Víkendové pohledy na Slunce
V pracovních dnech nemám moc příležitostí kochat se pohledy na naši nejbližší hvězdu, tak pokud to počasí dovolí, využívám k tomu víkendy.
Stejně jako ty dva předcházející, Sluníčko mne vytáhlo z postele i ráno v sobotu 2. května 2015. Vytáhl jsem z kufříku 60mm chromosférický dalekohled LUNT a zběžně pohlédl na Slunce z okna, dalekohledem položeným na polštáři. Vida, že se na Slunci něco děje, upnul jsem přístroj na polovidlicovou azimutální montáž a vyrazil na zahradu. Přehodil jsem přes hlavu kus neprůsvitné látky – ve fotografickém žargonu tzv. jeptišku a začal pozorovat. Seeing byl skvělý, obraz v okuláru absolutně klidný. Obvykle nastavuji zoom okulár LUNT 21,5-7,2 mm na ohnisko 12 mm, kdy bývá obraz nejkontrastnější a zvětšení kolem 40× nejefektivnější. Tentokrát jsem však vytočil zoom až na doraz (zv. 70×) a byl fascinován kvalitou a kontrastem obrazu tak, že jsem utíkal domů pro kufřík s okuláry používanými pro noční pozorování. Nacpal jsem do okulárového výtahu japonský Eudiascopic 3,8 mm (zv. 131,5×) a nestačil se divit. V mohutné protuberanci na západním okraji Slunce jsem uzřel detaily opravdu často nevídané. Zvědavost mi nedala a zkoušel jsem zvětšovat dál. Na řadu přišel Baader Barlow 2,25× a zvětšení 156×, kdy už znatelně poklesl kontrast a jas obrazu, ale stále se spoustou detailů. Zkusil jsem i zrůdných 296× (téměř 5D), to už byl obraz velmi tmavý, ale smyčkovitá protuberance klenoucí se přes celé zorné pole byla přesto fascinující. Myslím, že začnu výhledově uvažovat o větším LUNTu se 100 mm průměru…
Kromě pěkných protuberancí se u východního okraje disku vynořila skupinka skvrn a přes celý sluneční kotouč se táhla řada tmavých filamentů. Pokusil jsem se načrtnout celkový pohled i detail protuberance ve velkém zvětšení, ale samozřejmě nedokážu vystihnout jemné struktury, které se v ní vyskytovaly. Po návratu domů jsem pro porovnání stáhl aktuální snímky z observatoří Kanzelhöhe v Rakousku a Udaipur v Indii.
Aleš Majer