Komety – co je nového?
Jistě jste zaznamenali, že kolem jádra komety 103P/Hartley 2 už proletěla sonda Deep Impact / EPOXI. Vybrané odkazy na nejlepší snímky a animace najdete uvnitř článku.
Na ranní obloze jsou nyní dvě jasnější komety – k Hartley (dostupná pod Malým psem i triedrem) se přidala nečekaně zjasněná kometa C/2010 V1 Ikeya-Murakami. Ta má nyní kolem 9 mag a je vhodná jen pro zkušené pozorovatele. Uvádím ji především proto, že prochází podobným zjasněním jako v roce 2007 kometa 17P/Holmes a také proto, že jde o vizuální amatérský objev. To je sice v současnosti málo pravděpodobné, ale stále má vizuální hledač komet šanci.
Kometu Hartley jsem naposledy zkontroloval 10. 11. nad ránem, ale nestihl ji kvůli mlze pořádně vyfotit. V článku najdete moji fotodokumentaci s podrobnostmi.
Jak tedy dopadl průlet kolem jádra komety Hartley? Nejlépe jak mohl. Vědci dokonce pořídili více snímků, z toho nejbližší ze vzdáleností 700-1000 km. Narozdíl od průletu kolem komety Tempel v roce 2006 totiž upravili sledovací program, protože už se tolik neobávali případného poškození sondy prachovými částicemi z jádra komety. Z průletu je nyní zřejmé, že jde o dosud nejaktivnější jádro komety, které nafotila kosmická sonda (předchozí 4 byly aktivní méně, snad krom Halleyovy). Podařilo se pozorovat množství výtrysků z nichž mnohé bude možné poprvé identifikovat s útvary na povrchu. Dále byly viditelné i výtrysky z noční strany, kde by měly utichat s tím, jak se kometa otáčí v prostoru, aby následně znovu byly aktivní na sluneční straně. Kometa je navíc periodicky aktivnější v nadměrném uvolňování plynů na bázi oxidu uhlíku – vypadá to na nějakou oblast na povrchu, která se zhruba jednou za měsíc natočí vhodně ke Slunci tak, že se plyn vypaří a navýší podíl CO+ v komě.
Na následujícím snímku je jádro komety Hartley. Pod snímkem jsou další zajímavé odkazy.
Animace průletu na videu, výtrysky na noční straně jádra, porovnání jádra s jinými kometami, porovnání Hartley s ISS. Přehled všech snímků z 4.11. (dne průletu) si pro zajímavost prohlédněte zde.
A jak jsem tedy kometu Hartley viděl ve středu ráno? No viděl, ale mlha byla strašná. Vyrazil jsem nejdřív z Jablonce směrem na Hodkovice, ale když ani tam nebylo jasno, popojel jsem až k Mnichovu Hradišti a za ním směrem na Kuřivody to rozbalil. Obloha byla nádherná, tmavá, Mléčná dráha vedle Orionu a Velkého psa padala až do mlh a oblačnosti u obzoru. Města jako Mladá Boleslav či Hradiště byla utopena v mlze a téměř nenasvěcela oblohu. Měření SQM-L měřiče ukazovalo hodnoty kolem 21,25. To bylo kolem čtvrté a bylo průzračno. Jenže sotva jsem ustavil montáž, zaostřil dalekohled a nastavil správné pole s kometou, tak se přihnaly mlhy a než jsem se nadál, stihl jsem jen pár snímků přes mlhu, kdy už prosvítal jen Orion. Přesto na fotkách kometa je. Nejlépe tedy dopadl širokoúhlý záběr „z ruky“ po příjezdu na místo. Nevadí. Kometu jsem viděl triedrem 10×50 a byla stále velmi snadno viditelná (na čemž se asi podílela i tmavá obloha). Byla o něco menší než v říjnu a také viditelně slabší, možná kolem 6 mag.
Zmíněný širokoúhlý záběr zimní oblohy s Orionem vpravo a Velkým psem vlevo dole. Jedná se o 30 sek. expozici s foťákem opřeným o montáž – snímek byl dodatečně výrazně zesvětlen, v reálu bylo vše velmi tmavé.
Martin Gembec