Deep-sky
Pozorování speciální deep-sky, zasloužících si samostatné menu. Fotografie deep-sky z akcí.
Planetárkový maratón
Minulý týden nás zasáhla smutná zpráva o úmrtí nestora české a vlastně i světové astronomie Luboše Perka, tak jsme si s Ladinem říkali, že by to chtělo mu nějakým způsobem vzdát hold. Když se řekne Perek, hned si jistě každý vybaví kromě ondřejovského dvoumetru i katalog planetárních mlhovin, který docent Perek sestavil spolu s Lubošem Kohoutkem. Zrodil se tedy nápad, pozorovat při nejbližší příležitosti co nejvíce PéKáček, tedy planetárních mlhovin s označením PK. Ideálně pak dosáhnout počtu 101, které odpovídá počtu let, kterých se legenda dožila.
Lov supernov
Krásná průzračná noc se dala využít nejen k pozorování v mrazivé Jizerce. Ladis a MaG se mimo jiné zaměřili na snímky supernov. Nejsou to tedy kdovíjak jasné hvězdy, však jsou taky v dalekých galaxiích. Nejlepší měla kolem 15. hvězdné velikosti.
Sekvenční Messierův maratón aneb Šestidenní M-blázinec
Období kolem březnového novu je tradičně více než deset let u nás v KaLu spjato s Messierovým maratónem. Pozorovat (skoro) všechny objekty z katalogu pana Messiera za jednu noc není až zas takový problém. Ale zkusil to někdo projít po číslech, jak jdou za sebou? Tedy začít od Krabí mlhoviny a pokračovat po jedné až po M111?
Ani se nechce věřit, že letos vyšlo počasí právě na období, kdy Měsíc neruší, a navíc hned na pět po sobě jdoucích nocí. Zřejmě tomu podle Murphyho zákonů pomohla rozbitá sekundární zrcátka na Cassiho a mém dobsonu a také poškrábané hlavní zrcadlo Almary po novém pokovu. Každopádně této nezvyklé situace bylo rozhodně nutno nějak využít.
Kometa T2 PanSTARRS a jiné fotožně
Jedna z nejlepších nocí na Rozdrože byla střídána druhou. Ta přišla v noci ze soboty na neděli (25. / 26. ledna 2020) Kromě směru k Jelenie Góře bylo v jednu chvíli zataženo skoro všude a tak obloha pěkně ztmavla a hodnoty širokoúhlého SQM dosahovaly na zimu neuvěřitelných hodnot až 21.50. Využili jsme tuto noc k pozorování špeků i protřelých objektů noční oblohy a tak jsme se dostali postupně do stádia, kdy kolega hlásil, ať jdeme do 40 cm dobsona kouknout na „hvězdu večera“, aby ji následně vystřídala jiná, ale jak psal Ladin na fóru, vše vyvrcholilo pozorování M51, na kterou jsme neváhali vytáhnout již odjíždějícího Aleše. Já jsem si pro radost cvakl kometu C/2017 T2 (PanSTARRS) přes newtona a zkusil i pár dalších objektů, které jsme pozorovali.
Novoroční blbnutí za městem
Nejen v Jablonci, ale i kousek od Jablonce se tu noc na Nový rok blbnulo. V podstatě každý z aktivních členů KaLu zrovna něco dělal. Dva dokumentovali tmu na Liberecku a v Jizerkách, Roman fotil doma na dvorku, Aleš byl zrovna v Turnově na hvězdárně a Vic doma tak říkajíc za komínem. Já jsem tedy potřeboval otestovat montáž Vixen Polarie na stativu s klínovou hlavou. Kromě toho byl v plánu test únosnosti CG5 GT s dvacítkou Orion CT8 v karbonu. Nutno předeslat, že oba testy byly úspěšné, takže to byl příjemný začátek roku. Ale nejdřív ještě zpět ke klukům, co jeli mimo jiné do Jizerek. Jejich celooblohovka z Rozdroze dokumentuje jednak to, že noc to byla celkem pěkná, ale také fakt, že se ani v zenitu neobejdeme bez světelného znečištění. Naštěstí je obloha stále dost tmavá, aby nám dělala radost. Snímáno Sigmou 2,8/4,5 mm (expozice 10 min, ISO 400, f3,5), foto: Martin Mašek.
Městská Novoroční astronomie
Počátek roku přinesl dvě jasné noci, ale na obloze již část noci rušil dorůstající Měsíc (33 % – 46 %), a tak na delší výjezd za tmavou oblohou to nebylo, proto nastal čas důkladně otestovat úzkopásmový filtr Optolong L-eNhance přímo u mě doma na zahrádce nedaleko pouličního osvětlení, dalo by se říci v naprosto nevhodných podmínkách pro pozorování noční oblohy.
Ale právě i do těchto „nevhodných“ podmínek je zkonstruovaný filtr Optolong L-eNhance určený zejména pro barevné Astro kamery nebo DSLR.
Tip na pozorování – Emisní mlhoviny v souhvězdí Labutě
Teplé letní noci se nám již prodlužují, Slunce již zapadá dostatečně za obzor, Měsíc se postupně přibližuje do novoluní (1. 8. 2019), a tak nastal čas pro pozorování nebo focení DSO objektů na noční obloze. Na několik takových objektů jsem se tento týden zaměřil i já.
Řasová mlhovina v souhvězdí Labutě
Jedná se o pozůstatek supernovy, která vybuchla cca před 8000 lety, oblak zahřátého a ionizovaného plynu a prachu vidíme jako emisní mlhovinu. Mlhovinu objevil William Herschel 5. září 1784.
Oblast mlhoviny je velmi rozsáhlá, proto má v katalogu NGC přiděleno několik čísel.
V zemi mýtů a bájí
Řecká mytologie je právem dodnes považována za nejbohatší na světě a Řecko vždy bylo zemí bohů. Bohové zdejších bájí mají lidskou podobu, prožívají vášně, rivalitu, intrikují, zamilovávají se. Jsou v neustálém kontaktu s lidmi a jejich hravá povaha je zaplétá do nesčetných dobrodružství. Letos jsem při červencovém novu vyrazil na rodinnou dovolenou do země, kde Homér napsal své eposy Iliadu a Odysseu a odkud Ptolemaios popsal „svoji“ hvězdokupu (tu, kterou o mnoho století později zařadil Charles Messier do svého katalogu pod číslem 7, jako nejjižnější objekt).

