Sirius B
Tak jako mají horolezci své osmitisícovky, existují i vrcholy astronomické. Jedním z nich je i zdolání Siria B.
Sirius – nejjasnější hvězda noční oblohy – je ve skutečnosti dvojhvězdou. To je známo již od roku 1862, kdy na něj namířil Alvan Clark v rámci testů nový 18,5″ refraktor. Od té doby je Psí hvězda cílem mnoha dalekohledů a minulý večer se dostala do zorného pole 6″ refraktoru na hvězdárně v Turnově.
Poté, co odešli poslední návštěvníci, kteří se kochali zejména Jupiterem s rudou skvrnou při třistanásobném zvětšení, případně krátery na Měsíci, zvažoval jsem, co ještě zkusit pozorovat. Při Měsíci skoro v úplňku vhodných cílů není mnoho. Štěrbinou kopule svítil Orion, tak volba padla na Velkou mlhovinu v Orionu. Atmosférické podmínky už podle předchozího okukování Jupitera nebyly špatné, což se potvrdilo i na Trapezu, když ukázal lehce i složky E a F. Dál jsem posunul dalekohled na Rigel, který R150 F/15 rozlišil jako dvojhvězdu také zcela bez problémů.
Proto jsem pokračoval ještě níž a namířil na α Canis Majoris. Už okem bylo zvláštní, že Sirius prakticky vůbec nescintiloval. V dalekohledu předvedl krásné difrakční kroužky. To bylo něco zcela neobvyklého. Jsem totiž zvyklý spíš na obrovskou sršící kouli.
Vyměnil jsem Binovue s naglery za obyčejný plössl s Powermatem, abych dostal větší zvětšení (450×). Zas tak obyčejný ten okulár není, mám v něm clonku pro pozorování měsíčků Uranu a Neptuna. Ale clonka nebyla vůbec nutná. Ihned po nasazení byl Sirius B zcela nepřehlédnutelný. Překvapilo mě, jak daleko od hlavní hvězdy je. Tam by projel i parník. Nikdy by mě nenapadlo, že pozorovat Štěňátko je tak snadné!
Byl to takový vrchol prázdninového pozorování. Nepamatuji na jaře tolik jasných nocí za sebou. Bylo to celkem náročné večer do půlnoci pozorovat Jupiter a Měsíc ať už doma nebo na hvězdárně a ráno ve tři každý den znovu vstávat na komety.
Proto se mi dnes hodí modifikace astronomického pozdravu…
P.I.Z.D.O!
(potěší i zatažená, deštivá obloha)
Vic
PS: Gratulace přijímám v pondělí na setkání v Klubu na rampě :)
15 března, 2014, 19:16
Článek je pěkně napsaný a opravdu vystihuje pozorování pátečního večera na Hvězdárně Turnov. Byl jsem opět přítomen a líbilo se mi to. Trochu zhoršení podmínek na terase bylo přezáření oblohy Měsícem. Jinak opět „super“
15 března, 2014, 21:41
Pozorovat „psí hvězdu“ a vidět mezi difrakčními kruhy ve vzdálenosti 9″ „štěňátko“ v 6″ refraktoru za ideálních pozorovacích podmínek je zážitek na
celý život- Gratuluji Martine.
19 března, 2014, 21:31
Velmi VELMI pěkné. Díky za motivaci do dalších pozorování!