Planetární maratón II
Na večerní oblohu se vyhoupla planeta Merkur a protože je to obvykle nejhůře viditelná planeta, s ohledem na její blízkost zářícímu Slunci, nabízí nám možnost spatřit během noci všechny planety Sluneční soustavy. Po setmění se totiž dají spatřit také Neptun a Uran a nejlepší podívanou nabízí ranní obloha, kde najdeme jasné planety Jupiter, Mars, Venuši a Saturn. Zatímco Aleš to vzal minule detailně, já to zkusil alespoň zeširoka a přes malý dalekohled, ale přidal jsem fotografie.
Merkur 29. 12. 2015 v ohnisku 38 mm, Canon 30D
Neptun ve Vodnáři, 17 mm, 40 s, Canon 30D
Uran v Rybách, 17 mm, 40 s, Canon 30D
Ranní planety mozaika 6×24 mm, 25 s, Canon 30D
Venuše a Saturn, Canon 17-85 @ 33 mm, 6 s, Canon 30D
Jupiter a Měsíc nad ránem 30. 12. 2015
MaG
30 prosince, 2015, 10:50
K Martinovu stručnému popisu a pěkným fotkám bych jen doplnil, že s Merkurem jsme začali krátce po půl páté na Bártlově vrchu ve Vrkoslavicích (Jbc), kde jsme zjistili, že oproti předchozím dnům se již pěkně ochladilo. Jeli jsme se domů tepleji obléci, abychom se opět sešli u pomníčku nad Košovy. Zde jsme kromě lovu Neptunu s Uranem koukali i na komety a DSO (bylo nás tu více a také dost techniky – dobsony 16“ a 12“, fotografický newton 8“, binary 150 mm a 88 mm). Tady jsme balili asi o půl deváté, když se začalo zatahovat. Šance na ranní pozorování planet se snižovala, ale nakonec se nad ránem opět vyjasnilo a tak již každý sám (já opět z domova z okna) sledoval rendezvous Měsíce, Jupiteru, Marsu, Venuše a Saturnu, které okrášlila kometa C/2013 US10 (Catalina). Pěknou tečkou bylo Iridium o předpovězené jasnosti -8,5 mag, které mělo zazářit v 08:07:16 SEČ. Východ Slunce pro moji pozici a ideální horizont měl nastat těsně před osmou hodinou, ale z dlouholetých pozorování vím, že se zpoza Česnostudničního hřebene na JV vyhoupne o cca 30 min. později. Asi 5 min. před úkazem jsem si ověřil, že na již téměř úplně modré obloze stále vidím pouhým okem bez problémů Venuši a přesunul se na druhou stranu domu, kde mi vertikála jeho rohové hrany vytyčila přibližný zenit a pak již nebyl problém dívat se o cca 13° na SZ. Na mobilu jsem si pustil přesný čas na time.is a čekal. Na vteřinu přesně se Iridium na modrém nebi rozsvítilo asi na 2 sec. To byla krásná tečka za touto nocí a čas zalézt zpět do vyhřáté postele.