Odkazy na stránky s obrázky těchto komet:
Črni Vrh Observatory, Slovinsko
Německé stránky a autoři (sloupeček "bilder")
Italská UAI (R. Ligustri a spol.)
Snímky Konrada Horna
Snímky z Ostravy
Zajímavé záběry Hvězdárny Kleť
Znáte další zajímavé stránky? Napište mi prosím!

Možnost viditelnosti komety C/2002 V1 (NEAT) bude v následujících dnech nejlepší. Proto Vám přináším další podrobnou mapku poloh komety po dvou dnech a přeju krásný zážitek.

Na obrázku je západ zhruba uprostřed a zachycuje polohu a možnou podobu komety...

Poslední roky se zdají být bohatší na jasnější komety, i když na tu opravdu "velkou" zatím čekáme. Pokud bychom se ohlédli zpět, pak to začalo snad v roce 2000 kometou C/1999 S4 (LINEAR), pokračovalo kometami C/2000 WM1 (LINEAR) až po pěknou C/2001 A2 (LINEAR). Pak přišla na řadu okem dobře viditelná a pěkná kometa C/2002 C1 (Ikeya-Zhang). Počátek roku 2003 přinesl další dvě zajímavé komety.

První kometa byla objevena projektem na hledání a měření pozic planetek (NEAT). Jak se ukázalo, protáhne se v únoru 2003 velmi blízko kolem Slunce. Takové komety bývají zprvu poěrně slabé, ale vzápětí velmi rychle zjasňují. Ty největší bývají pozorovatelné dokonce ve dne vedle Slunce. To je ovšem naprostá vzácnost. Takové velké denní komety byly už za posledních 200 let zaznamenány, například naposledy kometa Ikeya-Seki v roce 1965.
Tato kometa ale tak jasná nebude. Její jádro je poměrně malé a spíše hrozily spekulace, zda se nerozpadne při průletu kolem Slunce. Vypadá to ale, že tahle vlasatice již není u Slunce poprvé a měla by tak průlet přežít. V tom případě lze v posledních dnech před perihelem zazanamenat strmý nárůst jasu až do záporných hvězdných velikostí. Současné odhady naznačují její jas v maximu někde mezi -2 a -3 mag, což je asi jako jas Jupiteru. Pokud bychom ji chtěli vidět ve dne, bylo by lépe, kdyby zjasnila na -4 nebo spíše -6 a více magnitud. To se ale zřejmě nestane. Mnohem lepší tedy bude pozorovat ji chvíli po západu Slunce nad západním obzorem.
Nyní - v první půli února - bude rychle zjasňovat a bude viditelná okem. Nelze vyloučit viditelnost dvou ohonů - prachového a plasmového - oba lze na snímcích vidět již dnes. Před 10. únorem by mělo stačit dívat se již za pokročilé noci, kdy ještě kometa bude dostatečně vysoko. Po 10. únoru začne rychle den po dni klesat její výška nad obzorem, ale zároveň se bude rychle zjasňovat. Její ohon by mohl být minimálně několik, možná i 10 stupňů dlouhý. Po 15. únoru bude šance na její spatření spojena s pozorováním ihned po západu Slunce, kdy by mohla být patrná dalekohledem díky velkému jasu. Nejpozději 16. února ale z večerní oblohy zmizí.

Druhou zajímavou kometu objevili Japonci Kudo a Fujikawa. Tento úlovek se ukázal být už od počátku jasnou kometou. Nicméně poslední dny ukázaly, že to s ní tak slavné nakonec bohužel nebylo, což je někdy u komet běžný jev. Byla sice viditelná bez potíží dalekohledem a vytvořila si i krátký ohon, ale celkově její jas nenarostl do mezí, které předpokládaly optimistické předpovědi. Na konci ledna jsme ji mohli vidět také na snímcích korónografu Lasco na sondě SOHO. Nyní je již definitivně pryč a bude viditelná na jižní polokouli.

14. února 2003

C/2002 V1 (NEAT) - Den byl ještě krásný. Po obloze putovaly pásy cirrocumulů a přesto se začalo od severozápadu vyjasňovat. Studená fronta naštěstí zůstala ještě kdesi nad Polskem a tak jsem mohl večer doufat v pozorování komety.

17:45 začal jsem pozorovat z okna v obýváku. Západní obzor mi zčásti halily stromy. Neviděl jsem jedinou hvězdu ani jsem netušil, kde může kometa být. Jezdil jsem s triedrem po obzoru sem a tam, ale marně.
17:51 přesunul jsem se kvůli stromu do kuchyně. Ani odsud jsem ale nic neviděl. Minuty najednou běžely jako splašené.
17:55 rozhodující okamžik - na poslední chvíli jsem se oblékl a rozběhl nad barák na Bártlův vrch. Po dvou minutách běhu, zčásti hlubokým sněhem, jsem sotva popadal dech. Zároveň jsem se marně snažil vydýchat a stejně marně jsem se snažil najít kometu. Přepadal mě vztek. Okem jsem v západní půli oblohy neviděl jedinou hvězdu. Na druhé straně byl Jupiter, Měsíc, Saturn i hvězdy z Býka. Stále jsem marně bloudil při obzoru triedrem. Jihozápad byl pokryt protáhlými zbytky oblaků, které přecházely přes den. Na západě naštěstí končily a obzor zde přecházel do modro-žluto-červené duhy. Fantastické.
18:04 nalézám konečně nějakou hvězdu v místech, kde tuším Pegasa. Ano - skutečně to je spodní roh Pegasova čtverce. Nyní již snadno nacházím triedrem další hvězdy. První z Pegasovy hlavy .. druhá o něco níže nikde .. jen vpravo zas špička hlavy. Tak znovu doleva a .. už ji vidím také - théta Pegasi, zlom Pegasovy hlavy. Jdu dolů a lehce vlevo - nic. Pokračuji .. znova na thétu a zas dolů doleva. Už jsem až na hranici červeného oparu. A! Vidím ji!!! Naprosto neuvěřitelný okamžik. Vidím nažloutlou mlhavou hvězdu ze které ve chvílích lepšího obrazu vychází snad čtvrtstupňový flíček mlhavého charakteru. Ohon. Po nějakých 10ti sekundách najíždím mírně vlevo a nahoru. Hledám alfu Aquarii, má 3 mag. Nic. Koukám zas ke kometě. Vidím. Zpět .. alfa Aqr .. nic. Theta Pegasa - vidím. Epsilon ze špičky hlavy Pegasa - perfektně. Kometa .. ještě ji sem, tam zahlédnu. Ještě několik sekund. Konec.

Celé pozorování komety trvalo snad jeden a půl minuty. Balím to a běžím se domů ohřát. Včera jsem kometu pomluvil, že není tak jasná. Snad 2,9-3,0 mag. Dnes si to nemyslím. Je mi jasné, že na začátku nautického soumraku vidět v oranžovočerveném oparu dva stupně nad obzorem kometu je velká vzácnost.

13. února 2003

C/2002 V1 (NEAT) - ještě jednou jsem se potkal na Vrkoslavicích s Milanem Antošem a společně jsme obhlédli, jak to s kometou vypadá. Nebyli jsme moc nadšeni. Jasnost jakoby nestoupla a vůbec byla kometa hodně nízko. Ohon byl dlouhý sotva půl stupně a koma jasně bílá.

12. února 2003

C/2002 V1 (NEAT) - byla viditelná velmi dobře. Nalezena byla malým sometem v 17:59 a poté i triedrem. Dobře viditelná byla tedy od 18:00 do 18:30 jako objekt asi 2,8 - 3 mag nízko nad západním obzorem. Ohon byl dobře patrný, různí pozorovatelé viděli více či méně dlouhý (až 1,5 stupně). Koma byla velmi kondenzovaná ve svém středu, obklopená mnohem méně výrazným oblakem. V dalekohledech bylo patrné, že z ní vychází několik silných výtrysků, které zpočátku vytvářely ohon širokého V. Bylo to velmi pěkné pozorování.

Pozorování komety proběhlo jako plánovaná akce na kopci mezi Vrkoslavicemi a Doboru Vodou na jižním okraji Jablonce.

Nepoznám všechny zúčastněné, ale na snímku zleva stojí: Ivo Schötta, Viktor Trnka, Martin Gembec, Milan Antoš..

neděle 9. února - Další jasný večer a zároveň opět mírný zákal nad obzorem. Tentokrát byly podmínky opět o něco lepší, jenže kometa už také klesla níže k obzoru. To znamená její horší viditelnost i dalekohledem. Ohon byl patrný do 1 stupně, jas výrazněji stoupl - odhad 3,6 mag. Kometa je doopravdy moc pěkná, zvláště letí-li přes ni hned dvě letadla, jako se mi to stalo v neděli.

sobota 8. února - Pozorování tentokrát jednoznačně kazil zákal nad západním obzorem. Výrazně se snížila MHV (asi o 1 mag). Kometa proto zdaleka nenabídla tolik krásy jako včera. Jas se zdál být podobný. Okem byly v okolí vidět hvězdy do 3,5 mag, takže kometa musela skutečně mít kolem 4. hvězdné velikosti. Tentokrát nepadaly meteory, zato přelétala přímo kolem nadhlavníku Mezinárodní kosmická stanice (ISS). Přelet hvězdy jasné jako nedaleký Jupiter byl impozantní.

pátek 7. února - Velmi krásné pozorování díky opravdu čistému nebi téměř k obzoru. Na západě pokrývala obzor oblačnost do výšky několika stupňů a nad ní bylo opravdu křišťálové nebe. Nevadil ani dorůstající srpek Měsíce.

Již v 18:00 byla kometa triedrem snadno viditelná a dokonce s částí ohonu dlouhou asi 0,5 stupně. Nakonec mezi 18:20 a 18:40 bylo možné sledovat skutečně pěknou kometu s ohonem alespoň 3 stupně dlouhým. Nejjasnější část vycházela přímo z komy v podobě tenkého, lehce se rozšiřujícího plasmového ohonu, obklopena byla ohonem prachovým, velmi řídkým a širokým. Samotná velikost komy nebyla nijak ohromující, možná do 10 úhlových minut. Jasnost byla někde mezi 4,3 - 4,5 mag.

Kromě komety byly hvězdou večera dva zřejmě sporadické meteory, které musely sdílet společnou dráhu sluneční soustavou - nejprve jsem totiž viděl letět jeden kolem Denebu v Labuti a po takových pěti sekundách o něco více vlevo a trochu níž ještě jeden. První byl jasný zhruba 0 mag, druhý nepatrně slabší.

1. února 2003

C/2002 V1 (NEAT) - Kometa je snadno viditelná v triedru, kdy je také patrný krátký ohon. Měl jsem možnost pozorovat ji také ve velkém dalekohledu asi 20 cm v průměru. Jevila se jako jasná mlhavá koule s průměrem kolem 10 úhlových minut. Vycházel z ní krátký chvost, viditelný do vzdálenosti alespoň půl stupně. Pokud rychle zjasní, jak doufáme, bude to skvělá podívaná za 10-15 dní. Musím říct, že poslední jasná noc u tohoto velkého dalekohledu mi alespoň spravila náladu po odpolední zprávě o pádu Columbie...

31. ledna 2003

C/2002 V1 (NEAT) - Vypadá to, že kometa je již viditelná okem na tmavé obloze a také má krátký ohon, dobře patrný dalekohledem (nejlépe světelným jako jsou triedry). Pravděpodobně ji budu pozorovat již o víkendu a vypadá to, že po 10. únoru uskutečním v Jablonci její veřejné pozorování s dalekohledy.

19. a 20. ledna 2003

C/2002 V1 (NEAT) - Po dlouhé odmlce jsem měl alespoň večer výhled na jasné nebe. Ráno už to bylo horší. Kometu Kudo-Fujikawa už bohužel okem neuvidím. Kometa C/2002 V1 (NEAT) evidentně zjasnila. Je bez obtíží pozorovatelná z okna mého bytu v souhvězdí ryb. Jasnost mi vychází mezi 7,3 - 7,8 magnitudy, podle okolních hvězd. Asi nás nečeká kometa z říše těch na denní obloze viditelných, ale kdoví, jak to bude. Sedujte ji hlavně po 10. únoru.

11. ledna 2003

C/2002 V1 (NEAT) - Bláhově jsem si myslel, že se opět pokochám jako minule, ale kvůli silnému svitu Měsíce po čtvrti jsem byl rád, že jsem ji vůbec triedrem viděl...

7. ledna 2003

C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) - Pozoroval jsem ji na počátku svítání mezi 6:20 a 6:35. Našel jsem ji už bez mapky, přestože vypadala spíše jako mlhavá hvězdička bez ohonu. Jasnost mi vycházela nižší než dle efemeridy, asi 6,6 mag. To ale podle posledních údajů nebylo nic dovného. Opravdu není tak jasná, jak se očekávalo. Zato ohůnek na fotkách už vidět je. Okem nic...
C/2002 V1 (NEAT) - Večer jsem vyrazil na lokalitu na protějším kopci. Po 21. hodině jsem zde žasl nad nádherně tmavou oblohu. Na sever světélka města a reflektory nasvícený "Petřín", ale od východu přes jih k západu naprostý zázrak. Pozorování v Jablonci se od jiných míst opravdu liší. Stačí vyrazit na kopec a už přímo na hranici města je nebe velmi tmavé. Také obzor nad západem, kde byla dobře vidět hlava Pegasa, dává tušit hezký zážitek z komety v únoru.
Kometu jsem našel překvapivě snadno, protože byla opravdu dobře viditelná. Překvapila mě svou velikostí. Koma zcela jistě měla 15'. Ohon bohužel zřejmě žádný... Jasnost asi jen 7,5 - 8 mag. Tato kometa vypadá jako velmi zajímavý kus špinavého ledu. Jsem zvědav, co nám předvede v únoru.

31. 12. 2002 - 1. 1. 2003

C/2002 V1 (NEAT) - Pozorování jsem uskutečnil v 19:30. Kometa se nacházela v souhvězdí Ryb, kde jsem po určité chvíli také zahlédl cosi hrozně slabého, mlhavého. Pokud má rozměry 15´, pak ten slabý náznak kulaté mlhovinky bez evidentní centrální kondenzace byla ona. Jasnost bych si tipnul na 8,5 mag vzhledem k pozorováním podobných komet z předchozích let.
C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) - Pozorována mezi 5:50 - 6:05, MHV v okolí komety 4,3 mag. Nacházela se v oblasti levé nohy Herkula poblíž Vegy. Na první pohled snadno patrná jako hvězda mlhavého vzhledu, bez ohonu. Jasnost si troufám sotva odhadnout. Mohla být kolem 6 mag.