back

Montáž GSO a mé zkušenosti

Astronomické události
 

Každý jsme někdy začínali. Také já jsem se s focením na paralaktické montáži od GSO setkal již v Úpici 2002. Teprve nyní ale nastává ta dlouho očekávaná doba, kdy mohu své focení pro radost obohatit i o fotky s vlastní montáží. Pořídil jsem ji koncem února 2004 a i když první fotky zde prezentované vůbec nejsou složité a mám na nich pramalou zásluhu, ukazují mi cestičku, která se mi opravdu zamlouvá.

montáž a Elinka     montáž GS od MMyse

Bez Astrofóra by zřejmě toto nevzniklo tak brzy, jak bych si býval přál. Nehodlám ani v nejmenším skrývat, kdo za tím stojí. Není to totiž nikdo jiný, než Martin Myslivec, jehož stránky jistě mluví za něj. Mezi svými přáteli mám Lidi s velkým L. Martin je jedním z nich. Martin montáž koupil u pana Matouška, jehož firma dalekohledy.cz po 30 letech skončila k 1. 3. 2021.
Martin Myslivec také odstranil některé neduhy. Jeho úpravy této montáže zůstanou asi pro mě navždy nezapomenutelné. Je to v první řadě výměna stativových noh za duralové. Stabilita je naprosto dokonalá. Doplnění montáže o elektrický pohon v obou osách by byl pochopitelný, kdyby k tomu Martin nevyrobil ovládání "na míru" a možnost připojení k počítači, které skýtá do budoucna nebetyčné možnosti. Způsob, jakým mi byla montáž doslova doručena se již zcela vymykal běžným zvyklostem. Vše to vyvrcholilo společným fotografováním ve větrné noci z 20. na 21. února 2004.

Nepopírám, že jsem měl problémy skoro se vším nač jsem tu noc sáhl, ale přesto se ukázalo, že se s trochou cviku dají na této montáži pořídit opravdu dobré fotografie. A teď už konečně k nim...

Mlhoviny v Orionu Mlhoviny v Orionu
20. 2. 2004, 20:53-21:23 SEČ, Kodak Supra 400
fotoaparát Konica Autoreflex-T, objektiv 4/135 mm
u obce Bílá nedaleko Českého Dubu
jasno, poryvy větru

Na snímku mě překvapila velikost M 42, včetně zadních laloků. Potěšila viditelnost modrých mlhovin NGC 1977 a výstupku temné mlhoviy Koňská hlava poblíž pásu Oriona.
(omlouvám nižší kvalitu skenu fotky, snad se to podaří naskenovat lépe z negativu)

Mlhoviny v Orionu Mlhovina California v Perseu
20. 2. 2004, 21:35-22:05 SEČ, Kodak Supra 400
fotoaparát Konica Autoreflex-T, objektiv 4/135 mm
u obce Bílá nedaleko Českého Dubu
jasno, poryvy větru

Poměrně náročná mlhovina na fotografii. Potěšily také náznaky jisté struktury - minimálně v podobě dvou laloků.

Jak hodnotit první pokusy? Asi jednoznačný úspěch. Kéž bych na to dokázal navázat i bez Martinovy pomoci.
Velmi potěšujícím faktorem je stabilita montáže včetně minimálních odchylek, které půjdou upointovat velmi snadno. U fotky v Orionu jsou již chyby pointace dobře patrné, ale na 30 minut to považuji za únosné.
Pozitivem je skvělá citlivost filmu Kodak Supra přes celé spektrum s důrazem na citlivost pro červené mlhoviny. Nevím dodnes, čím tento negativ v budoucnu nahradím, tento se již nevyrábí a náhrada neexistuje.
Nadchla již dříve tušená kvalita objektivů. Hexanon 1,8/52 mm jen potvrdil extrémní laťku, jež si Japonci u tohoto objektivu nasadili. Ještě lepších výsledků dosahuje 3,5/28 mm objektiv. Ovšem kvalita objektivu Sigma 2,8/135 mm je prostě také bez diskuze. Tímto objektivem byly pořízeny obě výše uvedené fotografie a myslím, že je to skvělé (fotky jsou uveřejněny až k okraji políčka negativu).

Nyní montáž dovybavuji a po dalších dubnových testech bude následovat křest ohněm v podobě fotografie komety C/2001 Q4 (NEAT).

 

Stav po roce užívání..

První rok focení s montáží mám za sebou. Celkově vzato mě montáž potěšila. I bez korekce zvládá upointovat objektiv 28 mm za půl hodiny. Na desetiminutových expozicích jsem se mohl spolehnout i na nepointované snímky s objektivem 52 mm. Za poslední rok jsem vyměnil akorát "kontrolní dalekohled", jehož okulár však dobrou pointaci zatím neumožnil. Navíc jsem byl ve svém odhadu chyb v pointaci velmi málo přísný a to se projevilo u expozic objektivem 135 mm při délce již 10 minut. Nyní plánuju další úpravy, které by měly zahrnout instalaci lepšího dalekohledu, který už umožní dobrou pointaci a cílem je mít po dvou letech snímky objektivem 135 mm zcela bodové, neboť 135-tka má výborné parametry, které bych rád lépe využil. Zároveň se však chci pokusit nadále fotografovat širokoúhle, především ohniskem 28 mm, pokud to podmínky dovolí.
Na snímku vlevo je tedy montáž v úpravě, v jaké byly snímány objekty na podzim a především kometa v zimě 2004/2005.

 

Po dvou letech.. (psáno v srpnu 2006)

Montáž doznala jistých změn. Byla vybavena o "lídlskop" (Skylux 70/700) a k pointaci na hvězdu byl používán provizorní okulár s křížem osvětleným červenou LED a tlačítkový ovladač. Některé polohy byly díky nízké trojnožce vcelku legrační, dalo se zkrátka buď si zničit záda, nebo v lepším případě pointovat i v leže ;)

 

Po 4 letech.. (červen 2008)

Nejvýznamější změnou prošla montáž v březnu 2007, kdy byla vybavena o autonomní pointer Martina Myslivce. Je paradoxem, že pro tento účel byla připravena již při koupi v roce 2004, kdy byl pointer teprve ve vývoji (v laptopové verzi). Díky tomu jej stačilo pouze zapojit - předvídavost a zručnost Martina se prostě nezapře. Kameru mám upevněnu na hledáčku (!) 50 mm (známý z dobsonů 250 mm) a čip tak snímá jen hvězdy do cca 6 magnitud, což zatím postačuje na pointaci 135 mm objektivu na Canonu 300D. Po jednom roce užívání mohu prohlásit, že používat tuto montáž mohu klidně i několik dalších let, pokud nebudu vyžadovat přechod na výrazně delší ohniska. (S kamerkou na hledáčku upointuju i 200 - 300 mm objektivy a tedy s výměnou za menší dalekohled bych mohl zvládat i ohnisko do 600 mm).

 

Ohlédnutí k roku 2020

Montáž jsem používal do roku 2013. V té době jsem měl možnost přejít na montáž Celestron CG5 GoTo Adv. Montáž GSO jsem pak používal jako podstavec s hodinovým strojem při některých akcích, ale nakonec už jen ležela ladem. Jak šly roky, ukázalo se, že hodinový strojek nezvládá ideálně a zachraňoval to autoguider. V roce 2020 jsem se dohodl s Romanem Hujerem, že bychom ji mohli zkusit přesatvět na systém OnStep, což by vyřešilo tento problém. Po přestavbě se ukázalo, že montáž najíždí přesněji, než kdy dřív, zřejmě i lépe než CG5, ale má poškozené RA zuby. Nebyla v určité poloze použitelná. Protože stejnou, ale zase s jinými neduhy měl Martin Mašek z Liberce, přešly použitelné díly na jeho montáž a sloučením obou vznikla perfektní GoTo montáž. Martin ji používá úspěšně na balkóně se Sonnarem 180 mm k pozorování proměnných hvězd.

 

back   Astronomické události