Astronomické události

Tradiční mapka ve formátu PDF je opět tady. Červenec 2018 začíná těsně po úplňku. Obloha nabízí zajímavé představení planet, neboť večer je vidět dobře Venuše (9. a 10. 7. v konjunkci s Regulem) a Jupiter, celou noc potom Saturn a v opozici už se ocitne i Mars. Nad ránem se zlepšuje viditelnost Neptunu s Uranem. Merkur bude navíc 12. července v největší východní elongaci, což vybízí k jeho vyhledání ve dne. Nízko nad jihem je také Pluto a jako zástupce jasnějších těles nezapomínejme ani na asteroid Vesta. V polovině července nastanou tmavé bezměsíčné noci a pak několik konjunkcí Měsíce s planetami, ale z druhé poloviny měsíce vysoko vyniká úkaz nad jiné mimořádný – nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Připadá na noc z 27. na 28. 7. a vracíme se k němu i na druhé straně mapky. Koncem července už také začínají více létat meteory několika letních rojů, ale o těch více až v srpnu, kdy chystáme také naši akci Den a noc na Jizerce (12. 8. 2018).

Bohatý program pondělního dne 18. června 2018 mělo původně zakončit Astronomické setkání v Klubu na Rampě. Místo toho jsme se ještě rozešli, pravda každý za svým. Kdo měl ale čas, určitě nelitoval. Krásně se vyjasnilo a tak se pozorovalo na hvězdárně v Turnově. O tom však později, protože tento článek je věnován první viditelnosti NLC nad severním obzorem. Nebyla extrémně jasná ani rozsáhlá, ale rozhodně šlo hned napoprvé o velmi pěkný úkaz. 

NLC 18. 6. 2018 kolem 23 hod SELČ,
Canon G16, exp. 13 sekund, f2,8, ISO 100,
Jablonec nad Nisou, Martin Gembec

(Pokračování textu…)

V noci na dnešek byla asi posledni možnost spatřit z našich končin v současné době nejhezčí kometu C/2016 M1 (PanSTARRS). S jasností kolem 9 mag to není sice žádná superstar, ale je tu s námi už celý rok, tak bylo potřeba se s ní důstojně rozloučit. Odchází dělat radost na jižní oblohu a nám se už neukáže.

(Pokračování textu…)

Vlahé téměř už letní noci vybízejí k pozorování planetek. V dosahu vetších binokulárů nebo začátečnických dalekohledů je jich fůra. První polovinu minulé noci jsem věnoval právě jim. Vzal jsem binar 58×125, notebook s programem HNSky a vyrazil na kopec. Vytipoval jsem si patnáct jasnějších kousků podél jarní a letní ekliptiky a postupně jeden za druhým odfajfkovával.

(Pokračování textu…)

Jak už bylo zmíněno v předchozím článku, dnes v noci se prosmýkne kometa C/2016 M1 (PanSTARRS) kolem kulové hvězdokupy M54 ve Střelci. Máme jednu z posledních šancí spatřit tohoto posla z Oortova oblaku, neboť za pár dní nám nadobro zmizí pod obzor na jižní oblohu. Jde v současné době o nejjasnější vlasatici.

(Pokračování textu…)

Ačkoliv v červnu již u nás nenastává astronomická noc, neznamená to, že by nebyla vůbec tma a astronomové by tloukli špačky. To, že slunce nezapadá více než 18 stupňů pod obzor, by nemělo nikoho odradit od pozorování krás vesmíru. Letní obloha je plná báječných skvostů z hlubin Mléčné dráhy, ale nemusíme chodit ani tak daleko. I v naší Sluneční soustavě je co obdivovat.

(Pokračování textu…)

Tisková verze mapky na červen je tu. Měsíc v období kolem poslední čtvrti putuje ranní a dopolední oblohou, kde mu dělají společnost i planety Saturn a Mars. Planeta s prstenci však už bude vidět prakticky celou noc, byť velmi nízko nad obzorem, protože 27. června bude v opozici se Sluncem. Mars je zatím spíše objektem ranní oblohy, kdy vystupuje nejvýše, ale s tím, jak se už hodně přiblížil Zemi, začínají být pěkně vidět detaily na jeho povrchu. Večerní obloze vládnou stále Venuše (20. 6. bude v Jesličkách) a nyní už i Jupiter. V polovině června nastává tradiční období pozorování objektů vzdáleného vesmíru, protože Měsíc je v novu, ale tentokrát to bude s pachutí toho, že nenastává úplná tma, astronomická noc. Poté co Měsíc projde první čtvrtí, dostane se opět 23. 6. do konjunkce s Jupiterem a 30. 6. se Saturnem. Červen je také tradičně měsícem výskytu nočních svítících oblak, ta by se nízko nad severem mohla objevit již v první dekádě, stačí to zkoušet asi hodinu po západu Slunce nebo podobně nad ránem.