Astronomické události

Původně jsem plánoval vytvořit příspěvek o tom, jak krásně byly v noci na sobotu vidět z Jizerek slabé jevy, jako je soustava prachových mlhovin od Mléčné dráhy k Polárce, nebo slabě viditelný zvířetníkový pás až k protisvitu pod Pegasem, ale v souvislosti s tím, co dovezli kamarádi z Alp se omezím jen na konstatování, že jsme si užili trochu té levné polské tmy.

Mléčná dráha a temné mlhoviny táhnoucí se až k Polárce    

Vyrazil jsem s Ladinem a Cassim z Liberce nejprve do Kunratic na Frýdlantsku, protože náš nový kolega z KaLu zde právě prováděl první pozorování obecním dalekohledem o slušných parametrech 305/1500 mm. Ladin ho zkolimoval a jak se potvrdilo, ukazoval skvěle. Velký podíl na tom, že se v Kunraticích objevil tak výkonný dalekohled, má starosta obce, který by rád podpořil zájemce o dění na obloze, kteří zde jsou mezi dětmi i dospělými. Musím uznat, že po zhasnutí veřejného osvětlení v obci, panovala pěkná tma a Mléčná dráha byla velmi pěkně viditelná. Když pak oblohu proťal nádherný bolid, několikrát vybuchnuvší nedaleko oje Velkého vozu, když navíc přišla velmi dobrá svačinka a k ohřátí čaj, nebylo pochyb, že kunratický teleskop byl pokřtěn se vší parádou.

Kometa C/2012 F6 Lemmon 6. 9. 2013
20x90s, ISO1600, ED80/600, f400mm, Canon 30Dmod
Ohon má délku asi jeden stupeň, na negativu dokonce víc

Naše trojka se poté odebrala na Rozdrože Izerskie, kde opět panovala krásná tma, byť druhá trojka v Alpách tou samou dobou prožívala astronomickou nirvánu a oproti nim my si užívali levnou polskou tmu odpovídající kvality. Nic to neměnilo na tom, že vidět byly pěkné věci. Fotograficky jsem si potvrdil, že ohon u komety lemmon, viditelný v délce asi 10′ nemusela být chiméra, pozoroval jsem jej bez předchozí znalosti jeho směru dvakrát stejně, ačkoli jednou plnotubusem v Kunraticích a jednou skládací třicítkou na Rozdrože.

Jinak jsem si vychutnával především rozlehlost Mléčné dráhy, nebo okem viditelnou M 31 jako vřetenovitý flek délky 2,5 stupně a slabě i M 33. Velmi se mi líbil rozsah temných mlhovin od Mléčné dráhy až k Polárce, které znásobovaly dojem, že Mléčná dráha nepochybně sahá svojí šíří od Polárky až k M 31. Zatímco u galaxie v Andromedě se jeví být celkem ostře ohraničená, k Polárce mizí pozvolna a jen přítomnost komplexu temných mlhovin ji dobře identifikuje.

Pás zvířetníkového světla se ještě za tmy před svítáním táhl od Marsu, přes Jupiter, křižoval Mléčnou dráhu a končil za Plejádami až někde u Uranu

Nad ránem se dal slabě vidět zvířetníkový pás táhnoucí se pod Plejádami až k Uranu, velmi neurčitě také protisvit někde pod levým dolním rohem Pegasova čtverce. Zvířetníkové světlo bylo před svítáním už velmi jasné a tvářilo se jako falešné svítání. Pozorování jsme zakončili pohledem na Jupiter a typické objekty zimní oblohy, jako jsou různé mlhoviny v Orionu.

Pás zvířetníkového světla se ještě za tmy před svítáním táhl od Marsu, přes Jupiter, křižoval Mléčnou dráhu a končil za Plejádami až někde u Uranu

Martin Gembec

Vloženo: Neděle, 8 září, 2013 , 20:04 , kategorie: Bazar našich akcí. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.