Astronomické události

Když jsem byl na večerní procházce se psem, rozprostíralo se kolem Měsíce rozsáhlé halo způsobené vysokou oblačností, skrze kterou prosvítalo jen pomálu hvězd. Přesto jsem nařídil budík na neúprosných 3.30 hod. a po jeho zazvonění se šoural k oknu s nadějí v duši, že se zatáhlo definitivně. Opak byl bohužel pravdou. Již letmý pohled z okna naznačoval ideální podmínky pro lov komet, což byl jediný účel tohoto časného vstávání… (vzpomíná Aleš Majer)
Nutno poznamenat, že já se naprosto nečekaně vzbudil sám od sebe ve 4 ráno a to se mi nestává a bojoval jsem s tím, zda tedy vstát, nebo to dospat. Probudil mě pohled ven i na satelit, který potvrdil, že bych vážně asi měl jet… (vzpomíná MaG)

 

Aleš pokračuje…

Navlékl jsem jägerovo prádlo a péřovku, sbalil binar, stativ a vytištěné mapky a vyrazil na jižní okraj města na Maršovice. Obloha byla opravdu pěkná, Měsíc již dávno zapadl a nad jihem kulminoval majestátní Orion. Také můj první pohled dalekohledem asi ve 4.00 hod. směřoval na M42 plnou krásných detailů. Trapez tvořený čtyřmi hvězdičkami byl ostrý jako břitva a mlhovina Plamínek u Alnitaku vykazovala pěknou strukturu. Pohledem na Jupiter, u kterého jsem kupodivu viděl pouze jeden měsíček, ale zato oba výrazné oblačné pásy, mne utvrdil v tom, že podmínky jsou opravdu dobré – jak průzračnost, tak seeing. První na řadu tedy přišla C/2013 R1 (Lovejoy) nedaleko hvězdy delta v Jednorožci. Ani jsem nepotřeboval mapku, stačilo posunout binar při 20násobném zvětšení o jedno zorné pole západně a u shluku slabších hvězd se objevil nepřehlédnutelný mlhavý obláček.

Při zv. 32× se dal vykoukat nepravidelný tvar komy, centrální kondenzace i nějaké slabé hvězdy, které se za kometou promítaly. Povzbuzen počátečním úspěchem jsem binar otočil do nevýrazného souhvězdí Malého lva a mezi hvězdami 10 LMi a 43 Lyn uviděl velký kruhový mlhavý útvar – nebylo pochyb, že se jedná o 2P/Encke. Větší zvětšení ztmavilo pozadí a kometu téměř bez DC ještě zvýraznilo. Plošný jas však byl podstatně menší než u předchozí vlasatice, přesto byla z pozorovaných komet asi nejhezčí. To proto, že třetí hledaná kometa, poslední dobou velmi často skloňovaná C/2012 S1 (ISON), byla z této trojice nejslabší. K jejímu nalezení nedaleko Marsu jsem musel použít vytištěnou mapku. Povedlo se mi ji spatřit při zv. 32× bočním viděním jako protáhlý, ale opravdu nevýrazný mlhavý obláček bez jakýchkoliv podrobností. V době mého pozorování (kolem 4.30) byla pouze 20 stupňů nad obzorem.

Detailnější pohled na kometu ISON u Marsu. Na klik 50% verze.

Následně jsem opět kouknul na Jupiter, kde jsem si ve 4.35 všiml nepravidelnosti na okraji kotoučku, ze které se za pár minut vyklubal měsíc Io, který přecházel před planetou. Závěrem jsem shlédl ještě několik starých známých messierů a po páté hodině byl zpět v posteli s nadějí na ještě nějaký spánek před pracovními povinnostmi. Nakonec jsem byl rád, že jsem za kometami vyrazil, ani jsem nečekal takovou úspěšnost a dokonce i venku bylo příjemně – relativně teplo, tak že jsem se při manipulaci s kovovým tělem binaru obešel v pohodě bez rukavic.

MaG vzpomíná…

Já jsem musel nejprve vynosit dolů ke vchodu techniku, pak najít auto (před barákem nebylo, manželka ho naštěstí nechala tzv. pod schodama). Pak jsem musel auto rozmrazit a konečně po naložení věcí jsem vyrazil na Kynast. Kruháč v Pasekách mě však jasným gestem zahrazené silnice se zákazem vjezdu nasměroval do centra a v zápětí u kostela při odbočce na Novou Ves mě zahrazená silnice se zákazem vjezdu zase popostrčila více do města, takže jsem nakonec málem skončil jinde, ale napadlo mě to objet přes Novou Ves na Nisanku.

Tady byla naštěstí obloha výborná. Zvířetníkové světlo se poměrně nečekaně zřetelně promítalo šikmo přes Mars ve Lvu až někam do Raka, vpravo k jihu se pak táhla téměř kolmo na obzor Mléčná dráha podél Oriona i Velkého psa. Po vybalení a nastavení techniky jsem bohužel zjistil, že TV guider má urvaný kontakt videokabelu, takže zbyl jen pokus o snímání bez pointace a vidělo se. Sem tam se nějaké 90sekundové expozice dařily a tak jsem měl čas i prozkoumat oblohu nad Marsem, zda tam kometu neuvidím.

Kometa ISON se na obloze promítá nedaleko planety Mars a společně s ní nyní prochází kolem hvězdy Regulus ve Lvu (modrá dole). Kometa a planeta jsou v kosmickém měřítku relativně blízko, jen něco přes 100 miliónů kilometrů. Všiměte si ale, že hned vedle ležící Regulus už je asi 77 světelných roků daleko! V modravé záři Regula, na jejím horním okraji, je však trpasličí galaxie Leo I – malý průvodce naší Galaxie (Mléčné dráhy). Tento shluk hvězd už je dokonce 820 tisíc světelných roků daleko.

Pomocí triedru 20×80 jsem však nic neviděl a podle fotky jsem si ověřil, že vidím jen okolní jasnější hvězdy. Protože už se blížilo svítání a já věděl, že na obloze jsou další dvě komety, zkusil jsem online zjistit jejich orientační polohu pomocí Heavens-Above.com. Byla to šťastná volba do té míry, že kometu R1 Lovejoy jsem našel poměrně rychle přibližným nastavením pole dalekohledu vedle i okem viditelné hvězdy delta v Jednorožci. Kometka byla hned na první zkušební expozici a protože se vydařila alespoň třetí expozice, mohl jsem spokojeně balit. Bohužel triedr jsem už předtím uklidil do auta s  vědomím, že kometa 2P/Encke je rozplizlá obtížná mrcha, kterou nemám poblíž žádné hvězdy. S vědomím, že už je obloha světlejší od svítání a že doma mě čekají spící děti, jsem techniku uklidil. Mohl jsem trochu zklamaně číst od kolegů, že právě Enckeho kometa byla jediná dobře viditelná, na druhé straně, kdy se mi stane, že se vzbudím bez budíku do takto pěkného rána? Ještě že jsem se vykopal. A jsem rád, že jsem nebyl sám :-)

Celé pole a výřez s výše uvedenou kometou C/2013 R1 (Lovejoy). Pro srovnání výše je celé pole s kometou ISON (s Regulem a Marsem)

 

A Vic se tomu směje…

…protože si dal budík až na pátou, kdy už jsou komety dostatečně vysoko, ale stále je ještě astronomická tma (a taky aby se rozumně vyspal), a během pár minut už pozoroval ze zahrady 400mm dobsonem (a stejně tak rychle pak za půl hodinky skočil pod ještě teplou peřinu).

Všechny tři komety byly krásně jasné, na první pohled viditelné už v nejmenším zvětšení (110×), ale zatímco C/2012 S1 (ISON) při větším zvětšení mizela, C/2013 R1 (Lovejoy) si nechala líbit i 230×, kdy se lépe oddělila od bohatého hvězdného pozadí.

Bez debat nejlepší ale byla 2P/Encke, jak už tu Aleš zmínil. Vskutku grandiózní podívaná na kometární dvojku, která je ze všech periodických komet nejperiodštější!

PS: Kdo je neviděl, nemusí smutnit. Ještě budou zjasňovat! ☄

Vloženo: Pondělí, 14 října, 2013 , 18:00 , kategorie: Bazar našich akcí, Komety, Novinky. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.