Olympus Mons spatřen!
Pár hodin před letošní opozicí Marsu se mi tak říkajíc splnil klukovský sen. Chtěl jsem se při této příležitosti soustředit na pozorování dvou oblastí – tou první bylo okolí Solis Lacus a tou druhou Olympus Mons, resp. Nix Olympica, jak je tato struktura nazývána na starších mapách. Zatímco pozorování první z nich letošní opozice nahrává, neboť planeta je k nám přivrácena jižní polokoulí, logicky té druhé, již tolik nakloněna není.
14 října, 2020, 09:44
Taky jsem využil pondělního vyjasnění k pozorování Marsu. Nevěnoval jsem se ale samotné planetě, cílem byl totiž měsíček Deimos, který měl kolem 23. hodiny SELČ největší elongaci.
U nás byla obloha čistá, trochu vlhko a seeing ne úplně kulervoucí, ale dalo se v Almaře (dobson 16″) nakládat i větší zvětšení. Postupně jsem vyzkoušel všechny Ethosy až po 4,7 mm a Naglery po 3,5 mm, prubnul jsem i pohled přes BinoVue. Jako nejlepší se nakonec ukázalo zvětšení mezi 300× a 360×, kdy měsíček pěkně problikával. Jevil se mnohem slabší než nedaleká papírově stejně jasná hvězdička 11,3 mag. Samotný Mars jsem udržoval za okrajem zorného pole, což nebylo při manuálním postrkávání až zas tak snadné.
Phobose jsem ani nezkoušel, na něj podmínky nebyly.
Vic
14 října, 2020, 10:14
Že byl Deimos tou dobou v elongaci vím, ale vzhledem k MHV kolem 2 mag (mlha) jsem neměl šanci jej vidět… Naopak pro sledování detailů planet bývají podobné podmínky (vysoká oblačnost, zákal či prach v atmosféře…) paradoxně dobré a obrazy planet v dalekohledu velmi klidné.