Astronomické události

V souhvězdi Kassiopeia vzplála relativně jasná nova, která je svou jasností dostupná i v triedrech. Současná jasnost je okolo 7,8 mag v oboru V (19. 3. 2021), nova dostala označení Nova Cas 2021. Zdá se, že zjasňování se již zastavilo a nova nejspíše dosáhla maxima své jasnosti.

Vzplanutí novy objevil Japonec Yuji Nakamura 18. 3. 2021 jako objekt 9,6 mag. Zajímavostí na tomto objektu je, že proměnnost této hvězdy byla známá již před vzplanutím. Jako zákrytovou proměnnou hvězdu ji objevil český pozorovatel Zbyněk Henzl, který ji zapsal do českého katalogu proměnných hvězd jako CzeV3217.

(Pokračování textu…)

Krásná průzračná noc se dala využít nejen k pozorování v mrazivé Jizerce. Ladis a MaG se mimo jiné zaměřili na snímky supernov. Nejsou to tedy kdovíjak jasné hvězdy, však jsou taky v dalekých galaxiích. Nejlepší měla kolem 15. hvězdné velikosti.

(Pokračování textu…)

Přelom února a března přinesl rekordní počet jasných nocí, mezi 21. 2. – 4. 3. 2018 se mi podařilo pozorovat v jedenácti za sebou jdoucích nocích bez přestávky. Na tuto roční dobu docela nezvykle vysoké číslo. Podařilo se mi tak překonat rekord ze září 2016, kdy jsem dal za sebou jen deset nocí.

Jelikož byl Měsíc v tomto období většinu noci nad obzorem (úplněk 2. března), tak se nepořádaly žádné výjezdy za tmavou oblohou. I přes nepříznivý svit Měsíce jsem se rozhodl využít jasné počasí, pozoroval jsem na balkoně panelového bytu v Liberci. K pozorování byla použita sestava Newton 150/600 mm + CCD G2-1600 od Moravských přístrojů na montáži HEQ-5, vše spojené s počítačem. Ovládání je tím zjednodušeno, pozorovatel tak nemusí během noci chodit ven na mráz (bývalo i -10 °C). Na balkon je nutné jít pouze zvečera pro zapnutí a ráno pro vypnutí a přikrytí přístrojů. V průběhu noci lze přejezdy mezi jednotlivými hvězdnými poli a nastavení snímání dělat třeba i z postele :-)

Pozoroval jsem minima jasnosti vybraných známých zákrytových dvojhvězd, které mají zajímavé změny period. Během pozorování různých polí jsem jako bonus našel 14 nových, doposud nikým neobjevených, proměnných hvězd. Nové proměnné hvězdy jsem analyzoval, určil typ proměnnosti, jasnost, délku periody, základní čas minima či maxima jasnosti. Hvězdy byly samozřejmě vloženy do CzeV katalogu, je to katalog nových proměnných hvězd objevených českými astronomy. 

Zde jsou objevové světelné křivky nových proměnných hvězd (na proklik větší rozlišení). 

(Pokračování textu…)

Obloha se může pro běžného pozorovatele zdát, až na pár výjímek (Měsíc, planety, komety…), stálá a neměnná. Ale opak je pravdou, na hvězdném nebi je velká spousta nestálých stálic – hvězd, které mění svoji jasnost. Důvody jejich proměnnosti jsou různé, některé hvězdy pulzují a tedy fyzicky mění svoji jasnost. Jiné naopak jasnost nemění, pozorované změny jasnosti jsou pouze zdánlivé, tím jak se ve dvojhvězdném páru tělesa z pohledu pozorovatele periodicky zakrývají.

Proměnné hvězdy jsou stále užitečnými objekty ke studiu různých fází hvězdného vývoje a astrofyziky velmi zajímají. Proměnných hvězd je na obloze velká spousta a sami astrofyzikové nestíhají pozorovat všechny zajímavé systémy. Tudíž pozorování těchto hvězd je stále oborem, kde se mohou velmi dobře uplatnit astronomové-amatéři. Ve městech a jejich okolí je obloha dosti světelně znečištěna, z tohoto důvodu se tam nedají pozorovat mlhoviny či komety jejichž slabé světlo velmi snadno na přesvětlené obloze zanikne. Hvězdy jsou bodovými objekty, takže při vyšším jasu oblohy ve městech či za svitu Měsíce nejsou tolik postiženy, jako mlhavé, difúzní objekty. Takže jasnější proměnné hvězdy lze slušně měřit i z města či jejich blízkosti.

Obvykle pozoruji proměnné hvězdy z lodžie, v Liberci na sídlišti. Ale jelikož byl víkend s jasným počasím, vydal jsem se v sobotu 4. 7. do Hodkovic nad Mohelkou, pozorovat na zahradu k babičce, kde je lepší výhled, než na omezeném prostoru lodžie. Také jas oblohy od světelného znečištění je zde na tom lépe, než v Liberci. Ale svítil Měsíc krátce po úplňku, tak jsem s sebou bral jen fotografické vybavení. Mirandu (30cm Dobson), kterou používám na vizuální kochání a obdivování krás noční oblohy, jsem nechal doma.

Dalekohled míří na oblohu – co napozoroval a objevil? Čtěte dále…

(Pokračování textu…)

V dnešních dnech je na obloze pěkně viditelná kometa C/2014 Q2 (Lovejoy), která dosahuje 4. hvězdné velikosti. V úterý 13. 1. 2015 bylo hezké počasí. Kdo mohl, tak jel pozorovat někam, kde je tmavší obloha. Jelikož není můj zdravotní stav v nejlepší kondici, tak jsem zůstal doma v Liberci.  Ale že byla relativně průzračná obloha a teplo, tak jsem si alespoň připravil fototechniku u nás na balkoně paneláku. Byla by škoda si nevyfotit tak pěknou kometu. Sice jsem měl o dost horší oblohu, než jakou měl třeba MaG na Jizerce, ale aspoň jsem si trošku pomohl fotografickým CLS filtrem, který blokuje rozptýlené světlo ze sodíkových a rtuťových výbojek. (Pokračování textu…)

Ve známé a hlavně poměrně blízké galaxii Messier 82 vzplanula před asi 12 milióny let supernova. Nyní světlo dorazilo k nám a my zde můžeme pozorovat hvězdu asi 11. velikosti. Supernova je typu Ia, které slouží jako „standardní svíčky“ k měření vzdáleností. Její pozorování nebo fotografování je opravdu snadné, vadí pouze velký mráz.

(Pokračování textu…)

V noci na úterý 28. srpna se Martinovi Maškovi, členu našeho Klubu z Liberce, povedl unikátní záznam přechodu planety před jinou hvězdou. Taková tranzitující exoplaneta se projeví nepatrným poklesem jasu hvězdy, který může zkušený amatér zaznamenat i s obyčejnou digitální zrcadlovkou. Jedná se patrně o první pozorování přechodu exoplanety s DSLR na území ČR.

(Pokračování textu…)

Poměrně jasná supernova byla objevena o víkendu ve známé galaxii M95, která je součástí „druhého tripletu“ v souhvězdí Lva. Ono těch galaxií je tam vizuálně dostupných spíše pět, když máme pořádný dalekohled, ale tři patří do Messiérova katalogu. V těchto dnech tudy prošel Mars. I díky tomu se mi podařilo supernovu vyfotit už v pátek (celý snímek zde), tedy ještě před oznámením objevu. Vlastně jsem tak přišel o možnost ji objevit, protože jsem ji na snímku nehledal. Vic mezitím v neděli večer supernovu spatřil vizuálně. Už je jasnější než dvě hvězdy, které vidíme na snímku poblíž supernovy.

Supernova v galaxii M 95. Nová hvězda je vyznačena a jádro galaxie je vlevo nahoru od ní. Ani tříminutová expozice nezachytila zcela ideálně i ramena galaxie. Mars a přecházející vysoká oblačnost se nejspíš podepsaly pod kvalitou snímku. Navíc není ideálně zaostřený. Přesto je na snímku (zde 2-krát zvětšeném) supernova dobře vidět ještě v době, kdy nabíhala do maxima svého jasu a je tedy těsně po výbuchu. K explozi došlo samozřejmě velmi dávno, protože světlo nám tuto informaci doneslo teprve nyní. Podle posledních údajů je od nás galaxie vzdálena 33 miliónů světelných let.

Technické info:
16.3.2012, 22:10UT, expozice 3min, ISO800
Canon 30Dmod + Celestron ED80/600 + Vixen 0,67 red.

Martin Gembec