Krátké, světlé, ale na druhou stranu teplé noci… To je stručná charakteristika červencových večerů. Kromě občasných (a letos zatím nijak výrazných NLC) se toho zase tak moc neděje. Za zmínku stojí snad zákryt jasné hvězdy Tau Sco 6. 7. před půlnocí Měsícem. Pokud v době novoluní vyrážíte na dovolenou trochu jižněji, pokochejte se partiemi Mléčné dráhy a krásnými objekty ve Štíru a Střelci, které nejsou z ČR viditelné.
Dnes tu máme úplněk, tak můžeme začít plánovat. Navíc je před námi několik jasných nocí, jak se zdá. Bohužel už jsou jen krátké a málo tmavé. Co je ale horší, nejsou komety. Prostě došly! Hrůza. Nepamatuji, že by v přehledu Seiichi Yoshidy byl někdy v minulosti pro daný měsíc jen jeden jediný řádek s jednou kometou. Navíc zrovna s takovou, která již není dobře pozorovatelná ani fotograficky, natož vizuálně. Budiž nám snad útěchou, že podobná zhůvěřivost už v nejbližších pěti letech nenastane.
Červen nepatří mezi měsíce nakloněné pozorování DSO neboť díky letnímu slunovratu v našich zeměpisných šířkách nenastává astronomická noc. Bohužel nám alternativu k pozorování moc nenabídnou ani planety. Budeme však svědky několika zajímavých konjunkcí a zákrytů. Více na druhé straně mapky.
Období dešťů je, zdá se, za námi, modely hlásí tři jasné a konečně i bezměsíčné noci před námi. A i pak dál po novu, který nastává 27. 5., by to nemuselo být úplně marné, tak je tu čas na další kometární okénko. To bude ale celkem krátké, řekl bych. Stejně krátké jsou už i májové noci. A nejsou zatím ani moc teplé! Hernajz! Příroda se asi spikla, jinak si to nedovedu vysvětlit.
Jupiter a Mars večer, Venuše a Saturn ráno. Možnost vidět planetku Vesta i bez dalekohledu. Mars v Jesličkách a meteorický roj eta Aquaridy. To je stručná nabídka květnových událostí na obloze.
Konečně tu je dubnový úplněk! Ne, nechystám se ho obdivovat :^] Od teď ale už bude orbitální žárovka zas rychle ustupovat z večerní oblohy a my budeme moci opět začít pořádně pozorovat. Zkraje měsíce se na ranním nebi objevila jasná kometa a stala se z ní rázem Miss dubna, bohužel tu s námi dlouho nevydrží, tak nesmíme moc otálet.
translated by Candela Lightborne MSc.
As the growing darkness pollution increasingly disrupts people’s enjoyment of a naturally illuminated night sky — dotted with thousands of artificial lighting fixtures — a need has arisen to objectively describe the night sky in terms of its lighting quality. The commonly used amateur method of counting light sources often fails due to individual variation in observational skill. Sophisticated and objective professional methods, using high-precision devices known as “LQMs” (Light Quality Meters), remain sadly out of reach for the broader amateur lighting community.
A breakthrough came in 2005, when Austrian light hobbyist of Czech origin, Johann Majzner, introduced a revolutionary method for assessing nighttime illumination. He published it under the title Die Luchtekurvenskala. The method was widely embraced by the lighting community and is now commonly referred to as the Majzner Scale of Light Degradation.
LQM measuring device
Jupiter a Mars je v dubnu stále na večerní obloze, Venuše se po konjunkci se Sluncem přesunula na oblohu ranní. Zajímavý bude zákryt Plejád Měsícem hned 1. dubna večer.
