Lov večerních komet a planet
Přestože počasí není ideální, často zkoušíme pozorovat především ve večerních hodinách trojici planet a dvojici komet, které nyní obloha nabízí.
C/2012 K1 (PanSTARRS) u Alkaidu (hvězdy na konci oje Velkého vozu).
29. 4. 2014, 21:30 UT, 9x60s, ISO1600, Canon 30Dmod, Celestron ED80/600 s reduktorem f402mm. Zmenšeno na 50 %, oříznuto.
Předpovědní modely se sice vesměs shodly, že bude jasno, osud nám však přihrál středně vysokou oblačnost, která se různě měnila, ale víceméně setrvala na obloze až do 23. hodiny. Přesto jsme měli vždy dost široká okna zcela jasné oblohy, abychom jimi spatřili celou tu podívanou.
A byly to především planety Jupiter, Mars a Saturn, které vypadaly celkem úžasně při pohledu přes pěkný kousek techniky, totiž nový refraktor 120/900 (SW EDF EQUINOX). Komety se také nenechaly zahanbit. Ovšem tu jihozápadně se nacházející, jen nízko nad obzorem, C/2014 E2 (Jacques) nám dokonale zakryla oblačnost a tak jsme ji sice pozorovali, ale možná už na ne ideální obloze, což potvrzuje i fotka, kde je vidět boj s oblaky i družicemi nebo letadly, který jsme pořád sváděli.
Zato druhá kometa C/2012 K1 (PanSTARRS) to byla jiná liga a mohla za to především její fantastická poloha prakticky v nadhlavníku hned vedle jasné hvězdy na konci oje Velkého vozu. Hvězdu asi znáte pod označením Alkaid, ale jak mě Vic připoměl, dá se ji nalézt i jako Benetnash. Byla to sympatická dvojička v jednom zorném poli dalekohledu. Kometa měla kapkovitý výběžek a bočně byl hlavně ve 125 mm binaru vidět i kus ohonu. Lépe to vyniká pochopitelně na výše uvedené fotografii. Skvělé ovšem bylo, že nedaleko ležela ještě galaxie M 51, takže jsem se pokusil to zachytit alespoň na složené fotografii. S tou se ještě musím malinko popasovat. Níže je proto jen složené panorama tří fotek, zatím bez dalšího skládání a průměrování snímků.
Jak vidíte, byla to paráda. Korunovalo to dokonalé vyjasnění, kdy jsme si mohli jen postesknout, že když je nejlíp, musíme domů. přitom pár kilometrů na jih od velkých měst byla obloha SQM-L 21,30.
Martin Gembec
Připojím se k Martinovu líčení hlavně popisem a kresbou Marsu. Tomu jsem věnoval ponejvíce času a v okulárovém konci SW Equinox APO 120/900 jsem střídal okuláry Baader Eudiascopic 3.8 mm, TV Ethos 6 mm s powermate 2x a na závěr, kdy se seeing výrazně zlepšil také binohlavu TeleVue s barlow 2x a dvojicí TV zoom okulárů 8-24 mm. Zkoušel jsem i filtr Neodymium.
Na kotoučku Marsu bylo nápadných hned několik okrajových světlých oblastí, jakoby měl polární čepičku na každé straně. Z albedových útvarů byla nápadná tmavá oblast Utopia kolem severní čepičky. V jižní části byl nejvýraznější Syrtis Minor, Mare Tyrrhenum a Sinus Tritonis. U okraje byla dobře patrná skvrna Nodus Alcyonius. Zbytek kotoučku vypadal jako by měl strukturu mramoru a jeho středu vévodila velká bílá skvrna oblasti Chaos, výrazně protažená jižním směrem až k oblasti Lybia.
Aleš Majer