Krátký pohled na kometky PanSTARRS, ISON aj.
Protože situace s oblačností byla opět ještě za soumraku tragická a pracovní povinnosti už se začaly ozývat, zůstal jsem doma. Vic udělal na Malé Skále totéž a tak jsme alespoň zkontrolovali kometku nad severozápadem. Mě se oblaka doslova začala odsouvat po 20. hodině a už po půl deváté jsem kometu našel. Rozhodl jsem se pro razantní krok. Orchideje jsem přestěhoval, oblékl se, dal na stativ foťák a otevřel si v kuchyni velké okno. Byla to paráda. Kometu jsem mohl s obtížemi vyfotografovat a ještě jsem ji pozoroval triedrem 20×80 (po zkušenosti s 10×50 minule jsem vytáhl těžký kalibr). Nuže, nedopadlo to nejhůř, protože mezi 20:45 a 21:00 byla kometa stále nad nízkými oblaky a kupodivu byla i docela pěkná.
Snímek vytváří iluzi kometky nad městem. Okem samozřejmě nebylo vidět prakticky ani hvězdu, snímek je kontrastní a proto je dobře vidět souhvězdí Andromedy s kometou PanSTARRS i galaxií M 31.
Dnes jsem se pokusil o nejserióznější odhad jasu komety a dalších parametrů. Ó, jak to je obtížný úkol. Samozřejmě velký problém je nekvalitní pozorovací stanoviště, nicméně i tak je myslím zajímavé si to zkusit. Hlava komety má stále velmi výrazný rozdíl v jasu centrální kondenzace a okrajových partií. Velikost komy jsem odhadl na 3 – 5′ a ohon jsem přímo viděl v délce jen 20′. Zde se obloha podepsala nejvíce. Bočně byl ohon detekovatelný do vzdálenosti 40′. Když jsem jasnost porovnával s okolními hvězdami i s galaxií M 31, udělal jsem to metodou rozostřování hvězd. Také jsem se snažil porovnávat jas středové oblasti komy, jas celé komy a jas komety vůči M 31. Vyšly mi zajímavé hodnoty v rozptylu asi 1 mag, což nejspíš dobře ukazuje i na rozdíl mezi vnitřní a vnější komou.
Zde na výřezu z předchozí fotky vidíme kometu a galaxii v Andromedě. Rozsah ohonu i M 31 velmi, velmi přibližně odpovídá pohledu triedrem 20×80 (= bída, ale aspoň něco). Složeno 9 expozic po 4,5 sekundách. ISO 1600, objektiv 17-85 nastavený na f5,6/47 mm. Aparát samozřejmě Canon 30D modifikovaný.
Tedy kometa, především centrální část byla zřetelně jasnější než středová část M 31. Středová koma byla zřetelně slabší než 3,6 mag. Celá kometa připomínala nejlépe hvězdy 4,6 mag. Jasnost komety by tedy mohla být kolem 4 až 4,5 mag. Bude ovšem zajímavé, jak bude vidět daleko za městem, kde se dá stále očekávat viditelnost pouhým okem (dokud nezeslábne pod jas M 31). Dovolí to však počasí?
(Ze snímků to není patrné, ale v legraci míněná poznámka kamaráda, že občas fotím i za sněžení, zde platila, sníh v tu dobu opravdu vzduchem poletoval).
Vic vám zřejmě popíše, jak na tom byl on a především se může pochlubit úlovkem jiné komety, která nás doufejme potěší ještě více na sklonku roku.
Martin Gembec
Zatímco MaG si užíval pozorování z tepla kuchyně, já mrznul v −5 °C venku na zahradě. Ale rozhodně jsem nelitoval.
Původně, když se nečekaně vyjasnilo, mělo jít jen o improvizovanou ukázku komety C/2011 L4 (PanSTARRS) pro narychlo svolané známé, nakonec z toho byla tříhodinová kometární seance.
Na PanSTARRSku se osvědčil binar, jenom by zrovna v tom místě, kde se nacházela, nesměla být oblačnost. Všude jinde jasno, jen na severozápadě pluly mraky. Kometa tak vykoukla až ve 20.24 SELČ. I tak bylo ještě příliš světlo, že z ohonu moc vidět nebylo. Návštěvě to stačilo, ale Jupiter v 16″ dobsonu přesto nadchnul víc.
Teprve kolem deváté se setmělo natolik, aby se chvost mohl rozvinout do své krásy. To už jsem měl ale namířeno druhý dalekohled na jinou kometu. Tou byla stále jasná kometa C/2012 L2 (LINEAR), která před pár dny prošla Plejádami a míří do Hyád. Není to nic víc než malá kruhová skvrnka, ale i tak potěší. Při stonásobném zvětšení je vidět bočně, necelých 200× stačí na přímé pozorování. Jasnější kolegyně mezitím ve 21.42 zapadla pod dohledem binaru za vrchol Kopaniny.
O kousek vedle, na hranici Vozky a Blíženců, je ale v těchto dnech jiná kometa, o které se bude za pár měsíců hodně mluvit. Jde o C/2012 S1 (ISON), která by nám mohla udělat radost koncem roku. Nyní to je jen slabá hvězdička kolem 15. hvězdné velikosti, ale už je v dosahu 400 mm dalekohledu. Při menších zvětšeních ještě nebyla vidět, ale stačilo naložit 300× a už problikávala, při 400× nebylo o její existenci žádných pochyb.
Zkoušel jsem i další ledové hroudy. První byla 63P/Wild, která se nachází v hlavě Lva, který akorát kulminoval nad jihem. Ale ať jsem se snažil sebevíce, nevyduchařil jsem ji. Je příliš slabá a obloha 20,7 MSA není žádný zázrak.
Zatímco od 63P jsem nic nečekal, kometu 273P/Pons-Gambart jsem již několikrát pozoroval. Ale poslední pokus nebyl úspěšný a ani tentokrát se nezadařilo. Nyní se nachází v Pastýři nedaleko galaxie M102. Kometa bude zřejmě již velmi difůzní a v těsné blízkosti rušila hvězda 14. magnitudy. Navíc se tou dobou už zhoršil seeing.
Takže když jsem na závěr obrátil Almaru na galaxii M65, kde nedávno vybuchla supernova 2013am, nečekal jsem, že bych ji uviděl, když má kolem 16 mag…
Ne, vskutku to není žádný apríl. Opravdu se jednou zase udělala hezká noc, kterou jsme tentokrát věnovali vlasaticím.
Vic KaL ◊!