Archív kategorie 'Deep-sky'

Nejlepším filtrem je obloha

Úterý 17. ledna 2023

Myslím, že autorem této věty je Milan Antoš. Alespoň já si ji tak od něj pamatuju, a tak to prostě je. A opět jsem to zažil na Frýdlantsku po vyjasnění v noci z 15. na 16. ledna. A dnes bych doplnil to, co vídám už leta. Když na to máte, tak cestou k zachycení slabých objektů je kromě dobré oblohy taky světelná optika a kvalitní snímač. Světu CCD kamer konkuruje dnes nejlépe Canon 6D a já mám to štěstí, že se mi jeden podařilo sehnat na začátku roku 2020 a to tehdy navíc spolu se sice rozbitým, ale na astrofoto plně použitelným objektivem Sigma Art 35 mm f1,4. Objektiv se musí totiž clonit párátkem. Když jsem v roce 2022 do sbrky doplnil druhý vysněný světelný Samyang 135 mm f2, tušil jsem, že z toho mohou padat zajímavé věci. Dosud jem to však vídal jen na fotkách od kolegů. V uvedené lednové noci jsem to však zlomil a dovezl data, jaká jsem dosud nezískal.

(Pokračování textu…)

Kočičí oko Romana Hujera je ČAM za červen 2022

Čtvrtek 7. července 2022

S hrdostí vám můžeme oznámit, že snímek Kočičí oko našeho nejpilnějšího astrofotografa Romana Hujera se stal astrofotografií měsíce za měsíc červen v České astrofotografii Měsíce. Roman tak po deseti letech dokázal to, co kdysi před ním Karel a Martin Bůnovi, Martin Gembec, Milan Antoš a Martin Mašek. Roman využívá prakticky každé příležitosti k fotografování. Nejčastěji snímá objekty vzdáleného vesmíru a planety, ale jeho pozornosti v podstatě neunikne nic. Jeho mimořádně hloubkový pohled na zbytek hvězdy podobné Slunci byl právem vybrán za nejlepší astrofotografii června 2022.

(Pokračování textu…)

Několik jarních galaxii z Messierova katalogu.

Úterý 5. dubna 2022

Přelom zimy a jara je ideální období na pozorování a focení většiny galaxií z Messierova katalogu.

Počasí letos v březnu mimořádně přálo astronomickým pozorováním, a tak jsem  několik zajímavých objektů pro vás nasnímal.


9. 3. – M51 (NGC5194 & NGC5195) Vírová galaxie v souhvězdí Honicích psů, objevil ji Charles Messier v roce 1773, vzdálenost od Země je 23 milionů světelných let. Patří mezi nejjasnější galaxie na obloze.

 

 


19. 3. – M109 (NGC3992) je spirální galaxie s příčkou v souhvězdí Velké medvědice, objevil ji Charles Messier v roce 1781, vzdálenost od Země je 85 milionů světelných let.

 

 


21. 3. – M108 (NGC3556) je z boku viděná spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 31 milionů světelných let.

 

 


22. 3. – M105 (NGC3379) je eliptická galaxie v souhvězdí Lva, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 36 milionů světelných let. Spolu s průvodci NGC3384 a NGC3389 tvoří dohromady pravoúhlý trojúhelník.

 

 


23. 3. – M102 (NGC5866) je z boku viděná čočková galaxie v souhvězdí Draka, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 48 milionů světelných let.

 

 


25. 3. – M106 (NGC4258) je spirální galaxie v souhvězdí Honicích psů, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od země je 24 milionů světelných let.

 

 


27. 3. – M96 (NGC3368) je spirální galaxie v souhvězdí Lva, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 35 milionů světelných let.

 


Technika:

  • Dalekohled: Celestron EdgeHD 9.25″ f/7, HD reducer 0.7x,
  • Kamera: ZWO ASI1600MM cool. monochromatická
  • Filtrové kolo: ZWO EFW s LRGB a Ha & Oiii filtry
  • Elektronické ostření: ZWO EAF
  • Vodicí dalekohled: SV106 60 mm f/4
  • Vodicí kamera: ZWO ASI290MM mini
  • Montáž: EQ6 OnStep
  • Řízení: ASiair Plus

Foceno v lokalitách Karlov – Horní Maxov, Alšovice a Skuhrov většinou v době 20:30 – 03:00.

 


Pro vás zpracoval a na další snímky se těší: Roman Hujer, KaL

Nejjižnější DSO z ČR?

Pátek 15. října 2021

Protože nejen kometami živ je člověk a přeci jenom někdy pozoruju i jiné objekty, zkusil jsem při poslední návštěvě Šumavy zkouknout i nějaké objekty hlubokého vesmíru. Při té příležitosti jsem vyzkoušel, jak moc nízko nad obzorem se dá ještě něco pozorovat.

(Pokračování textu…)

Snový večer

Sobota 6. března 2021

Jak už jsem napsal do poznámky v Kometárním okénku, včerejší večer by si z mého pohledu určitě zasloužil zařadit do sekce „mimořádné noci“. Samozřejmě jej nelze srovnávat s podmínkami v Alpách, na Krétě či byť jen na Šumavě, ale to co se mi naskytlo vidět včera večer se v lokálních podmínkách jen tak nestává. Původně jsem vyrazil pouze „zkusit“ novou kometu C/2021 D1 a vzal si 100mm APO binar APM. Bylo jasné, že na kometu asi nedosáhnu, ale šlo spíše o to se „trochu vyvětrat“.

(Pokračování textu…)

Tip na dnešní pozorování – nova a supernova

Pondělí 9. listopadu 2020

S ustupujícím Měsícem se kupodivu zlepšuje počasí. Po dlouhých zamračených dnech se na nás znovu usmívá sluníčko. Ne všude, ale na horách je v posledních dnech (a nocích) opravdu krásně. Podzimní inverze přinášejí žně do Klubu astronomů Liberecka.

Kromě objektů Sluneční soustavy, o kterých se tu píše neustále, máme možnost pohlédnout i trochu dále. Na obloze v současné době svítí hezká nova v naší Galaxii a pěkná supernova v poněkud vzdálenější cizí galaxii.

(Pokračování textu…)

Planetárkový maratón

Úterý 22. září 2020

Minulý týden nás zasáhla smutná zpráva o úmrtí nestora české a vlastně i světové astronomie Luboše Perka, tak jsme si s Ladinem říkali, že by to chtělo mu nějakým způsobem vzdát hold. Když se řekne Perek, hned si jistě každý vybaví kromě ondřejovského dvoumetru i katalog planetárních mlhovin, který docent Perek sestavil spolu s Lubošem Kohoutkem. Zrodil se tedy nápad, pozorovat při nejbližší příležitosti co nejvíce PéKáček, tedy planetárních mlhovin s označením PK. Ideálně pak dosáhnout počtu 101, které odpovídá počtu let, kterých se legenda dožila.

(Pokračování textu…)

Lov supernov

Neděle 12. dubna 2020

Krásná průzračná noc se dala využít nejen k pozorování v mrazivé Jizerce. Ladis a MaG se mimo jiné zaměřili na snímky supernov. Nejsou to tedy kdovíjak jasné hvězdy, však jsou taky v dalekých galaxiích. Nejlepší měla kolem 15. hvězdné velikosti.

(Pokračování textu…)