14. 6. 2004

Tak si říkám "co je platné, že se vyjasňuje, když na kometě sedí mrak". Prostě jsem po půlnoci chtěl pozorovat, ale i když mraky se rozpouštěly, Velký vůz byl stále za jedním z nich. Nakonec jsem se dočkal až ve dvě. No hrůza. Nad severem bylo již v jednu patrné světlo a svítání velmi pokročilo. Kometu jsem identifikoval snadno jako mlhavou skvrnku, ale ohon žádný. Přitom nad hlavou v labuti jsem ještě o pár minut dříve viděl i Řasovou mlhovinu. Vůbec obloha byla skvělá. Tak dobře jsem Mléčnou dráhu neviděl snad několik let. I ve Střelci byla patrná stejně dobře, jakoby to byl mrak. V triedru byla patrná struktura podobná té, co mám na fotografii. Končila u M 7 ve výšce asi 8 stupňů nad obzorem. Dnes poprvé jsem se díval i druhým triedrem 8x35 a byla to ještě lepší podívaná než s 10x50. Vyhledat jsem zkusil i kometu C/2003 K4 (LINEAR). Našel jsem ji nedaleko hlavy Draka. Byla opravdu vcelku snadno patrná v triedru 10x50. Mám podezření, že jas opravdu usí být pod 8,5 mag. To by bylo velmi optimistické.

9. 6. 2004

Kometa sice zeslábla na 6 mag, ale je stále hodně podobná svým celkovým vzhledem tomu, jak jsem ji znal z poloviny května. Jednu zdařilejší fotografii udělal při svých pokusech s digitálním Canonem D300 Martin Myslivec.

28. 5. 2004, 21:00 - 1:00 SELČ, u Březiny a Železného Brodu

Pozoroval jsem toho tento večer více, tak se zmíním i o jiných poznatcích, především týkajících se přeletu ISS přes Měsíc a digitálního fotoaparátu.

Dnes jsem byl u toho, když jsme si hráli nad Železným Brodem. Koukalo se triedrem 10x50, Binarem 25x100 a fotilo Canonem 10D přes Newton asi 160/1000. Montáž dalekohledu trochu jela, po minutě nebyly hvězdy bodové. Přesto se s tím dalo slušně vyhrát. To jsme si ověřili i na kulovce M 13.
Zatímco okem byl nějaký náznak ohonu při svitu Měsíce stěží viditelný, digitál světlo oblohy téměř ignoroval a ukázal nádhernou kometku. Na displeji foťáku se při expozici 30 s jevila krásná zelená nesymetrická koma se zřetelně silnou centrální kondenzací, ne však hvězdnou, možná s náznakem jakési fontánky. Vycházel z ní náznak ohonu velmi se rozšiřující. Snímek expozicí 60 s ukázal ohon velmi zřetelně přes celou fotku. Pokud můj ohon na fotkách je duchařina, pak zde byl prostě perfektně vidět. Prostě zapomeňte na klasický film. Nemá to s ním téměř cenu. Když potom trochu z údolí vystoupala mlha, daly se dělat úžasné fotky a to nejen proto, že tam byl vynikající digitál, ale především proto, že jej používal špičkový fotograf. (Nebojte se, já ne.. :-))

Večer v 21:00:06,30 jsme s Milanem Antošem viděli, jak byl Měsíc přetnut vejpůl pomocí ISS. Opravdu skvělé pozorování, které nás myslím příjemně překvapilo hlavně jasem ISS, přestože bylo těsně po západu Slunce. Byla vidět jako velmi jasná hvězda i mým triedrem. Poprvé jsem ji zahlédl asi 3 sekundy před průletem skrz Měsíc, protože jsem netušil kde je a nechtěl ji na Měsíci prošvihnout. Průlet skrz Měsíc byl velmi rychlý, přes osvětlenou část to bylo do půl sekundy, pokud se nemýlím. Opravdu byla na tu chvilku vidět na Měsíci velmi rychlá černá tečka. Pak se vynořila zas jasná hvězda a putovala dál.
V neděli máme v Jablonci průlet skrz Slunce tak držte palce. Jsem zvědav, zda tu "mouchu" co se tam mihne vůbec zaregistrujem, ale podle všeho ano.

A Venuše? Ta byla prostě super. Jak triedrem tak přes dalekohlídek z Rubinaru. Stále je vidět docela vysoko na nebi po západu Slunce, ale zkusíme ji v neděli ve dne.

27. 5. 2004, 23:15 SELČ, Jablonec nad Nisou, Vrkoslavice

Svítí nám tam Měsíc asi tak v první čtvrti. Nicméně obloha ještě není tak přezářená a zřejmě k tomu přispěla i velmi čistá obloha, jak se jevila již přes den a večer. Měsíc je také podle atlasu 37 stupňů daleko. Kometa je snadno nalezitelná, víme-li alespoň zhruba, kde ji hledat. Stačilo zametat vysoko nad Blíženci pomocí triedru a skutečně hned tam byla. Koma je poměrně zřetelná, možná opět více kondenzovaná, stupeň kondenzace asi 6, poblíž hlavy komety jsou vidět dvě hvězdy 7,5 mag, které poněkud klamou při pozorování. Jedna byla 8´ od komety. Přesto byl občas bočním viděním zřetelný ohon směřující asi pod úhlem 40° vůči obzoru viditelný do vzdálenosti alespoň 30´. Koma je poměrně dost malá, odhadl jsem ji na 5´. Velmi potěšující výsledek pozorování hned u vchodu do domu (kde mám naštěstí velkou tmu - nesvítí sem žádná lampa).

22. 5. 2004, 22:00 - 23:15 SELČ, Jablonec nad Nisou, Vrkoslavice

Nastalo očekávané seskupení srpečku Měsíce, Marsu a Saturnu, celé viditelné v jednom zorném poli triedru. Dole pod nimi svítila jasná Venuše viditelná i při zvětšení 10-krát jako srpek a vlevo nahoru svítil Jupiter. Vše doplňovala kometa.
Již ve 22 hodin bylo zřetelně vidět poblíž alfy Rysa mlhavou hvězdičku. Bylo to opravdu vysoko, dobrých 45 stupňů nad obzorem. Jakmile se trochu více setmělo, dalo se již vypozorovat stále solidně velikou komu (asi 10´) a kousek ohonu. Ten byl patrný do vzdálenosti 45´ velmi dobře, bočně ještě zhruba 1,5 stupně daleko, ale určitě už ne nad alfu Lynx, což by bylo 2,5 stupně. Byl prostě dobře patrný, což i přes pokročilý soumrak a světelné znečištění mohla způsobovat slušná výška nad obzorem (asi 35 stupňů). Co se podoby týče, nedalo se přehlédnout, že se ohon poměrně dost za komou rošiřoval, poté již méně. Vidět kometu takhle vysoko např. 13 května by byl zážitek i pro oko. Po obloze opět začly přecházet souvislejší pásy oblaků, tak jsem pozorování ukončil.

19. 5. 2004, 23:15 - 24:00 SELČ, Jablonec nad Nisou, Malé Vrkoslavice

Dnes večer byla obloha tak vymetená, že jsem prostě musel jít aspoň na protější kopec. Kometa se na této lokalitě nachází trochu více vzdálena od největšího zdroje přesvětlení oblohy, Liberce. Docela se mi podmínky líbily. Bylo relativně teplo, nefoukal vítr. Kometu jsem skorem i tušil pouhým okem. V triedru opět podobná předchozímu pozorování, jen ohon vynikal do větší vzdálenosti a část ho byla vidět i přímým viděním. Celkovou délku ohonu jsem odhadl na 1,5 stupně určitě a možná i stupně dva. Jasnost byla určitě trochu nad 4 mag. Trochu jsem experimentoval s focením, uvidíme, zda to k něčemu bylo.

18. 5. 2004, 22:25 - 22:35 SELČ, Jablonec nad Nisou, Vrkoslavice

Přímo u baráku jsem tentokrát pouze zkontroloval stav komety. Líbila se mi. Hned u ní jsou dvě hvězdičky. Dokonce je patrný i kus ohonu, což jsem ve městě nečekal. Délka 1 stupeň bočním viděním. Nečekal jsem, že se tak vyjasní, snad to ale bude zítra lepší.

17. 5. 2004, 22:30 - 24:00 SELČ, potřetí nad Alšovicemi

Docela bláznivý večer, kdy se nakonec obloha solidně vyčistila a tak jsem byl rád za další možnost pozorovat za městem. Bylo vlhko, takže kometa byla pro změnu jakoby blíže k oparu od světla měst. Přesto se po setmění dala vidět pouhým okem. Zpočátku spíše byl člověk rád, že ji vůbec okem vidí, později za úplné tmy byla vidět téměř pohodlně, ale o tom, zda byla rozmazaná bych tentokrát již nemluvil. Prostě hvězdička.
Valnou většinu času jsem věnoval focení posilněn předchozími zkušenostmi. Doufám, že to k něčemu bude. Kometa zeslábla. Odhad jasu bych okem viděl nyní jako poměrně přesný, protože nedaleko komety svítila iota CnC, která má 4 mag. Kometa se od ní jasem řekl bych vůbec nelišila. Ohony se zdály být dva, ono hlavně když víte, co hledat, může se vám zdát, že vidíte kde co. Přesto jsem si zapamatoval situaci, udělám náčrtek a uvidím pak podle fotky, co sem viděl a co už byl spíš klam. I kdybych ale ohon plasmový viděl, bude hrozně slabý a sotva viditelný dále než 2 - 5 stupňů, dle míry fantazie. Prachový tam teda také byl, délka tak jeden stupeň. Celé se to jevilo tak, jakoby koma byla lehce protažená asi 30 stupňů pod vodorovnou rovinu, což mohlo naznačovat i třetí odchýlený ohon, dále pak jasné výběžky ohonů ve směru 10 a 20 stupňů nad vodorovnou rovinu. Ale v podstatě to spíše splývalo v ohon jeden asi těch 1,5 stupně od komy. Mimochodem samotná hlava komety se značně zmenšila. Odhad podle zorného pole 40´ vyšel tak na 8 - 10´, větší ani náhodou.

První snímek je celkovým záběrem na večerní náladu před pozorováním komety. Vidíme planety Venuši, Mars a Saturn poblíž Blíženců. Kometa je v horní části snímku, na zvětšenině je viditelný také kus ohonu. Druhý snímek je asi to nejlepší, co jsem schopen nafotit. Vidět je náznak tří ohonů. Doleva mírně nahoru směřuje kratší ohon nazelenalé barvy, nahoru pak prachový, mírně zahnutý doleva a vpravo od něj dlouhý iontový ohon namodralé barvy. Hlava komety je nádherně zelená. Vlevo na fotce je hvězdokupa Jesličky (M 44) v Raku. Technické údaje: 1. snímek, objektiv 3,5 / 28 mm, expozice 17. 5. 2004 22:43:30 - 22:48:30 (SELČ), 2. snímek, objektiv 2,8 / 135 mm, expozice 23:40:00 - 23:50:00 (SELČ). Konica Autoreflex-T, Fuji X-Tra 400 ASA. Digitálně upraveny křivky.
Dva obrázky pocházející ze skenu stejné fotografie. Byla vyvolána až na podzim, ale o to cennější se ukázala. Ohon komety je na snímku patrný v délco 9°, což je poměrně slušné. Snímek není upravován, pouze sken fotografie, jež sama o sobě byla vyvolána na přání.. Technické údaje: Konica Autoreflex-T, objektiv 2,8 / 52 mm, expozice 17. 5. 2004 22:12:00 - 22:22:00 (SELČ), Fuji X-Tra 400 ASA. Světlý spodek fotografie nejspíš zapříčinil soumrak.

16. 5. 2004, 22:00 - 23:30 SELČ, opět nad Alšovicemi

Odpoledne bylo mezi mraky vidět krásně modré nebe, což nás zmlsalo natolik, že jsme večer opět vyrazili za město. Problém byl v tom, že nakonec zdaleka nedošlo k vyjasnění a mám dojem že za celou dobu jsme chytli tak dvě tři pořádné díry, tzv. tříminutovky, to jest, že se nějakou tu minutu dala kometa vidět na hodně čistém nebi. Přesto o nějakém pozorování okem nemohla být řeč. Když už jsem sebou tahal montáž, zkusil jsem nakonec udělat jeden snímek expozicí zhruba 70 sekund. Říkám si nakonec lepší než půl minuty. Kometa se nám myslím líbila. Neviditelnost jiných ohonů než prachového mrzí, ale pohled to byl pěkný. Prachový ohon měl délku 1,5 stupně, možná i dva. Návrat domů byl poznamenán dokonce krátkou slabou přeháňkou, naštěstí pozorovanou na předním skle auta. Docela by mě zajímalo, kde je to jasné nebe, co jsem večer dle družice tajně očekával..

14. 5. 2004, 22:00 - 23:00 SELČ, lokalita nad Alšovicemi asi 5 km JV od Jablonce nad Nisou

Čtvrté pozorování v řadě, což je samo o sobě pozoruhodné štěstí. Toto velké štěstí bylo podtrženo vyjasňující se oblohou již kolem 22. hodiny, což jsme při odjezdu vůbec nečekali. Původně se přes nás měly hnát oblaky a my chtěli čekat až zhruba do půlnoci na vyjasnění.
Takto se tedy vyjasnilo naprosto dokonale a s pokračujícím soumrakem bylo vidět okem stále více hvězd. Bylo úžasné když mohl potom člověk prohlásit, že vidí okem nejen Jesličky, ale pod nimi také kometu. Čím více byla tma, tím méně se tomu chtělo věřit, neboť kometa zářila díky své velké výšce nad obzorem opravdu jasně. Byla viditelná zcela bez obtíží přímým viděním, avšak ani za nejlepších podmínek nebyl vidět ohon. Já mám trochu neostrý zrak a tak jsem viděl Jesličky jako malý mlhavý flíček. Pod ním byl právě ještě jeden, trochu jasnější. Co se jasu komety týče, nutno ještě podotknout, že v její blízkosti nebylo hvězd, které by se jí vyrovnaly. K odhadu jasu okem mohla přispívat také hvězdička asi 5,3 mag nacházející se téměř na okraji komy. Vzhledem k výše uvedenému dávám odhad jasu komety někam ke 3,0 - 3,5 mag, více jsem se na něj nesoustředil, tak nevím.

     
První snímek ukazuje spíše celkové podmínky. Kometa je viditelná v souhvězdí Raka pod otevřenou hvězdokupou Jesličky. Druhý snímek již naznačuje jistou strukturu v ohonu. Krátký široký prachový a delší plasmový. Krásně zelená a poměrně velká byla hlava komety.
Technické údaje:
1. snímek, objektiv 2,8 / 52 mm, expozice 2 minuty,
2. snímek, objektiv 2,8 / 135 mm, expozice 5 minut.
Konica Autoreflex-T, Fuji X-Tra 400 ASA.
Digitálně upraveno vyvážení barev (bylo do hněda), redukce úrovní na úroveň signálu. Mizerný skener.

Vzhled komety byl naprosto odlišný při pohledu triedrem a velkým dobsonem. V triedru nádherně vynikal chvost, mířící téměř vodorovně s obzorem. Nápadný byl právě ten prachový, poměrně krátký, ale v celé své délce vcelku jasný. Dal se velmi pěkně vysledovat v délce asi 1 stupně, při pohledu bočním viděním možná ještě o malinko dále. Pozoruhodný ohon plasmový, který na fotografiích vídáme mnohem delší, nebyl prakticky pozorovatelný. V období nejlepší viditelnosti jsem sice fantazíroval, že vidím bočně něco až někam pod hvězdu delta CnC, ale byl to spíše optický klam než důkaz viditelnosti druhého ohonu.
Koma se jevila v triedru jako jasná zhuštěnina která nejprv pozvolně a pak rychleji slábla k okraji. Její velikost nedosahovala té ohromnosti, v které se mi jevila prvně 11. května. Byla zřetelně menší, tak jako v předchozích dvou dnech. Maximálně to mohlo být tak 15´.
Pohled do velkého dobsonu 400 mm v průměru byl zcela odlišný. Kometa jevila v okolí jádra nepatrné jadérko stelárního vzhledu. To bylo obklopeno hustou komou, která podobně jako při pohledu triedrem slábla nerovnoměrně k okrajům. Obálky vyvrhované hmoty, viditelné na speciálně zpracovaných snímcích, nebyly patrné. Díky širokému prachovému ohonu vystupujícímu ven ze zorného pole se zdála být kometa hodně veliká. Seriózně bych mohl prohlásit, že 15´ měla určitě a řekl bych spíše 20ˇ.
Kometa byla vidět velmi dobře, udělala na mě velký dojem a vzhledem k větší výšce nad obzorem vypadala také jako třetí nejjasnější kometa, co jsem kdy viděl. Přestože je srovnatelná svou jasností s kometou C/2002 C1 (Ikeya-Zhang), díky velké výšce nad obzorem lze předpokládat, že i v dalších dnech bude bez obtíží pozorovatelná okem. Zkusil jsem ji také vyfotit v těchto skvělých podmínkách a doufám, že na fotografii bude dobře patrná včetně svého prachového ohonu.
Na úplný závěr mi nezbývá než poděkovat velice Milanu Antošovi, který mě vzal za město a poskytl mi tento unikátní zážitek. Popis pozorování z celé této noci najdete v samostatném článku, bylo se na co dívat!

13. 5. 2004, 22:30 - 0:15 SELČ, Jablonec nad Nisou, jižní okraj - Vrkoslavice

Do třetice nad barákem a do třetice jsem musel čekat, zda se vyjasní. Vypadalo to nadějně, ale dnes se bohužel vyjasnilo až o půlnoci. V té chvíli však byla obloha jako vymetená. Když si vezmu, že ve 22:30 mrholilo a bylo zataženo, byl to dobrý odhad situace.
Kometa byla vidět pěkně, nedaleko ní směrem nahoru už byly vidět okem Jesličky. Překvapilo mě, že vidím jen poměrně malou komu, asi 15´ velkou. Je třeba přiznat, že kometa byla jen 11 stupňů nad obzorem. Dokonce mohu prokazatelně tvrdit, že jsem viděl kus ohonu. Bylo to spíše bočním viděním, ale v délce asi 0,5 stupně tam cosi mlhavého bylo. Skoro to vypadá, že se nebudu moci dočkat, až ji uvidím výše nad obzorem, což bude snad již zítra. Je pěkné vidět takto jasnou kometu s tak velkou a hustou komou směrem k centru. Dnes poprvé jsem zkusil dělat expozice na montáži, avšak raději jen do dvou minut.

Snímek vpravo vznikl v době, kdy byla kometa po vyjasnění již pouze 8° nad obzorem! Přestože vadí také světlo města, je vidět nejen kometu, ale i hvězdokupu Jesličky nad ní.
Expozice 0:15 - 0:17 SELČ 14. 5. 2004 přes obj. 2,8/135 mm na Fuji X-Tra 400.

12. 5. 2004, 22:30 - 23:15 SELČ, Jablonec nad Nisou, jižní okraj - Vrkoslavice

Stejně jako včera se v půl jedenácté začalo vyjasňovat, až bylo možné vidět i kometu. Oproti včerejšku se vůbec nezměnila. Jen posun nad betu Raka signalizoval, že je o den navíc.
Vypadalo to venku hezky a tak jsem na kopec vynesl i montáž na focení. Když jsem ji asi po 10 minutách připravil a ustavil k severu, zkusil jsem namířit dalekohled na Jupiter a kontroloval jsem jak fungují pohyby. Nakonec jsem byl se vším spokojen, ale jaké bylo mé zděšení, když jsem vzhlédl od okuláru a kolem Jupiteru mraky... chybělo 10 minut a mohl jsem mít pointovanou expozici komety. Tak zas jindy... Hlavně, že to funguje.

11. 5. 2004, 22:45 - 23:00 SELČ, Jablonec nad Nisou, jižní okraj - Vrkoslavice

Ano, stal se opravdu zázrak - i tady už se po bouřce začlo vyjasňovat. Kometa NEAT je velká, moc velká. Super.
Zpočátku jsem měl podmínky nejlepší, ale i přesto je obloha stále mírně zakalená po přechodu bouře.
Kometa má opravdu velmi kondenzované, ale rozhodně ne stelární jádro. Dalo by se rozlišit tři části - velmi hustou vnitřní, poměrně snadno viditelnou kolem ní, to vše s úhlovým průměrem 10 - 15´ a kolem toho zajímavá koma vnější, možná až 25´. Ta měla tvar spíše podobný protáhlé kouli, kterou asi v 8/10 seříznete. Ve směru ohonu jakoby mizela. Viditelná pouze bočně.
Bočním viděním také náznak ohonu, ale to jsem opravdu velmi odvážný, spíše to může být jen můj dojem. Směrem téměř vlevo z centrální jasné části se mi pozdávaly asi 2 výběžky dlouhé však maximálně 30´.
Kometa se mi jevila výrazně slabší než hvězda nad ní (beta CnC). Je vidět, že u takto rozsáhlé komety se nedá dělat odhad jasu bez zkušeností. Zkoušel jsem rozostřit její obraz, čímž ale přicházím o valnou část její komy a stejně je to nepřesné. Touto metodou jsem ji odhadl na 3,8 mag.
Ještě stále ji mohu vidět z okna i když je už moc nízko nad obzorem. Byla to nakonec paráda. K tomu srpek Venuše, jak mi jej online popsal kamarád Viki z Malé Skály. Venuše měla docela červenou barvu, tak si můžete udělat představu (v těch místech ale byly nějaké vysoké oblaky).

10. 5. 2004

Intermezzo - kometu jsem stále neviděl, oblačnosti tu mám večer dost. Hlášení z jiných částí republiky popisují zajímavý objekt bez ohonu, což je nepochybně dáno nízkou výškou nad obzorem v době pozorování. Ohon je nyní komplikovaný. Zcela zřetelný je pouze na tmavé obloze z krajin, kde je kometa vysoko nad obzorem. Má dlouhý zakřivený modrý plasmový ohon a kolem něj kratší prachový nažloutlé barvy, od prvého mírně odchýlený. Poslední snímky ukazují ještě jeden ohon zelené barvy od předchozích odchýlený asi o 45 stupňů. Skvělý snímek tohoto zjevu pořídil Chris Schur.

1. 5. 2004

Rok 2004 je ve své první polovině štědrý na jasné komety. Dokonce se našly hned tři a kdoví, třeba přiletí ještě nějaká, ale to by byla vyloženě náhoda jako hrom. Již od roku 2001 víme o kometě C/2001 Q4 (NEAT). Již se zdá pravděpodobné, že dosáhne sotva 3. hvězdné velikosti, ale naopak také se zdá, že by nemusela zrovna rychle slábnout a tak bude pravou ozdobou květnového nebe.
Druhá kometa C/2002 T7 (LINEAR) bude nejspíš ještě o něco jasnější. V půli května, mimo dosah pozorovatelů u nás, by měla dosáhnout zhruba k 2. hvězdné velikosti. Pozorovatelé v Austrálii, Jižní Africe i Americe nám jistě udělají krásné fotografie.

Následují informace o kometě C/2001 Q4 (NEAT), která bude pro nás zajímavější. Níže na stránce pak budou pozorování komety C/2002 T7 (LINEAR).

 

C/2001 Q4 (NEAT)

Tým NEAT (Near Earth Asteroid Tracking) se jak vidíme v jeho názvu zaměřuje především na blízkozemní planetky, podobně jako naše observatoř na Kleti. Při takovéto práci se vám do zorného pole sem tam vloudí i nějaká ta kometa, takže ani C/2001 Q4 nebyla první objevenou kometou tohoto týmu. Stačí zapátrat nějaký ten rok nazpět, kdy byla vidět vcelku zajímavá a jasná kometa C/2002 V1 (NEAT).

Kometární úlovek z roku 2001 se po propočtech dráhy jevil od počátku jako velmi zajímavá kometa. Byla aktivní už ve velké vzdálenosti od Slunce a tak se očekával přílet velmi jasné komety v první polovině roku 2004. Pro pozorovatele na severní polokouli bude zajímavá tehdy, až se vyhoupne poprvé po setmění nad obzor, což by mohlo být zhruba 5. května za soumraku. Lépe by pak měla být vidět po 8. - 10. květnu 2004.

Pohyb komety C/2001 Q4 (NEAT) nad západním obzorem
pozice hvězd platí pro: 8. 5. 23:05, 15. 5. 22:40 a 20. 5. 22:20

Jasnost komety se očekávala kolem 1 mag v maximu, ale novější odhady dávají spíše hodnotu nižší, možná 3 mag, takže uvidíme. Každopádně by tato kometa měla být pozorovatelná okem poblíž souhvězdí Velkého vozu až do prvních červnových dnů. Poté zůstane zajímavým objektem pro dalekohledy a triedrem bude dostupná asi do poloviny července přímo poblíž zadních kol Velkého vozu.

 

C/2002 T7 (LINEAR)

Jak je patrné z označení této komety, jedná se o další z mnoha komet objevených projektem LINEAR. Ten je považován za jeden z největších "kombajnů" na nově objevené planetky. Aktivita této komety je zatím výjmečná a dává vzpomenout alespoň zčásti na kometu Hale-Bopp z let 1996 - 1997. Takže to vypadá na první výjmečně jasnou kometu pro projekt LINEAR po předchozích o něco slabších kometách (např. C/1999 S4, C/2000 WM1, C/2001 A2).

S viditelností této komety to v našich zeměpisných šířkách bude přesně naopak než s kometou Q4. Vlastně si tuto velmi jasnou kometu nebudeme moci vůbec vychutnat na vlastní oči. Ještě než bude vůbec viditelná pouhým okem, zmizí nám z dohledu v paprscích zapadajícího slunce.
Nejlepší příležitost pro její pozorování nastává nyní na počátku roku 2004. Až do konce února by pak měla být viditelná malým dalekohledem nebo triedrem poblíž souhvězdí Pegasa ve večerních hodinách. Možná že bude brzy vidět i kratinký ohon.
Na jižním nebi, např. v Kapském Městě či v Austrálii by pak mohla být, především kolem půlky května, vidět velmi jasná kometa.
Krátké období viditelnosti této komety koncem dubna nad ránem za svítání nízko nad obzorem se ukázalo jako bereálné pro špatné počasí i nízký jas komety (asi 4 mag).
Až se "obtočí" kolem Slunce a vydá na obloze zpět směrem na sever, měla by se u nás vyhoupnout pár stupňů nad obzor jako slábnoucí kometa zhruba koncem května a na počátku června, ale to již bude tak slabá, že bych ji nenašel asi ani CCD kamerou :-)

Pozorování komety C/2002 T7 (LINEAR)

24. 2. 2004

Teda už chápu vás co koukáte ve městě nebo u něj. Já dnes vylezl nad barák a nevím zda to bylo svitem Měsíce, protilehlého stadionu, nebo města, ale kometu jsem viděl velmi špatně. Bylo to mnohem horší než před pár dny kdy byla jen pár stupňů nad obzorem.
Venuše a Měsíc s Marsem mi to každopádně vynahradili. Mimochodem Venuše je fakt dobře vidět ve dne. Já mám špatné oči, ale našel jsem ji pokaždé hned a bez obtíží. Asi i díky Měsíci.

20. 2. 2004

Jasná, ale velmi větrná noc, ve které jsme s Martinem Myslivcem marně hledali v okolí Ještědu nějaké vhodné stanoviště, kde bychom neumrzli a nefoukal by vítr. Přesto za Ještědem mezi Libercem a Českou Lípou byla úžasná tma. Bohužel na pláních právě moc foukalo. Nakonec jsme zakotvili JV od Českého Dubu u jakési obce Bílá. Byly tam také slušné podmínky, ale přijeli jsme již příliš pozdě na pozorování komety výše nad obzorem. Bylo před půl devátou. I přesto byla bez obtíží vidět triedrem. Vypadala však jako mlhavý kulatý flíček a ani 200 mm Newton neukázal už nic víc.
Alespoň nějaké fotky se povedly. Jsou to vlastně moje první snímky z nové montáže. Také Martin vyfotil krásně mlhovinu Koňská hlava.

22. 1. 2004

Kometu nebylo těžké najít. Nachází se poblíž levé dolní hvězdy z Pegasova čtverce. Horší to bylo s její viditelností. Čekal jsem, že bude jasnější o půl magnitudy. To jsem si ověřil až dodatečně, když jsem zjistil, že MHV v triedru u komety jsem měl 8,6 mag. Kometa měla zřejmě 8 mag a byla velmi špatně pozorovatelná. Pozorovatelé s většími dalekohledy hlásí komu zřetelně protaženou ve směru ohonu. Na fotografiích je nádherně vidět ohon dlouhý asi 20´.

24. 12. 2003 - první pokus spatřit kometu triedrem - úspěšný.

Hezký Štědrý večer všem! :-)

Tady v Jablonci je jako zázrakem stále jasno jen směrem k SZ je cosi jako vysoké cirry. Teplota jen -9 °C, takže jsem ani necítil moc velkou zimu.
V 17:51 jsem tu měl krásné Iridium -7 mag letící asi 10 stupňů pod Marsem.
Dnes byla vidět Mléčná dráha nejlépe za posledních několik týdnů, i když bývají tu ještě malinko lepší podmínky.
Kolem 18:00 jsem zkusil pozorovat triedrem - v sev. polární sekvenci jsem měl MHV triedru 9,2 mag. Tu hvězdu 9,2 jsem viděl skutečně jen bočně a ještě občas. Mám Polárku trochu nad městem...
Pak jsem to namířil do Trojúhelníku, kde jsem okamžitě viděl M33 i hvězdy kolem, které jsem si nastudoval do hlavy, abych vyhledal kometu. Nejprve jsem ji tam neviděl, ale jakmile jsem kouknul bokem, zjevila se mi malá mlhavá skvrnka. Měl jsem v zorném poli M 33 i kometu takže to byly podobné "mlhoviny" jen ta druhá byla sotva vidět. Pak mi sem tam kometa mizela a zase se zjevovala. Velikost komy jsem zkusil alespoň odhadnout na 5 úhl. minut. Koma byla ke středu trochu kondenzovanější, pokud se to vůbec s mým triedrem 10x50 dalo vidět.
Bylo to obtížné pozorování ve velké výšce nad obzorem a dosáhl jsem nepochybně MHV svého triedru pro komety. Proto si myslím, že má 8,5 mag.
25. prosince 2003 potvrzuje viditelnost triedrem také Lukáš Turek z Rožnova pod Radhoštěm.