Astronomické události

Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) se vyhoupla na severní oblohu a momentálně zdobí večerní nebe. V prvních dnech bohužel příliš nepřálo počasí, kometu se nám poprvé poštěstilo pozorovat až v úterý 15. října. Kometu jsme pozorovali na Dalešickém vrchu u Dalešic na Jablonecku. Ze začátku nás zlobila oblačnost, ale naštěstí se později rozplynula a mohli jsme kometu spatřit. Ohon byl vizuálně detekovatelný minimálně do vzdálenosti 10° od hlavy komety. A to i za ne zcela ideálních podmínek, kdy oblohu výrazně osvětloval předúplňkvý Měsíc. Takže lze o této kometě prohlásit, že spadá do kategorie „velká kometa“.

Snímek komety z Dalešického vrchu, 18 mm ohnisko Canon 1000D, expozice 15 s, Foto: Martin Mašek

Zde je animace, kterou pořídil Martin Gembec od Dalešic. Jde o 783 snímků, expozice 5 sekund, ISO3200, objektiv Sigma Art 35 mm na f2,8 a fotoaparát Canon R6 MkII.

A pojďme se podívat i na další snímky:

Podobně ji nasnímal Jakub Kuřák, akorát s objektivem Sigma 24 mm. Na upravených fotografiích jsme později našli ohon sahající do vzdálenosti přibližně 27 až 30 stupňů.

A došlo i na snímání detailně přes dalekohled, který vidíte i na úvodní fotce vlevo.

 

Další okno, kdy se podařilo kometu pozorovat, byl hned následující večer ve středu 16. října. Zde je snímek pořízený nedaleko obce Bulovka na Frýdlantsku.

Sepsal Martin Mašek (a Martin Gembec přidává)

Oproti předchozímu dni foukal velmi silný vítr, Měsíc v úplňku úplně mazal hvězdy z oblohy a do toho se přeháněly cáry vysoké oblačnosti. Kometa samotná zřetelně zeslábla. Zřejmě dohasíná efekt zesílení jasu dopředným rozptylem světla Slunce na prachu komety. Každopádně byla opět vidět okem jako protáhlá šmouha. ohon okem se jevil kratší, asi 8 stupňů, dle pěsti na natažené ruce. V triedru stále velice hezká a odhadem podle hvězd trochu slabší než 3 mag. Ohon v triedru 8×42 délky asi 12 až 15 stupňů. Zde jsou snímky ze Severáku v Jizerských horách.

—-

V příspěvku je řada fotografií pořízených různou technikou, ale začátečníka může zaujmout, že řada fotek komety s krajinou je pouze ze stativu bez jiného vybavení. Zde je můj příspěvek z Astro-Fora, jak se na to dívám (Martin Gembec):

Většina fotek vznikala za úplňku popř. na konci soumraku, takže na dlouhé expoziční časy to nebylo a stačil stativ. Pokud je někde fotka krajiny a komety a je tam uvedeno třeba 10×5 sekund, jako u mé fotky, tak jde o složení snímků na hvězdy výše uvedeným procesem (např. v Pixinsight, Sequator, popř. v nouzi i DeepSkyStacker). Potom záleží kolik snímků bylo složeno a jak moc se rozmaže krajina, tedy buď to nechám jak je, což jsem udělal já, nebo se pak složí zvlášť na krajinu, aby klesl i v ní šum a pak se to proloží do sebe, což se dělá spíš, když se fotí za větší tmy.

Pokud jde o foťák, tak modifikovaný není potřeba (komety září většinou v barvách, na které je dobře citlivý každý foťák). Teoreticky by v hodně tragické oblasti, co se světelného znečištění týče, mohl hodit nějaký filtr na potlačení toho znečištění, ale pokud možno bych je nepužil. Výhodu mají ti, co mají modernější zrcadlovky. Dobrý snímek pořídíš už starou Canon 60D, ale lepší poskytne Canon 6D, který se tehdy vážně povedl a na krajinářskou astrofotografii je ultimátní. Po mé zhruba půlroční zkušenosti od nákupu Canonu R6 MkII mohu říct, že i tento foťák patří mezi to nejpovedenější na snímání hvězd a krajiny.

Pokud jde o to, co nejvíc nakonec rozhoduje, tak v první řadě je to tmavost vybrané lokality (to zrovna v tomto týdnu nehrálo roli, protože se fotilo za soumraku a při úplňku) a potom světelnost objektivu. Ty nejlepší širokoúhlé objektivy dávají bodové hvězdy až do krajů i při clonách kolem 2 až 2,8. To však neznamená, že se nedá fotit při f4, ale chce to už trpělivost a raději skládat expozice. Výhoda Canonu 6D oproti jiným APS-C zrcadlovkám je v možnosti používat vysoká ISO a tím i zkrátit expozice. V extrému se dá použít i ISO10000, ale častěji se snažím nejít přes 3200, výjimečně 6400.

Závěrem k těm mým skládaným expozicícm – ten detail přes dalekohled to už je úplně jiná disciplína astrofotografie, především co do ceny vybavení a náročnosti na zkušenosti. Je tam použita těžká montáž, drahý apochromatický refraktor a chlazená barevná kamera. Někde mezi je ten snímek přes teleobjektiv. Ten je z levného trackeru Star Adventurer a objektivem Samyang 135 mm při F2 (tento objektiv je asi na trhu výjimka, protože je použitelný i tzv. na plnou díru, tedy při výrobně nejnižší cloně 2). Takový snímek tedy zvládne i relativně pokročilý začátečník s dostupnou technikou i finančně. V mém případě jde o dražší verzi Star Adventureru za 9, objektivu 135 mm za 9 a fotoaparátu Canon 6D za 12 tisíc z bazaru. Ovšem pro studenta tedy pořád poměrně rychle dostupné a nikdo neříká, že si nemůžeš koupit zmíněný 60D a třeba Sigmu 24 mm a tracker v základní verzi za polovic uvedené ceny. Chce to jen štěstí na cenu v inzerátech. A učit se mohu i se setovým objektivem a dokoupenou Canon 50/1,8 za 5000 komplet a stativem.

 

Poznámky Dana Kurtina:

O pozorování komety C/2023 A3 Tsuchinshan Atlas na večerní obloze jsem se pokoušel již od 11. října, kdy byla mezi jinak zataženými dny šance, že se kometa alespoň na chvíli na velmi jasné obloze ukáže. Nakonec se tak stalo a kolem 19:15 SELČ jsem kometu na Severáku zachytil alespoň fotoaparátem, v triedru jsem ji kvůli nepřízni počasí (nad obzorem bylo stále dost mraků) neviděl.

14. října, tedy v den, kdy by od nás byla kometa vidět asi nejlépe, nám však štěstí s počasím nepřálo, a tak jsem se na focení vydal až o den později. Zde je fotka z Kristýny u Hrádku nad Nisou.

Jak již bylo zmíněno výše, 16. října jsme se vydali s Martinem Maškem na Frýdlanstko, kde jsme si vyčíhli tenhle nádherný strom zbarvený do podzimních barev. Zde je moje trochu více zpracovaná fotka. Taky už se jedná o poměrně slušný expoziční čas 5×55 sekund.

Kometu jsem vyhlížel i následující dny. Zde je ještě snímek ze 17. října, kdy jsem k pořízení fotky neudělal nic víc, než že jsem nastoupil do výtahu a vyjel o sedm pater výše. Bohužel se však brzy  zatáhlo, takže jsem ji na úplně setmělé obloze ani neviděl. To je taky jeden z důvodů, proč se kometa jeví o tolik slabší než na předchozích fotkách. Fotka zatím není pořádně zpracovaná, jedná se pouze o jeden snímek.

Uvidíme, co nám ještě kometa nabídne, až se znovu umoudří počasí a my ji budeme moci pozorovat na bezměsíčné obloze…

_____________

Také přidám ještě můj skromný pokus z 15. 10. z Dalešického kopce a 24. 10. z turnovské hvězdárny…

Nejdříve si s námi kometa hrála trochu na schovávanou mezi mraky…

…ale pak se ukázala v plné kráse – 30 sec singleshoty Canonem R10 + 70–200/2,8 + SW EQ6Pro

Desetisekundový singleshot přes RC 16″/f8 v kopuli hvězdárny Turnov 24. 10., kdy jsme dělali již třetí pozorování komety pro veřejnost. Foto: Aleš Majer

A ještě jedna kometa nad Turnovem od Aleše Bartoše pořízená z terasy turnovské hvězdárny při prvním veřejném pozorování dne 16. 10. 2024.

Vloženo: Čtvrtek, 17 října, 2024 , 14:35 , kategorie: Komety. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0.