Planetární večer na hvězdárně
Nad střední Evropou se usadila tlaková výše a teploty přes den se vyšplhaly do tropických výšek. Teplo je i večer a tak se nabízí trávit první červnové večery pod hvězdami. Jen trochu škoda, že zmíněná tlaková výše nastala v období kolem měsíčního úplňku a také v době, kdy již nenastává astronomická noc. Stále je ale na co koukat. Ve čtvrtek večer se několik členů KaL sešlo na turnovské hvězdárně a přišlo se podívat i pár návštěvníků z řad veřejnosti.
Ještě za soumraku jsme kupoli a v ní umístěný 6″ refraktor namířili na Venuši, která 2 dny před maximální východní elongací září vysoko nad západem. Před okulár jsme zařadili ND filtr density 0,9 (T = 12,5 %), který příjemně ztlumil jas planety. Venuše je právě v tzv. dichotomii a při pozorování se projevuje známý Schröterův efekt – tvar terminátoru je lehce konkávní a nikoliv přesně přímý. Na osvětlené části bylo možné při zv. 133× chvílemi spatřit slabé šedé skvrny, ale ty jsou pravděpodobně pouze iluzorní.
Poté již následoval pohled na královskou planetu Jupiter. Na terase jsme nainstalovali také 11″ SCT pro paralelní pozorování. Seeing byl oproti předchozím dnům lepší, a tak se kromě oblačných pásů dal celkem dobře rozeznat i přecházející stín měsíčku Europa.
Když jsme se pokochali Jupiterem, přišel na řadu další gigant Saturn. Ten je bohužel v souhvězdí Štíra a proto ani při kulminaci nevystupuje vysoko nad obzor. V 6″ refraktoru bylo vidět měsíce Titan, Rhea a Japetus. Tady se ukázala výhoda větší apertury katadioptru a v 11″ SCT bylo možné na první pohled spatřit ještě Tethis s Dione a také Cassiniho dělení v prstenci.
To už se nad obzor začal soukat velký žlutý Měsíc krátce po úplňku. V dalekohledu jsme sledovali jeho šišatý tvar způsobený refrakcí a také velký kráter Cleomedes na terminátoru.
Dalším objektem sluneční soustavy, na který jsme otočili optiku byla slábnoucí kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) promítající se nedaleko Polárky. V 11″ přístroji při zv. 100× byla velká a hodně difuzní bez výrazné centrální kondenzace.
Příjemné pozorování okrášlil záblesk Iridia těsně před 23 hodinou a přelet ISS, který nastal o 5 minut později. Na závěr jsme ještě chtěli zkusit planetku Pallas, ale Měsíc již zářil natolik, že se nám nedařilo v hledáčku najít ty správné hvězdy pro star hopping, tak jsme si ji nechali na příště.
Aleš Majer