Astronomické události

Některé astronomické úkazy jsou opravdu kouzelné. Chytí vás za srdce a některé i přikovají k astronomii jako takové. Patří k nim pozorování jasné komety pouhým okem, patří sem meteorický déšť, nepochybně je to úplné zatmění Slunce, výbuch supernovy viditelné pouhým okem. Po dnešku mezi tyto úkazy nepochybně bude právem patřit i přechod Venuše přes Slunce. Přesněji řečeno přechod Venuše přes vycházející Slunce.

Můj pocit je takový, že něco tak neskutečně krásného přeci nemohla příroda pro dnešní ráno ani stvořit. Počasí vyšlo dokonale a divadlo odehrávající se nad severovýchodním obzorem předčilo má očekávání. Pozoroval jsem dlouhé minuty Slunce bez filtrů přes dalekohled typu Schmidt Casegrain o průměru 150 mm při zvětšení 60x. Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že to bude možné tak dlouho. Obraz Venuše se před očima měnil. Občas skoro mizela, jindy se rozdělila v dva, tři či více obrazů, připomínala hamburger a vše co si jen lze i nelze představit. Pozoroval jsem tolik modrých a zelených záblesků… ale vyfotit ty modré se mi zaboha nedařilo. Tak krátce vždy trvaly, ale ta bělavě tyrkysová barva, přecházející vzápětí do jasně zelené a pak normálně žluté se mi vryla hluboko do mysli. Možná nebudeme schopni prokazatelně vyhodnotit, nakolik výrazný byl efekt kapky a jak jednoznačně můžeme tvrdit, že jsme videli atmosféru Venuše vybíhající na obou stranách jako tenoulinká linie, ale každopádně nám nikdo už nevezme ty dojmy z dnešního rána.

 Martin Gembec

Předpokládáme, že článek bude dále doplňován o fotografie, animace a zážitky jednotlivých členů Klubu astronomů Liberecka.

=====

Aleš Majer (unaven po dvou dnech beze spánku) poslal lapidární SMS zprávu, že z ložnice to byla nádherná podívaná. (A je to pravda. Ať už okem, jako krásné mrňavé kolečko), nebo i jen malým dalekohledem, byla to krásná podívaná).

=====

Byla to opravdu famózní podívaná, vrchol letošní sezóny. Skutečnost předčila všechna očekávání. Jsem rád, že jsem přesvědčil optimistickou část Klubu astronomů Liberecka, aby se vydala do polských Jizerek. Z lomu pod Wysokou Kopou se naskytla jedinečná podívaná, která se neopakuje.

V předvečer události nebyla předpověď počasí úplně příznivá, ale již o půl třetí ráno, kdy mi zazvonil budík, bylo zřejmé, že vzácný úkaz uvidíme, přinejmenším jeho začátek, ničím nerušeni. Obloha se totiž krásně vyčistila.

Do lomu jsme dorazili krátce po čtvrté ranní a tak bylo dost času na přípravu techniky. Slunce nás ale i tak trochu doběhlo, neboť vlivem záporného horizontu vyšlo dříve, než mělo. Ale jaká to byla nádhera! Čistý ničím nerušený výhled do polských rovin na severovýchodě poskytl úžasné entrée. Rudý úzký proužek na pozadí siluet dvou kostelů. Pruh se postupně zvětšoval, posuval a stoupal a přitom se neustále deformoval, rozpadal do pásů, odděloval a zase spojoval. Vzápětí byla vidět i Venuše. Kdo by to byl řekl, že ta malá vodorovná chvílemi mizející čárka je vlastně kotouček planety?

Jak Slunce stoupalo nad obzor, neustále nás obdarovávalo zelenými a modrými paprsky, formovalo se do všech možných, jen ne kulatých tvarů a to včetně Krasopaní, která se promítala na značně skvrnitý povrch.  Velmi dlouho se dalo pozorovat bez filtrů jak dalekohledy, tak i pouhým okem. To byla nejzajímavější část, kterou jsme v roce 2004 nemohli u nás sledovat.

Další průběh byl již klasický. Pozorovalo se přímo přes filtry i projekcí a zároveň fotilo. A Venuše uháněla. Zajímavé to bylo až v samém závěru mezi 3. a 4. kontaktem, kdy bylo možné dalekohledem spatřit i atmosféru nehostinné planety jako tenoulinký světlý proužek, později jen jeho části.

Když v 6.55 opustil tmavý kotouč sluneční disk, bylo po všem. Všichni přítomní se shodli na tom, že to byl zážitek, na který se nezapomíná, a že máme velké štěstí, že patříme ke generaci, která měla možnost tuto velkolepou show vidět na vlastní oči.

Vic KaL ☉+♀

=====

Když jsem plánoval, kde budu pozorovat přechod Venuše, tak pro mě připadaly v úvahu pouze dvě lokality – Ještěd a Rašovka. Po všech pro a proti padla nakonec volba na Rašovku (travnatá plocha za rozhlednou).
Předpověď byla optimistická i když to ještě večer moc nevypadalo, ale satelitní snímky nelhaly. Jelikož na Rašovku to mám relativně kousek, tak mi stačilo vstát ve čtyři hodiny. Cestou jsem se zastavil v Pilínkově pro dceru Petru. Na stanoviště jsme přijeli něco málo po půl páté a k našemu překvapení tam nikdo nebyl! Tím lépe pro nás. Za nedlouho však odbočil z hlavní silnice směrem k
nám červený renault a hle, on to Habl!
My jsme měli k pozorování N200/1000 s chromovým filtrem a Pavel měl PST. S napětím jsme čekali na východ Slunce. Tušili jsme, že začátek úkazu uvidíme přes dráty vysokého napětí, ale to nám bylo jedno, protože později už výhled nic nerušilo.
Východ Slunce byl úžasný. Tak deformovaný disk jsem dlouho neviděl. Vypadalo to jako rozkostičkovaný obraz v digitální televizi.
Dále jsme střídavě pozorovali a fotografovali. Pavel se trošku pral s nástavcem na foťák a při tom jsme vzpomínali, kde asi jsou naši kolegové. Pavel se jal telefonu a vytočil (možná i doslova :) ) MaGa, který, jak se zjistilo, byl u sousedů v Polsku.
Když se blížil 3. kontakt, tak jsme si řekli, že místo fotek natočíme video. Potom už jsme jen pozorovali, jak se Venuše šine mimo sluneční disk … Krátce před sedmou hodinou byl představení konec… Jako památku na tento vzácný úkaz nám zbylo 8 giga dat.

Jirka Kapras

 =====

A na závěr ještě fotky od Patise.

Vloženo: Středa, 6 června, 2012 , 12:34 , kategorie: Bazar našich akcí, Mimořádné úkazy, Planety, Slunce. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.