Po včerejším nečekaném nebeském představení v podobě letící linky 60 družic Starlink máme dnes znovu šanci na pozorování těchto nevšedních objektů. Dle neoficiálních dráhových elementů by postupně se rozpadající skupina měla přes nás přelétat dnes po půlnoci středoevropského letního času.
Venku je stále krásné babí léto s jasným počasím, tak přinášíme námět na pozorování, kterému ani tolik nevadí, že Měsíc pomalu přibývá a bude už v první čtvrti. Po shlédnutí Lunar X (ideálně dnes 16. 10. 2018 kolem 21.30 SELČ) a Lunar V můžete zkusit ulovit třeba záblesk geostacionární družice.
Konečně se vyjasnilo a my zas můžeme na noční obloze pozorovat všelijaké vesmírné objekty. Můžeme ale na nebi klidně pozorovat i objekty defacto pozemské. Třeba americký armádní miniraketoplán X-37B. Vypuštěn byl už před bez mála rokem (7. 9. 2017) jako pátý zkušební let (OTV 5) a nyní nám shodou okolností pravidelně každých 92 minut sviští 400 km nad hlavami.
Po delší době se nám konečně zase vyjasnilo, tak se naskytá možnost z našich zeměpisných šířek pozorovat nedávno vypuštěnou Humanity Star.
Jedná se o 1 metr velkou kouli podobnou té diskotékové, která odráží sluneční světlo a hází tak na zem prasátka. Vypustili ji z Nového Zélandu 21. 1. 2018 na nízkou polární dráhu (290 – 520 km), a proto za pár měsíců zase shoří v zemské atmosféře. Nyní tak máme krátké okno pro pozorování objektu, který svého času docela rozvášnil diskuze.
Vidět tuto umělou družici můžeme v následujícíh pár dnech nad ránem. Vypadá jako rychle se pohybující bod páté hvězdné velikosti letící od severu k jihu. Pro snadnější nalezení je vhodný triedr. Pak stačí si na ni počkat ve správném čase u nějaké jasné hvězdy. Je samozřejmě potřeba znát její dráhu, s tím ale pomůžou stránky Heavens-Above. Že to je ona a ne nějaká jiná družice, se pozná snadno. Humanity Star totiž nepravidelně bliká a krátké záblesky mají různou intenzitu.
Vic KaL ◊!
Tak jsem se přeci jen dočkal. Ne že bych byl ranní ptáče a vstávat kvůli záblesku Iridia, to už není zrovna moc normální, ale zase na obloze svítí po ránu i Měsíc a Jupiter, tak je co okukovat. Druhý pokus byl naštěstí úspěšný a jasnost záblesku dosáhla slibovaných -4 mag. Konečně jsem tedy spokojen a příště už se asi obejdu jen s večerními. Mimochodem, již od 15. 2. se na večerní obloze otevírá okno pozorování komet bez svitu Měsíce. Dnes jsou před východem Měsíce komety C/2015 V2 a 45P jen 10° vysoko, ale zítra už 20° a bude líp. Snad vydrží jasné nebe.
Mimochodem ráno nastal ještě záblesk druhý, v 6:31:34, ovšem místo -6 mag měl jen 1 až 2 mag, no co už, že?
-mag-
Tak tedy. Za prvé se vyjasnilo už večer 12. února, kdy se dal z Jablonce pozorovat jasný záblesk, ale já si vůbec nevšiml, že se zničehonic vyjasňuje a tak jsem se rozhodl si přivstat alespoň na ranní velmi jasný záblesk. Iridum 56 letělo na čas, ale to, co předvedlo, bylo jedno velké fiasko. Dosáhlo jasnosti jen kolem 0 mag a zmizelo. Prostě takové to, čekáte, kdy ještě více zjasní a ono pořád nic. Viz přiložený videozáznam (kvalita za těch 15 let od posledního sice stoupla, ale jen do té míry, že kromě Jupiteru je na videu vidět i Spika z Panny). Takže teď jsem asi odsouzen k tomu vstávat, pokud bude jasno, dokud se laskavě nedočkám jasnějšího. A co vy? Měli jste více štěstí už večer? Zkoušejme to společně dál…
Iridium 56, 13. 2. 2017, 5:10:15 SEČ, expozice 30 sekund
-mag-
Únor jsme se rozhodli zasvětit více zábleskům družic Iridium. Nedávno v polovině ledna odstartovala první várka nové série Iridium-NEXT a s tím je tu i myšlenka, že záblesků s koncem starých Iridií ubude. Snad to nebude tak žhavé, ale prozatím jich máme na obloze dost, tak se na ně podívejme a zkusme je i fotografovat simultánně z více míst. Nížeje tabulka přeletů, na proklik v PDF. Aktuální předpovědi nabízí server Heavens-Above.com, nebo Calsky.com. Zajímavé přelety ISS přes Měsíc nebo přes Slunce vám vygeneruje Transit-finder.com. Přejeme hezké počasí a těšíme se na vaše zprávy, fotky záblesků a nyní doufejme i s kometou 45P brzy na viděnou.
Nepatřím mezi lidi, kteří si hoví ve skládání modelů, ale když už jsem narazil na pěknou skládanku Rosetty a Philae při přípravách přednášky v roce 2014, nezůstalo nakonec jen u ní. Letos v prosinci připravuji povídání o sondě Juno a při té příležitosti jsem si složil její model 1:50. NASA nabízí dvě verze, já si vybral tu jednodušší a menší, kterou ještě převezu autem. Nicméně je určitě výzvou postavit časem i další, co říkáte? Shodou okolností mám tedy modely obou sond, které dokázaly být napájeny solárními panely nejdál od Slunce. Proto jsou jejich panely tak obrovské. MaG
Nahoře Juno a pod ní Rosetta s modulem Philae.
