Kometární okénko – srpen 2020
Máme tu opět novoluní, už celkem dlouhé a teplé noci, k tomu navíc i optimistickou předpověď počasí na nadcházející dny, tak je nejvyšší čas se podívat, co se děje na noční obloze daleko od světel měst. Na základě pozorování z předchozích nocí přináším poněkud skromné kometární menu. Oproti minulému přehledu se toho moc nezměnilo a když už, tak bohužel k horšímu. Stále je ale co pozorovat!
Kometa C/2020 F3 (NEOWISE), která způsobila mediální vlnu, je stále dobře viditelná. Není to už taková paráda, ale pořád je s jasností kolem 7 mag zdaleka nejvýraznější ze všech současně viditelných vlasatic. Stačí tak na ni stále jen triedr, neboť má hezky kondenzovanou komu. Přípomíná tak kulovou hvězdokupu. Ve větším dalekohledu pak lze spatřit i náznak ohonu. Najdeme ji za večerního soumraku nízko nad západním obzorem v souhvězdí Panny.
Ještě o něco níž se nachází papírově druhá nejsnáze pozorovatelná kometa 88P/Howell. S uváděnou jasností kolem 10 mag by se zdálo. že to nebude až tak obtížný objekt, opak je ale pravdou. Je silně difúzní a jen pár stupňů nad obzorem, takže se mi ji už nepodařilo ulovit ani v poctivém půlmetrovém kukátku.
To samé platí o další periodické 246P/NEAT. Tu si teda také můžete z srpnového menu vyškrtnout. Je sice o něco výš, ale zase mnohem slabší (14 mag). Na ještě světlé soumrakové obloze to je nechytačka.
Lépe uděláme, když zabrousíme o něco výš do souhvězdí Pastýře. Tam se můžeme pomalu začít loučit se stálicí minulých kometárních okének, s C/2017 T2 (PanSTARRS). Už to není taková vypalovačka, jako bývala. Slábne a klesá k obzoru. Lepší to už nebude. Čím větší kanón na ni namíříte, tím spíš ji ještě zachytíte.
Slábne nám i C/2019 U6 (Lemmon), ale alespoň si to šine vzhůru. Nedávno nám prosvištěla kolem Arktura. Na ni je potřeba zejména tmavá obloha. Pak se zjeví jako velký difúzní flíček bez kondenzace o souhrnné jasnosti kolem 10–11 mag.
A tím by mohl náš přehled skončit, protože dál už se dostáváme do oblasti slaboučkých duchařin. Ovšem najdou se tací, co se v tom vyžívají a pořizují si na to příslušné dalekohledy. Pro ně proto pokračujeme. Co je tedy k mání pro 16″ až 20″ aperturu? Je toho poměrně dost.
Zvečera je potřeba se příliš nezdržovat s výše uvedenými vypalovačkami a pospíšit si na lov C/2019 N1 (ATLAS) ve Vlasech Bereniky. Ta sice pomalu zjasňuje (13,5 mag), ale zase rychle klesá k obzoru. Kvalitní západní obzor je tak podmínkou pro úspěšné zalogování.
To s C/2018 N2 (ASASSN) žádný problém nebude. Je krásně jasná (14 mag) a točí se vysoko kolem severního pólu. Když už žádnou jinou, tak tuhle zkuste. Je opravdu snadná.
Do půlnoci kulminuje hned několik slabých mršek. Na C/2017 U7 (PanSTARRS), která je jen nízko ve Střelci, jsem si zatím vylámal zuby. Na kometu 15,5 mag jen 10 stupňů nad obzorem to chce holt alpskou oblohu, na to se z Jizerek nechytáme.
Ale o něco výš v ocasu Orla je 115P/Maury a ta už se při větším zvětšení (400×) vykoukat dá, i když se její jasnost pohybuje kolem 16 mag.
Podobně jasná je i C/2019 K7 (Smith), kterou nyní zastihneme v Šípu. Když podmínky dovolí a dá se to trochu oroštovat (>400×), podlehne i tato potvůrka.
Přesuneme-li se do sousedního Herkula, můžeme si lov slabotinek zopakovat na C/2018 U1 (Lemmon). Zde jsme také na 16 mag, takže opět nic pro obyčejné smrtelníky. S ničím menším než „půllitem“ na ně nechoďte!
Jen o něco málo jasnější je C/2017 K2 (PanSTARRS), jež putuje také Herkulem. Ta má sice před sebou zářné vyhlídky, ale zatím mi přijde taková nějaká nanicovatá. Na ni bych si troufnul už i s 16″ drobečkem.
Poněkud lépe pak na tom je C/2019 L3 (ATLAS), ovšem ta prochází bohatou oblastí Mléčné dráhy v Kasiopeji, tak to nemusí být úplně snadný objekt na vykoukání, i když už prolomila hranici 15 mag a stala se z ní taková malá chuťovčička. Potěšitelné je, že bude ještě dále zjasňovat.
Na ranní obloze v Beranu si pak nenechte ujít bláznivou 29P/Schwassmann-Wachmann. Po posledním outburstu se už zase trochu rozplizla, stále je ale dobře viditelná i v menších astrorourách.
V Blížencích pak sledujte zajímavou C/2020 K8 (Catalina-ATLAS), jestli něco nepředvede. Zatím je slaboučká (15,5 mag), takže docela obtížná, ale mohla by v následujících dnech překvapit. Nebo možná taky ne. Uvidíme.
Co asi nepřekvapí, je 58P/Jackson-Neujmin. Sice hodně jasná (12,5 mag), ale velmi difúzní, takže setsakramentsky těžká, když ji lovíme jen nízko nad obzorem na pomezí Býka a Oriona během ranního svítání. Na spatření se osvědčil čas kolem 3.30 SELČ a malé zvětšení.
Tím náš přehled končí. Uvidíme, co přinesou následující týdny. U komet člověk nikdy neví. Tak za měsíc u dalšího kometárního okénka nazdar!
Vic KaL ◊!