Astro Events - Kometa C/2004 Q2 (Machholz)

Nový snímek

Podařilo se mi zpracovat obtížný snímek z 5. 2. 2005

Úvodní slovo počátkem prosince 2004

Stránka vzniká v době, kdy se již zdá být nepochybné, že nás čeká malá kometka viditelná na počátku roku 2005 pouhým okem. Nebude však tak jasná, jak bychom si přáli, v případě, že očekáváme "velkou kometu" a nejspíš nebude ani tak jasná, jako kometa C/2001 Q4 (NEAT) z jara 2004. Sázím-li ale na její mnohem vyšší polohu na obloze za úplné tmy, měla by být podobně hezká. Uvidíme..

Kometa C/2004 Q2 (Machholz) na fotografii Johna Drummonda z Nového Zélandu.
Podobně vypadala 5. 12. 2004 v triedru, jen ohony nejsou u nás vidět. Zdroj: Possum Observatory

V současnosti již není mnoho komet, jež by nesly jméno po objeviteli z řad lidí, kteří hledají komety ať už vizuálně či s pomocí citlivého čipu CCD kamery. Kometa Machholzova je tou výjimkou.
Jak se můžeme dočíst na Komety.cz, kometu objevil Don Machholz vizuálně 27. srpna 2004 a jevila se jak jinak pouze jako malý mlhavý obláček. Konec srpna přinesl rychle po sobě hned dva objevy - druhá byla kometa C/2004 Q1 (Tucker), která dosáhla také úctyhodného jasu 10 mag.

Kometa se nacházela z pohledu Středoevropana velmi nevýhodně v souhvězdí řeky Eridanu a poté se přesunula do Zajíce. Nevýhodou bylo, že po dlouhé měsíce, ač poměrně jasná, byla jen obtížně pozorovatelná nízko nad obzorem. Situace se měla začít lepšit až v prosinci a dá se nyní říci, že to kometě skutečně prospělo.
O kometě bylo zprvu známo, že proletí přímo hvězdokupou Plejády, ale později byla dráha upřesněna, a tak se nyní dráha jeví tak, že se kometa ke známé hvězdokupě v souhvězdí Býka pouze přiblíží. I tak se máme ale na co těšit, neboť v té době dosáhne maximálního jasu a bude mít nejspíš i krátké ohůnky. U komet není nic jisté a tak je to s předpokládanou jasností 4 mag stále trochu nejisté. Co je však nejpodstatnější, kometa bude v perihéliu vzdálena od Slunce 1,2 astronomické jednotky - to je o něco více, než Země. Shodou okolností se však bude nacházet i Země právě v té samé části sluneční soustavy. Jinak řečeno, kometa bude viditelná prakticky celou noc a zároveň velice vysoko na nebi. To slibuje dobrou podívanou. A to nejen v triedru, ale i pouhým okem. Narozdíl od slov paní Tiché se nedomnívám, že by byla viditelná pouze bystrozrakým okem, jak je uvedeno na stránkách komety.cz. Je třeba vzít v úvahu totiž právě to, že kometa bude na počátku ledna opravdu vysoko na nebi a nebude její pozorování ovlivňovat svým svitem Měsíc. V porovnání s kometou Q4 NEAT z jara 2004 lze s klidem prohlásit, že ji okem uvidí i oko mající 0,5 dioptrie, tedy mé :-) Kometu NEAT jsem viděl bez obtíží při jasu 3,5 mag a ještě relativně snadno při jasu 4 mag a to vše v menší výšce nad obzorem a ve světelném oparu od měst Liberec a Jablonec nad Nisou. Pokud tedy v lednu 2005 také vyrazíte tam, kde nemáte jižní nebe osvětleno lampami měst, zcela jistě kometu okem uvidíme. Pokud ovšem dosáhne alespoň 4,5 mag, protože někde u takového jasu se již láme chleba. Naštěstí nelze vyloučit ani opačný extrém - při jasu 3,5 mag by byla opravdu krásnou malou kometkou. Nechme se překvapit.

Pokud byste nyní hledali přehledevou mapku s polohou komety, odkazuji vás jednak na obrázek Lukáše Turka a pro pozdější období také na mapku z dílen Hvězdárny na Kleti.

Souhrn pozorování:

5. 12. 2004, 0:10 SEČ - První moje pozorování této komety.

Já ji viděl poprvé právě před chvílí. Jako na potvoru jsem vždy směrem k jihu neměl jasno nebo nebylo hezky vůbec nebo jsem možná někdy zapoměl. Každopádně právě jsem se vrátil z kopce a je to paráda.

Ta kometa byla i přes polohu pouze 14° nad obzorem parádně dobře viditelná. Zcela určitě se nedala přehlédnout už při prvním pohledu triedrem v tom směru.

Koma je poměrně veliká. Odhad jsem porovnával nezávisle na vzdálenosti dvou různých dvojic hvězd v zorném poli triedru a podle vycházejícího Měsíce. Vyšla mi na 15 úhlových minut. Jen středová oblast je velmi jasná, poměrně rychle jas přechází v mdlou mlhavou komu ztrácející se plynule do prostoru. Okolí jádra je tedy rel. jasnější než zbytek, ale ne stelární.

Ptáte-li se na ohony, pak mohu zcela nezávisle říci, že něco jsem viděl. Vůbec jsem neměl ponětí, zda něco vidět půjde a hlavně jsem očekával, že bude případný ohon mířit vlevo. Jediná duchařina, která se dala tušit bylo cosi ve směru vzhůru od obzoru. Mohlo to mít však sotva délku dvojnásobku komy. Zdá se však, jak jsem zjistil doma, že to mohl být onen ohon, předpokládám prachový.

Ještě doplním skromný odhad jasu. Podle dojmu z triedru je jasné, že nemá pod 6,5 mag. Jinak řečeno - podobně nebo lépe by vypadala ve velké výšce nad obzorem kometa 6,5 mag. Z toho se dá usoudit na jas kolem 6 mag. Ale podle hvězd v okolí to bude asi lepší. Přímé srovnání okolí jádra komy a okolních hvězd vypadalo tak na 7,0 - 7,5 mag. Po rozostření obrazu mě překvapilo, že byla stále velmi dobře patrná. Jasem se jí nejvíc blížila hvězda HR 1495 / HD 29737 - 5,58 mag vizuálně. Ta se však zdála být o chlup jasnější. Uvést tedy jako celkový jas komy 5,8 - 6,0 bych si troufl.

Kometa to bude asi báječná, už se na ni těším tak za 14 dní.

A po novém roce? Tak to si nedokážu zatím ani představit. Nebe tu mám směrem k jihu opravdu tmavé, tak to asi bude alias Incredibles (Úžasňákovi, běží v kinech v prosinci 2004)..

Kometa 3. 12. 2004. Image credit (a můj velký dík): Gerald R. Miller, Tuva Astronomy Club

11. 12. 2004, 0:20 SEČ - První fotografování..

Byly perfektní podmínky na fotografování. Tak jsem to zkusil alespoň s digitálem, který není na focení komety pravda moc vhodný. Zato krajina - zahalená do mlhy z horní vrstvy inverzní oblačnosti - ta se fotila skvěle. Více zde.

19. 12. 2004, 21:00 SEČ - Někde mezi mraky.

Přicházela další porce "sněžné" oblačnosti, ale ještě před ní bylo cosi možné vypozorovat. Přecházela tedy středně vysoká oblačnost - ta se pomalu nasouvala - a nízká oblačnost, která rychle přelézala okolní kopce a úspěšně znemožňovala klidně odpozorovat kometu. Nakonec jsem ji viděl, ale moc nadšený jsem nebyl. Ve výšce kolem 23° a při svitu Měsíce jsem neviděl nic než poměrně rozsáhlou mlhavou kulatou skvrnku se zjasněním poblíž středu. Alespoň jsem vyfotografoval zajímavou studánku kolem Měsíce. Chvílemi dosahovala i trojitého řádu.

20. 12. 2004, 1:40 - 1:50 SEČ - Poprvé oba ohony!

Tak toto čekání bude vykoupeno únavou, ale stálo to za to. Vyjasnilo se až po jedné ráno a tak jsem se po západu Měsíce rozhodl, že má ještě cenu vylézt na kopec. Navnadilo mně už kouknutí z okna domu, kdy jsem viděl jeden z ohonů.

Tma byla solidní, ještě ne zcela ideální, ale MHV kolem 5,5 byla určitě. V okolí kmety jsem triedrem 10x50 zřetelně viděl hvězdu 8,5 mag. MHV tam musela být kolem 9 mag.

Kometa byla úchvatná. Po rozkoukání víc než to. Viděl jsem dva ohony. Koma měla asi 20'. Jen nepatrné téměř stelární zjasnění jsem pozoroval v oblasti jádra, zbytek byl však také poměrně jasný, stupeň kondenzace již nebyl asi tak velký, v osmibodové stupnici jsem dal 6, kde osm je nevíc kondenzovaná koma.

Ohony popíšu ve směrech dle rovníkových souřadnic. 0° je tedy směr severní nebeský pól, 90° východ.
1. ohon směřoval v úhlu 255° a nebyl příliš dlouhý. Přibližně 20'. Zajímavý byl tím, čeho jsem si všiml již z okna z baráku, a sice že se zašpičaťoval, ale kolem této jasnější "špičatice" ještě cosi slabého bylo. Vypadal jako rovnoramenný trojúhelník se stranami asi 4x delšími než základna.
2. ohon směřoval v úhlu 35° a byl nápadný spíše bočním viděním. Jeho počáteční část byla asi stejně snadno viditelná jako slabší partie prvního. Zbytek co jsem viděl ke konci pozorování již poměrně jistě vypadal asi podobně, jako duchařina o níž hovořím z jara při pozorování iontového ohonu komety Q4 NEAT (17. 5. - tedy velmi nenápadný ohon poměrně značné délky). Původně jsem myslel, že míří v úhlu 65°, ale po rozkoukání jsem zjistil svůj omyl, protože o 30° více doprava mířil zcela jasně tento skutečný ohon. Délka byla zřetelně 30' (o něco dále než blízká hvězda 8 mag TYC5316-02893-1, jež byla 26' od komy). Ke konci pozorování jsem si povšiml, že pravděpodobně sahá ještě mnohem dál. Dařilo se mi jej pravděpodobně vysledovat až do vzdálenosti 1°, ale myslím, že mně to nikdo neuvěří, tak jen tak pro zajímavost ;) Ohon se mi zdál relativně širší, hlavně ve srovnání s tím zapičatělým směrem dolů. Samozřejmě jeho prvních 20' se také zřetelně sbíhalo do středu komy.

Snímek komety pořídil jen několik hodin před mým pozorováním Martin Myslivec

K jasu komety - Odhad jsem dělal především podle blízké hvězdy 4,87 mag (HR 1318 - ta byla lehce slabší než kometa) - jasnost komy jsem tedy na tomto základě odhadl na 4,6 mag. Je otázkou nakolik je to nyní zatíženo chybou danou tím, že koma je poměrně rozsáhlá (nicméně dvě třetiny komy mají již poměrně vyrovnaný jas).

Dodatky aneb Co mně překvapilo:
- že i v tak nízké výšce je vidět kometa snadno a s ohony (výška 13°).
- že vidím nakonec i ohon iontový (nahoru) a že je zřetelně docela dlouhý
- že koma nedosahuje 30', ale max. 22'. (Měřil jsem ji na 18' - 22')
- že ohony jsou tak rozevřené (asi geometrie v prostoru, ale čekal jsem jejich postupné svírání)
- že se tak nádherně na chvíli vyjasnilo
- že jsem měl chuť vylézt na kopec
- že je tam tolik sněhu (10 - 40 cm podle místa)

Co mně nepřekvapí? Že nebudu moci vstát a pořádně existovat. Ještě že se blíží Vánoce :-)

Ohony jsou tedy opravdu dva. Na další solidní pozorování bude asi nutné počkat až do 29. 12., až zaleze opět Měsíc. Ať žije "Vánoční kometa Machholz".

2. a 4. ledna 2005 - Novoroční šoty

Doslova krátké šoty znamenalo pozorování na počátku roku 2005. Kometu jsem viděl vždy jen řádově jednotky až desítky sekund než se přihnaly další mraky.
2. 1. - kometu jsem viděl několikrát po dobu snad pěti sekund, ale i za tu chvilku mi bylo jasné, že nevidím jen komu, ale i náznaky ohonů. Okem byla patrná jen za použití "ostřejšího pohledu přes brýle". Mít jasno, myslím, že je okem jasně viditelná. Takhle mi tam jen jednou svítila, jinak jen špatně kvůli mrakům.
4. 1. - pokusy mezi mraky. Kometa však nebyla pozorována na čisté obloze. Plejády byly na krásně čistém nebi, ale hned vedle kometa už byla za středně vysokým. A když už to vypadalo, že i ten přejde, přišel nízký mrak, které chodily o sto šest. I tak spatřen iontový ohon do vzdálenosti 1,25° a koma asi 25´. Kolmo dolů na iontový jsem viděl náznak prachového chvostu, ale podmínky nedovolily jej moc prostudovat - soustředil jsem se na iontový. Jasnost napoprvé a velmi hrubě vzato asi 3,8 mag, ještě to budu zkoušet.

6. 1. 2005, 20:30 - 23:00 SEČ - První focení na relativně jasné obloze

Ve srovnání s předchozími zážitky bylo tentokrát opravdu hezky. Poprvé se vyjasnilo mezi 20:00 a 20:30. Kometu jsme shlédli s rodinou a sousedem u domu. Jevila se okem jako mlhavá hvězdička a v triedrech také, ale bez ohonu. Jednak jsme nebyli rozkoukáni a navíc na obloze, jinak skorojasné, nebylo zcela čisto. Byl to takový lehký vlhký opar.

Když jsem si na kopec donesl montáž a ustavil ji, začaly se blížit mraky. Stihl jsem ještě naexponovat první políčko diáku Kodak Elitchrome 200 přes objektiv 52 mm a už bylo po všem. Když už jsem propadal beznaději, to už bylo po 21:15, začalo se mi zdát, že se vyjasňuje. Ó jak jsem se nasmál. Mezi 21:20 a 21:40 se totiž neustále nade mnou pohybovaly mraky zatímco směrem k jihu do výšky 30° nad obzorem bylo prakticky jasno. Má druhá beznadějě ve 21:45 byla pozměněna v naději a ve 21:50 už šlo exponovat. Nejprve jsem ještě přikrýval objektiv kvůli malým obláčkům rychle létajícím oblohou, ale později se již dalo fotit několik minut v kuse. Povedlo se mi nerušeně nafotit dvě desetiminutové a jednu pětiminutovou expozici. Používal jsem objektiv 135 mm a 28 mm. No kdyby na fotkách něco bylo, určitě by to mé vzpomínky obohatilo.

Nahoře dvojice snímků souhvězdí Býka, Persea a Vozky / Dole souhvězdí Oriona a Býka
Zrcadlovka Konica, objektiv 3,5/28mm, Kodak Elitchrome 200 (volán push1 na 400ASA)
6. 1. 2005 po 22 hod., délka expozic 10 minut, přechody oblačnosti

Na předchozích snímcích byly provedeny úpravy. (Pokus o odstranění vinětace, úprava úrovní bílé, lehká barevná korekce). Na zvýrazněných snímcích vynikají červené mlhoviny. Nahoře (a ve výřezu pod textem) jsou to mlhoviny California v Perseu a mlhoviny ve Vozkovi (IC 405 a 410). Na spodní dvojici snímků jsou patrné mlhoviny v Orionu (Nápadná mlhovina M42 pod pásem Oriona, mlhovina kolem Koňské hlavy v náznaku pod levou částí pásu a Barnardův oblouk v levé části souhvězdí). Pěkná je také malá červená mlhovina s otevřenou hvězdokupou NGC 2175 (vlevo od dolního rohu Býka). Také u komety je patrný náznak iontového ohonu. (Kometa je pod Plejádami).

Snímek objektivem 135 mm (expozice 10 minut) nemá zcela přesnou pointaci. Přesto jsem jej připravil pro tuto stránku, protože jsou na něm vidět oba ohony komety i mlhoviny v Plejádách. Ohon iontový je pravděpodobně těsně za hlavou komety velmi tenký. Délka modrého ohonu na snímku je něco málo přes čtyři stupně.

A jak kometa vypadala? Moc hezky.. Okem snadno patrná, možná až překvapivě snadno, když uvážím, že tentokrát jsem na ni hleděl přes své 1/2 a 3/4 dioptriové oči. Pod Plejádami vypadala sympaticky a nebylo pochyb, že je alespoň srovnatelně jasná, jako kometa Q4 NEAT z jara 2004. Díky velké výšce nad obzorem a tmavé obloze byla prostě dobrá i bez ohonu.

V triedrech 8x35 a 10x50 už vypadala mnohem lépe. Větší triedr o něco lépe ukázal iontový ohon, ale i v malém byl patrný v délce 1,5°. Velký triedr ukazoval takto dlouhý ohon bezproblémově a bylo vidět, že se ještě dál cosi rozšiřujícího vyskytuje. Celkově jsem jej vystopoval prokazatelně na délce 2° 30´. S prachovým ohonem to bylo složitější. Jevilo se to asi tak, že je nejspíš velmi krátký. Z komy vyházel téměř pod úhlem 90° vůči ohonu iontovému a to směrem k obzoru. Délka toho čehosi hodně širokého byla asi 1°, dá li se tak hovořit o něčem hodně širokém a mlhavém, co na jeho místě bylo vidět. Samotná koma byla velmi hezká, obrovská, 34´ podle mého odhadu triedrem. Byla protažená ve směru prachového ohonu. Působila poměrně kondenzovaným dojmem, hlavně okolí středu bylo hodně jasné, ale i další asi dvě třetiny komy byly poměrně jasné oproti vnějším částem. Nicméně přechod jasu byl zhruba plynulý.

Krátká data: koma 34´, ohon iontový 2,5° v PA 80°, prachový ~1° v PA 180°. Stupeň kondenzace 7, jasnost okem 3,8 mag.

7. 1. 2005, 21:00 a 23:45 SEČ - Impozantní pozorování na nekvalitním nebi

V pátek bylo počasí horší než o den dříve. Teprve večer se objevily první díry v mracích, a tak jsem mohl uskutečnit klasické pokusy zahlédnout kometu mezi mraky. Když nebyly na obloze oblaky nízké, ještě pořád byl "vidět" vysoký zákal, neboť ohony byly patrné jen velmi špatně až vůbec. Přesto to byl velmi krásný pohled, neboť kometa se vešla bez obtíží do 7° zorného pole triedru 10x50.

Vzhledem k zoufalému počasí jsem si zapůjčil digitál, kterým jsem stihl nacvakat v jedné větší díře 9 fotografií po 15 sekundách. Použito bylo ISO 400, snímky byly složeny a byl odečten temný snímek pořízený za stejných podmínek. Výsledek je zde, jedná se pouze o oříznutý originál. Nic moc, ale atmosféru to mělo :-)

Pokus o zachycení skládanou expozicí digitálem

Naprosto skvělé záběry se však zdařily jiným astronomům - odkazuji na úchvatný snímek Martina Myslivce..

9. 1. 2005, 17:45 až 18:45 SEČ - Úžasné ohony mnohastupňové délky

Dnes se nejspíš stal zázrak. Podle družicových snímků se od západu velmi rychle nasouvala cirovitá oblačnost. Již za soumraku byla vidět nad západním obzorem. Nicméně s pokračující tmou se nenasunulo nic, co bych poznal a tak jsem mohl pozorovat i fotit. Na družici jsem posléze viděl, že nad Jabloncem se udělalo jakési malé okno.

Kometu bylo možné pozorovat naprosto bez problémů okem a to již za soumraku v 17:45. Také v triedru byl patrný začátek obou ohonů. Především vzhled komy byl nezvyklý. Díky tomu, že prachový chvost vycházel jako široký vějíř, vypadala koma nesymetricky. Ve směru prachového ohonu byla protažená, což způsobovalo dojem, že centrální kondenzace byla mimo střed. Velikost komy se dala odhadnout vzhledem ke splývání s ohonem prachovým jen zhruba a to na 20´. Pokud bych řekl 30´, možná by to znamenalo, že jsem započítal i část prachového ohonu, nebo prostě něčeho, co bylo na vnější straně komy hlavně směrem na jih.

Něco neuvěřitelného jsem však zažil po namíření dalekohledu více vlevo, abych vyhledal možné srovnávací hvězdy. Nemohl jsem uvěřit svým očím. Koma zmizela ze zorného pole 7° triedru 10x50, ale uprostřed pole se táhl ohon. Byl jsem z toho tak šokovaný, že jsem položil triedr, sklopil hlavu a se zavřenýma očima odpočíval. Po asi jedné minutě jsem tam triedr namířil zase, ale viděl jsem totéž, jeden, možná i dva iontové ohony velmi daleko od komety. Tento pohled se stával stále lepším s postupující tmou, takže po šesté již nebylo pochyb. Jenže iontový ohon se jevil mnohem slabší za komou, než v této větší vzdálenosti - a to na první pohled! Nakonec jsem doma provedl srovnání s hvězdami, které jsem tam viděl a vyšla mi neuvěřitelná délka - 7°. Ano ohon opravdu končil u hvězd 41 a 42 Tauri. Zhruba do 3° od komy mi připadal tenký a nevýrazný, stále ale zjasňoval s maximem někde na 5° od komy. Zde byl také podstatně širší a zdálo se že má dvě paralelní větve.

Ohon prachový byl patrný také. Za komou se možná lehce stáčel vpravo, ale každopádně byl také nezvykle dlouhý. Za nejlepších pozorovacích podmínek jsem jej registroval v délce 1° 5´, ale zdálo se mi, že sahá možná až do délky 2°.

Snažil jsem se pomocí pozorování pouhým okem také co nejpřesněji určit jas komety. Jako srovnávací hvězdy jsem vybral takové, které se kometě nejvíce podobaly, ale které jsem neznal.. Nakonec jsem kometu porovnal s hvězdami Omikron Perseii (3,83 mag) a 41 Arietii (3,63 mag). Protože ani s jednou hvězdou nešlo kometu zcela ztotožnit, ale byly jasem velmi podobné, rozhodl jsem se jas komety určit jako 3,7 mag.

Musím říct, že na toto pozorování hned tak nezapomenu, tentokrát vše vyšlo téměř dokonale. Podívali se i sousedi, kteří viděli jak jsem odšrouboval venkovní žárovku společného osvětlení a jak si hraju s montáží. Než přišel definitivně zákal, pokusil jsem se vyfotit kometu s ohnisky 52 a 135 mm po dobu 10 minut na Kodak Elitchrome 200. Uvidíme..

Pozoroval jsem kometu ještě jednou kolem 21:45. Opět jsem bez obtíží viděl ohon prachový i iontový. Bočním viděním šel ohon prachový určitě vystopovat v délce 1° 30´. Iontový ohon se jevil tentokrát všude stejně tenký. Délka viditelná v triedru byla kolem 5° 30´. Zkoušel jsem se dívat i po oné široké části za hvězdy 41 a 42 Tauri, ale že bych tam vyloženě něco viděl, potvrdit nemohu.
Ohony jsou u této komety bohužel příliš slabé na pozorování okem. Jen prachový je ve svém počátku zřetelně jasnější a zčásti zřejmě zapříčiňuje, že koma má nepravidelný oválný tvar. Velmi hezké bylo posunuí komety vůči dvěma blízkým jasným hvězdám. Nejprve byla kometa pod nimi, podruhé s nimi vytvořila téměř rovnostranný trojúhelník.

14. 1. 2005 - Potvrzující snímky?

Na stránkách Schweifstern.de (Hvězda s ohonem) lze nalézt snímky Waldemara Skorupy z 9. ledna. Pozoruhodné je, jak mi Waldemar potvrdil, že mnou popisované tvary ohonu jsou patrné i na jeho snímku z 9. ledna. Doporučil mi ale vyčkat, až zpracuje snímky Norbert Mrozek, který snímal kometu i s objektivem 85 mm a tudíž bude na snímku vidět více než zhruba 5,5 stupně z ohonu. Snímek Waldemara zde díky jeho ochotě uveřejňuji. Začínám mít pocit, že jsem si to v neděli nevymyslel :-)

Perfektní snímek Waldemara Skorupy z 9. ledna 2005

Ještě jsem dostal k dispozici snímek Norberta Mrozeka. Jedná se o snímek digitální zrcadlovkou Canon EOS 20D přes objektiv s ohniskovou vzdáleností 85 mm. Detaily na něm chybí, ale nápadné rozšíření ohonu, stejně jako jeho pokračování až k hvězdám 41 a 42 Tauri se na něm po úpravě dalo vysledovat. Zda jsem to mohl vidět, již dále rozebírat nebudu. Toho 9. ledna jsem tam prostě něco viděl natolik zřetelně, že jsem tomu sám nemohl věřit. Proto ty spekulace o dlouhém ohonu. Vyloučit své pozorování podle těchto snímků nemohu.

Rozbor snímku Norberta Mrozeka z 9. ledna 2005

16. 1. 2005 - Naposledy před Měsícem

Začne vadit Měsíc. Už dnes mi svítil mírně do míst s kometou, ale po 23. už byl nízko a vadilo to méně. Nejhorší bylo pozorování 15. ledna, protože u nás v Jablonci se zrovna rozhodli na místním fotbalovém stadiónu splnit kvótu propáleného proudu a svítili ještě ve čtvrt na dvě. Nemělo cenu čekat až zhasnou..

V neděli 16. ledna to tedy bylo lepší. Kometa je však prokazatelně slabší a menší. Velikost komy souisí s tím, jak se vzdálila od Země. Nyní jsem ji odhadl na 15´, možná 20´. Ohony byly vidět. Iontový v délce 1,5°, prachový jen krátký, 45´. Mnohem lepší je to na fotografiích digitálními zrcadlovkami. Jasnost komety jsem v obou dnech odhadl na 4,2 mag a to také znamená, že se dostala na hranici viditelnosti mým horším zrakem na obloze ne zcela tmavé od svitu Měsíce..

29. 1. 2005 - Ještě v lednu, stále dosti jasná

Kometu jsem po náhlém vyjasnění stihl ještě v lednu. Nyní panuje pravé zimní počasí. Teplota právě klesla k -10 °C a to je teprve 22:30. Kometu jsem nalezl velmi snadno triedrem. Je to dáno její blízkou polohou k hvězdokupám h a chí v Perseu. Pouhým okem jsem však neviděl ani je. Obloha nad městem byla velmi dobrá, ale možná se již projevil svit Měsíce na druhé straně oblohy. Přesto byly vidět oba ohony. Jen se změnil jejich vzájemný úhel a délka. Také koma byla mnohem menší.
Prachový ohon mířil více vlevo od iontového. Prachový mířil v pozičním úhlu asi 120° v délce sotva 0,5°. Iontový byl znatelně delší a srovnatelně jasný. Délka byla asi 1° v pozičním úhlu kolem 85°. Koma byla asi 10´ velká a měla jas asi 4,3 mag, porovnáno podle blízké hvězdy.
Dnes tedy kometu fotit nebudu. Snad to vyšlo lépe Martinu Myslivcovi. Tady bylo zvečera zataženo, ale u Hradce mohlo být jasno. Snad i tady to vyjde zítra. Poblíž jsou totiž i červené mlhoviny IC 1805 a 1848. Třeba půjdou zachytit na inverzní film i když jsou velmi slabé..

5. 2. 2005 - Kometa slábne

Výborné podmínky. Teplota sice opět výrazně pod nulou, ale zcela klidno. Teprve telefonát Martina Myslivce mně opravdu přesvědčil, že vylezu s montáží před barák. Soused mi naštěstí zrovna odházel sníh, který tak tvoří bariéry na výjezdu od domu. Je to dobrá symbióza, protože jeho to baví a hází několikrát denně, nu a já mám kam postavit montáž na focení hvězd, jinak bych s ní zapadl na půl metru v závěji :)

Kometa se mi dostala nad město. Obloha byla výborná, ale kometu jsem okem neviděl, přestože v lepší lokalitě to jde. Ohony byly vidět v náznaku, lépe zřejmě prachový, s délkou asi půl stupně. Také koma se mi zdála menší, ale ne tak kondenzovaná jako v půli ledna. Kometa neměla v průměru snad ani 10 úhlových minut a odhadl bych ji kolem 4,5 mag.

Vzhledem k situaci jsem se pokusil o fotografii komety 20-min expozicí, ale nevím, zda se foto povede. Také jsem to namířil do Oriona s objektivem 28 mm a nechal montáž sledovat hvězdy. Mezitím jsem nafotil, jak ona fotí :-)
Na závěr jsem dělal další pokusy digitálním kompaktem. Ukázalo se, že zaostřit automatem prostě nepůjde a manuálně zase neumí najet na nekonečno. Nicméně i tak z toho nakonec něco vylezlo. Překvapil mě jednak fakt, že obyčejným kompaktem se dá nafotit za 15 sekund hvězdy do 10,5 mag a pak také vcelku hezký vzhled Mlhoviny M 42 v Orionu. Jenže co dál? Ukazuje se, že cesta vede pouze směrem k digitální zrcadlovce - z digikompaktu už o mnoho více nedostanu.

Oba snímky vznikly složením čtyř snímků a odečtením jednoho temného snímku. Jde o expozice 15 sekund při cloně 3,5 objektivem digikompaktu Olympus C760. Citlivost byla zvýšena na ISO 400. Snímky jsou pointovány montáží GS.

Velmi obtížný záběr, především pro zpracování. Důvod proč dopadl snímek tak, jak je vidět na této ukázce vlevo je ten, že kometa byla fotografována nad městem a popředí bylo silně osvětleno (což se ale nejspíš na fotografii nepodepsalo).
Jako velmi nešťastné se nakonec ukázalo to, že kometa byla snímána po dobu 20 minut a pozadí tak spolehlivě překrylo detaily mlhovin i komety samotné. Přesto se mi po naskenování diapozitivu podařilo úpravami křivek a odstraněním vinětace dosáhnout jistého zlepšení, jak je vidět vpravo.
Mlhoviny na snímku se nazývají Srdce a Duše.
Exp. 20 minut, Kodak Elitchrome 200@400 ASA.

Snímky podobné oblasti: kometa včetně h a chí Per, kometa a mlhoviny Srdce a Duše

červenec 2005 - letní ohlédnutí

Kometa, přestože slábla, procházela zajímavým vývojem. Na jaře byla jako mlhavá skvrnka stále viditelná i menšími dalekohledy. Zajímavě vypadala i v květnu a červnu. Kamarád Honza Špulák mi poslal dva snímky, které dokumentují, že ohon měla stále, ale byl velmi slabý. Dal se však vyfotografovat (Canon EOS 10D).

kometa 29. 5. 2005, Jan Špulák kometa 1. 6. 2005, Jan Špulák

29. 5. 2005, ISO 1600, 600 sekund, 1000 mm, F/10, Hodkovice po půlnoci (0:29) 1. 6. 2005, ISO 3200, 300 sekund, 400 mm, F/5.6, Hodkovice po půlnoci (0:34)

Jenom pro zajímavost dodávám, že ohon na fotografiích směřuje skoro ke Slunci. Je to však nejspíš dáno pouhou geometrií našeho pohledu na kometu ze Země.

Úplně nejúchvatnější pohled na kometu digitální zrcadlovkou dorazil od Norberta Mrozeka z Německa. Použil na ni Canon EOS 350D a exponoval 22x3min@ISO800 Newtonem 200/800mm.

Odkaz na velké foto a úvodní stranu webu pánů Skorupy a Mrozeka: Schweifstern.de.