Astronomické události

Přelom zimy a jara je ideální období na pozorování a focení většiny galaxií z Messierova katalogu.

Počasí letos v březnu mimořádně přálo astronomickým pozorováním, a tak jsem  několik zajímavých objektů pro vás nasnímal.

9. 3. – M51 (NGC5194 & NGC5195) Vírová galaxie v souhvězdí Honicích psů, objevil ji Charles Messier v roce 1773, vzdálenost od Země je 23 milionů světelných let. Patří mezi nejjasnější galaxie na obloze.

19. 3. – M109 (NGC3992) je spirální galaxie s příčkou v souhvězdí Velké medvědice, objevil ji Charles Messier v roce 1781, vzdálenost od Země je 85 milionů světelných let.

21. 3. – M108 (NGC3556) je z boku viděná spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 31 milionů světelných let.

22. 3. – M105 (NGC3379) je eliptická galaxie v souhvězdí Lva, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 36 milionů světelných let. Spolu s průvodci NGC3384 a NGC3389 tvoří dohromady pravoúhlý trojúhelník.

23. 3. – M102 (NGC5866) je z boku viděná čočková galaxie v souhvězdí Draka, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 48 milionů světelných let.

25. 3. – M106 (NGC4258) je spirální galaxie v souhvězdí Honicích psů, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od země je 24 milionů světelných let.

27. 3. – M96 (NGC3368) je spirální galaxie v souhvězdí Lva, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 35 milionů světelných let.

Technika:

• Dalekohled: Celestron EdgeHD 9.25″ f/7, HD reducer 0.7x,
• Kamera: ZWO ASI1600MM cool. monochromatická
• Filtrové kolo: ZWO EFW s LRGB a Ha & Oiii filtry
• Elektronické ostření: ZWO EAF
• Vodicí dalekohled: SV106 60 mm f/4
• Vodicí kamera: ZWO ASI290MM mini
• Montáž: EQ6 OnStep
• Řízení: ASiair Plus

Foceno v lokalitách Karlov – Horní Maxov, Alšovice a Skuhrov většinou v době 20:30 – 03:00.

Pro vás zpracoval a na další snímky se těší: Roman Hujer, KaL

Protože nejen kometami živ je člověk a přeci jenom někdy pozoruju i jiné objekty, zkusil jsem při poslední návštěvě Šumavy zkouknout i nějaké objekty hlubokého vesmíru. Při té příležitosti jsem vyzkoušel, jak moc nízko nad obzorem se dá ještě něco pozorovat.

(Pokračování textu…)

Jak už jsem napsal do poznámky v Kometárním okénku, včerejší večer by si z mého pohledu určitě zasloužil zařadit do sekce „mimořádné noci“. Samozřejmě jej nelze srovnávat s podmínkami v Alpách, na Krétě či byť jen na Šumavě, ale to co se mi naskytlo vidět včera večer se v lokálních podmínkách jen tak nestává. Původně jsem vyrazil pouze „zkusit“ novou kometu C/2021 D1 a vzal si 100mm APO binar APM. Bylo jasné, že na kometu asi nedosáhnu, ale šlo spíše o to se „trochu vyvětrat“.

(Pokračování textu…)

S ustupujícím Měsícem se kupodivu zlepšuje počasí. Po dlouhých zamračených dnech se na nás znovu usmívá sluníčko. Ne všude, ale na horách je v posledních dnech (a nocích) opravdu krásně. Podzimní inverze přinášejí žně do Klubu astronomů Liberecka.

Kromě objektů Sluneční soustavy, o kterých se tu píše neustále, máme možnost pohlédnout i trochu dále. Na obloze v současné době svítí hezká nova v naší Galaxii a pěkná supernova v poněkud vzdálenější cizí galaxii.

(Pokračování textu…)

Minulý týden nás zasáhla smutná zpráva o úmrtí nestora české a vlastně i světové astronomie Luboše Perka, tak jsme si s Ladinem říkali, že by to chtělo mu nějakým způsobem vzdát hold. Když se řekne Perek, hned si jistě každý vybaví kromě ondřejovského dvoumetru i katalog planetárních mlhovin, který docent Perek sestavil spolu s Lubošem Kohoutkem. Zrodil se tedy nápad, pozorovat při nejbližší příležitosti co nejvíce PéKáček, tedy planetárních mlhovin s označením PK. Ideálně pak dosáhnout počtu 101, které odpovídá počtu let, kterých se legenda dožila.

(Pokračování textu…)

Krásná průzračná noc se dala využít nejen k pozorování v mrazivé Jizerce. Ladis a MaG se mimo jiné zaměřili na snímky supernov. Nejsou to tedy kdovíjak jasné hvězdy, však jsou taky v dalekých galaxiích. Nejlepší měla kolem 15. hvězdné velikosti.

(Pokračování textu…)

Období kolem březnového novu je tradičně více než deset let u nás v KaLu spjato s Messierovým maratónem. Pozorovat (skoro) všechny objekty z katalogu pana Messiera za jednu noc není až zas takový problém. Ale zkusil to někdo projít po číslech, jak jdou za sebou? Tedy začít od Krabí mlhoviny a pokračovat po jedné až po M111?

Ani se nechce věřit, že letos vyšlo počasí právě na období, kdy Měsíc neruší, a navíc hned na pět po sobě jdoucích nocí. Zřejmě tomu podle Murphyho zákonů pomohla rozbitá sekundární zrcátka na Cassiho a mém dobsonu a také poškrábané hlavní zrcadlo Almary po novém pokovu. Každopádně této nezvyklé situace bylo rozhodně nutno nějak využít.

(Pokračování textu…)

Jedna z nejlepších nocí na Rozdrože byla střídána druhou. Ta přišla v noci ze soboty na neděli (25. / 26. ledna 2020) Kromě směru k Jelenie Góře bylo v jednu chvíli zataženo skoro všude a tak obloha pěkně ztmavla a hodnoty širokoúhlého SQM dosahovaly na zimu neuvěřitelných hodnot až 21.50. Využili jsme tuto noc k pozorování špeků i protřelých objektů noční oblohy a tak jsme se dostali postupně do stádia, kdy kolega hlásil, ať jdeme do 40 cm dobsona kouknout na „hvězdu večera“, aby ji následně vystřídala jiná, ale jak psal Ladin na fóru, vše vyvrcholilo pozorování M51, na kterou jsme neváhali vytáhnout již odjíždějícího Aleše. Já jsem si pro radost cvakl kometu C/2017 T2 (PanSTARRS) přes newtona a zkusil i pár dalších objektů, které jsme pozorovali.

(Pokračování textu…)