Astronomické události

V posledním týdnu nám na obloze „straší“ Měsíc kolem úplňku, tak to na nějaké difuzní potvůrky moc nebylo i když jsem se snažil v rámci možností kouknout alespoň na průlet komety 62P kolem Leo Triplet (viz prosincové Kometární okénko a parádní fotky od Romana s Martinem). Dnes, předposlední večer roku 2023 se po 18 hod. v Jablonci vyjasnilo rovněž, a tak opět vytahuji nějakou techniku na zahradu. Zvažuji 6,5“ turnovský achromat, který mám momentálně doma ve sklepě neb jsem k němu vyráběl „přenosnou“ montáž. Důvod je prostý – Jupiter na kterém má být právě vidět GRS a přechod měsíce Ganymeda.

Nakonec volba padne na 6“ TS APO, instalace je jednodušší a rychlejší. Již první pohled do okuláru v malém zvětšení dával tušit parádní podmínky a velmi dobrý seeing. Nakonec v revolverové hlavě měním zvětšení mezi 120–200× a když se rozhodnu scénu zaznamenat náčrtkem (výraz, který se pro výsledek hodí asi lépe než kresba…) přejdu na variantu binohlavy se zvětšením 135×. Seeing je opravdu skvělý, permanentně Ant II, chvílemi i Ant I a daří se mi po dlouhé době vykoukat neuvěřitelné detaily, hlavně v NEB, ze kterého do EZ vybíhají krásné girlandy. Zajímavý je také tenký pás táhnoucí se od GRS v STB. Teplota je relativně příjemná asi 1 °C, ale prstíky při kreslení mrznou. Když práci dokončím, otočím dalekohled západním směrem do Labutě na kometu 12P. Binohlavu nahradí Nagler 31 mm se kterým vyhledám pole, ale kometu nevidím. Až výměna za 13mm Ethos (92×) pomůže, ale kometka je na obloze směrem nad Liberec stejně dost nenápadná. Když je tak dobrý seeing, byl by hřích nepočkat i na výstup Ganymedu. Na AZ montáži vyměním 6“ APO refraktor za 11“ SCT a po krátké temperaci opět mířím na Jupiter. Tady se mi nejlépe osvědčilo zvětšení 155× (mono) při kterém pořizuji druhý náčrt, krátce před výstupem měsíce, protože od západu se pomalu přibližuje oblačnost. I na této pootočené scéně „visí“ z NEB krásné dlouhé girlandy a je vněm výrazná bílá skvrna. Jen co náčrt dokončím, obloha se zatáhne. Je to trochu škoda, protože Ganymeda by za nedlouho v přechodu vystřídala Europa. I tak jsem šťasten, že mi příroda po dlouhém období odpírání pohledu na noční oblohu, dnes dopřála více než 1,5 hodiny parádního seeingu. Opravdu jsem Jupiter takhle pěkně dlouho (letos určitě ne) neviděl a je to důstojné rozloučení s rokem 2023.

Scan náčrtku od dalekohledu.

Edit 21. 1. 2024

Při brouzdání na webu jsem náhodou narazil na kresbu od Alexandra Kupča pořízenou skoro ve stejnou dobu z Říčan. Na první pohled je vidět, že při dobrém seeingu, který ten večer panoval, vítězí průměr a větší apertura ukáže více detailů. I když je Alexandr velmi zkušený pozorovatel a použil špičkový APO refraktor s fluoritovým objektivem, souboj 4″ vs. 11″ jasně vyznívá pro větší SCT. Jinak je ale moje dlouholetá zkušenost taková, že za (pod)průměrných podmínek, které zde panují po většinu nocí, mnohdy v přímém porovnání při pozorování planet, předčí malý kvalitní refraktor (cca 5″–6″) daleko větší zrcadla. Když se však párkrát do roka sejdou podmínky (Ant. I-II), je pohled na planety skrze kvalitní dobře vytemperovaný reflektor 14″–20″ nezapomenutelným zážitkem. A co teprve, když se člověk dostane k přístroji ještě většímu – jak asi vypadá Jupiter (a další objekty) při pohledu 60″ Haleovým cassegrainem na Mt. Wilsonu si můžete přečíst ZDE.

Porovnání kreseb pořízených téměř ve stejnou dobu 4″ a 11″ přístrojem.

Vloženo: Sobota, 30 prosince, 2023 , 23:29 , kategorie: Planety. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0.