: Matěj Merunka
Dvě jasné „hvězdy“ nad severozápadním obzorem, planety Jupiter a Venuše, se nezadržitelně blíží do krásné konjunkce, která připadá na 8. 6. 2026. U Jupiteru si v detailu můžete všimnout i jeho měsíčků v podobě teček v řadě kolem něj. Na širokoúhlém záběru je dole mezi stromy i slabší Merkur. Také ten byl v neděli 7. 6. vidět pouhým okem, když se ví, kde ho hledat a je hezky průzračná obloha po dešti.