Triáda jasných nocí aneb jak vyfotit Plejády z města

Před dvěma týdny (od 8. do 10. ledna) jsme se po dlouhé době dočkali jasných bezměsíčných nocí, a to rovnou tří za sebou. Při pohledu na tak slibnou předpověď mi bylo jasné, že takovou příležitost bych si neměl nechat ujít, kor když předchozí měsíce na tak pěkné počasí moc bohaté nebyly.

Proto jsem chtěl něco vyfotit. Dlouho jsem přemýšlel, jaký objekt vybrat. Po diskuzi s mým kamarádem Kubou Kuřákem jsme se shodli na tom, že bych měl zkusit právě Plejády – jasnou otevřenou hvězdokupu v souhvězdí Býka, kterou můžete znát také pod názvem M45, Kuřátka, Sedm sester, Subaru nebo třeba Matariki (což je označení, které používali maorské kmeny na Novém Zélandu při tvorbě svého kalendáře :-)). Tato hvězdokupa je obklopena nádhernými reflexními mlhovinami a všude kolem se nachází také spletité „sítě“ temných mlhovin, které jsem si rovněž přál zachytit.

K focení jsem použil modifikovaný Canon 1300D s objektivem Sigma 135 mm f/2.8 a před senzor foťáku jsem umístil levnější CLS filtr, který propouští pouze oblast zhruba od 450 do 540 nm (zahrnující OIII) a oblast od 650 nm do delších vlnových délek (zahrnující H-alfa). Tím potlačuje jas oblohy a umělá světla z okolí a naopak zvýrazňuje záření mlhovin. Na stativ jsem připevnil také montáž iOptron SkyGuider Pro, kterou tímto všem doporučuji, protože na takové ohnisko (135mm) poskytuje při dobrém ustavení ostré snímky s expozicí i několika minut.

Snímek mé sestavy. Xiaomi Redmi Note 12 Pro, 10s, ISO500

Po první noci, kdy jsem pořídil celkem dvě hodiny expozice, jsem viděl, že to není dostatečné. Abych byl schopen přístě pořídit více dat, koupil jsem si novou baterku do foťáku a následující dvě noci jsem už pořídil pokaždé 3 hodiny. Teploty padaly hluboko pod bod mrazu, první a druhou noc se pohybovaly kolem -12 °C a třetí noc bylo asi -7 °C. Takže to nebylo úplně snadné, ale věděl jsem, že pro dobrý výsledek tomu musím trochu odvahy a času věnovat. Jelikož jsem musel celou tu dobu u foťáku stát (chodím fotit ven na sídliště v Liberci), krátil jsem si čas focením mobilem, přípravou do školy, posloucháním písniček nebo prostým koukáním na nebe. Dokonce se mi poštěstilo vidět dva meteory. Druhý z nich byl obzvláště pěkný, jeho maximální jasnost se pohybovala kolem -2 mag a při průletu atmosférou dokonce vybuchl a zanechal za sebou stopu, která byla i z města vidět asi 3 sekundy. Já ho bohužel nezachytil, ale pěknou fotku pořídil například Pavol Gajdoš.

A zde už je můj výsledek:

Plejády a okolí. 320x90s, ISO 1600, f/5.6, Canon 1300D mod., Sigma 135 mm f/2.8

Celkem jsem tedy nasbíral 320 expozic po 90 sekundách, s ISO 1600 a clonou f/5,6. I s kalibračními snímky činil objem získaných dat přes 10 GB, což můj počítač i přes veškeré úsilí nedokázal zpracovat, a tak jsem o to požádal Tondu Vřešťála. Na původním složeném snímku není vidět kromě hvězd prakticky nic a to ani po stretchnutí v Sirilu. Prachové mlhoviny vytáhly až sofistikovanější postupy zpracování, i když ani tak se nejednalo o žádnou vědu. Pouze jsem pomocí programu Starnet++ odstranil hvězdy, zvýraznil pozadí a následně hvězdy zpět vložil. Tento postup jsem opakoval asi třikrát, přičemž pokaždé jsem se pomocí masek snažil trochu vyrovnat pozadí, a v průběhu toho jsem si ve Photoshopu pohrál s křivkami.

Na závěr bych chtěl vyzdvihnout fakt, že i z města (tedy za ne ideálních podmínek) se dají zachytit snímky hlubokého vesmíru, a to i s poměrně levným vybavením. Kromě krásných reflexních mlhovin v okolí Plejád vylezly i temné mlhoviny IC 353 (pás mlhovin lehce nasvětlený okolními hvězdami táhnoucí se ve středu snímku zleva doprava) a IC 360 (zahrnující i tmavý výraznější zámotek mlhovin vlevo). Úplně vlevo nahoře je pak vidět malá část známějších temných mlhovin v Býku, které se táhnou mezi Hyádami a mlhovinou Kalifornie. Ty můžete lépe vidět na přiložením snímku souhvězdí Býka, který jsem pořídil zhruba před rokem ze stejného místa. V té době se v Býku nacházel také Mars.

Souhvězdí Býka s Marsem. 107x60s, ISO 3200, f/4.5, Canon EOS 1300D, Canon EF 50mm f/1.8

Tímto bych už jen všem rád popřál co nejvíce takových zážitků a úspěchů v tomto roce. Doufám, že se vám můj snímek líbí. :-)

Daniel Kurtin

2 komentářů k “Triáda jasných nocí aneb jak vyfotit Plejády z města”

  1. Martin Gembec

    V první řadě musím složit velkou poklonu. Je to opravdu mimořádný počin. Myslím, že se mi toto nikdy v minulosti s touto Sigmou nepodařilo a jsem rád, že je nyní u tebe Dane. Evidentně v těch nejlepších rukou. Ano, říkal jsem, že ji prostě nechci prodat a při pohledu na tento snímek si za tím stojím a než si časem třeba pořídíš něco lepšího, ještě dobře poslouží. Ale Samyang ti Dane půjčím kdykoliv po této fotomaturitě, kterou jsi tímto snímkem předvedl.

    Osobně na snímku nejvíc oceňuji perfektní podání mlhovin v reálné podobě, v jaké v okolí jsou včetně plynulého přechodu z modré poblíž Plejád do stále hnědějších odstínů okolo. Pak nemohu nezmínit Orlíka. Jsi asi první, kdo jeho hlavu vyfotil z města (a ke všemu stotisícového).

    Baví mě ten popis toho všeho a název v maorštině vidím poprvé. Dobrá práce. Jsem rád, že tě znám a že si zrovna od nás z Liberce.

  2. Daniel Kurtin

    Díky za poklonu Martine, to mě moc těší. A ani jsem nevěděl, že se tomu zámotku říká Orlík. Hledal jsem nějaký název a nenašel, teď už to vidím – LBN 777. Je to vážně pěkná oblast :)

Odpověď