Kometární okénko – srpen 2025
C/2021 G2 (ATLAS) 1. 7. 2025, 21×60s RC8 ASI294MC Pro
Konečně se pořádně vyjasnilo a to je známka čeho? Že je úplněk! :þ Jestli bude jasno i kolem novu, je zatím ve hvězdách, ale ať tak, či tak, bude lepší být připraven. Po měsících kometárního půstu se konečně začíná blýskat na lepší časy. Máme tu kometu viditelnou i v trpasličích dalekohlídcích! Která že to je? Čtěte dále…
Doba, kdy nejjasnější kometa měla 14 mag je snad definitivně za námi. Nyní tu máme hezkou dvanáctimagnitudovku v podání C/2025 K1 (ATLAS), která navíc neřekla ještě zdaleka poslední slovo a chystá se nadále posilovat až někam k osmé hvězdné velikosti. Tou dobou ale bude úhlově blízko ke slunci, takže si ji užijeme jen před a po průchodu perihelem, který nastane začátkem října. Nyní ji máme stále slušně vysoko na večerní obloze na rozhraní Herkula a Hadonoše, rychle ale klesá k západu. Proto neváhejte a hned co zmizí Moonulák, pozorujte!
Čtrnáctky (14 mag) pro šestnáctky (16″) tu máme taky nějaké. Doporučil bych zejména příjemně zjasňující C/2024 E1 (Wierzchos). Ta by to mohla v lednu dotáhnout i na 5 mag, na což se jistě všichni těšíme. Už teď je ale pod tmavou oblohou dobře viditelná, nachází se rovněž v Herkulu, jen na mnohem vyšší deklinaci. Večer po setmění je tedy správná doba na její pozorování.
Naopak ráno bude nejlepší si posvítit na C/2022 N2 (PanSTARRS). Najdete ji v Beranu. Stagnuje kolem 14,5 mag a nezdá se, že by ještě chtěla udělat nějakou velkou šou. Nicméně nemůžeme si moc vybírat, další kometky jsou už vesměs slabší. Výjimkou může být snad jen periodická kometa 240P/NEAT, která je výraznější, než se očekávalo. Ta se nachází ve Velrybě a to znamená, že vychází pozdě, prakticky až při ranním kuropění. Bude se to s ní ale zlepšovat.
Co se zhoršuje, je viditelnost doposud hezky pozorovatelné, ale už pomalu slábnoucí C/2021 G2 (ATLAS). Ta nám nezadržitelně mizí z večerní oblohy v záři slunce. Moc se nehýbe, promítá se stále do trojmezí Panny, Vah a hlavy Hada a na začátku astronomické noci není už ani 20 stupňů nad obzorem.
Co naplat, nejbohatší nabídka je v oblasti komet slabších než 15 mag. Tam se nadšený kometární astronom s plnoletým teleskopem může vyřádit. Mezi snadno pozorovatelné patří bezesporu C/2023 R1 (PanSTARRS), neboť o půlnoci kulminuje hezky vysoko v souhvězdí Lištičky. Problém může být jen, pokud se zrovna promítá na nějakou hvězdu z Mléčné dráhy, do které se promítá. Stejná potíž nás čeká i u C/2024 J3 (ATLAS). Tuto patnáctimagnitudovou mršku najdeme mnohem níž ve Štítu, zobrazuje se tedy do nejhustších míst naší Galaxie, takže nejde o úplně snadný cíl.
Komety se vůbec rády schovávají v mléčné řece. Po celou noc a nejlépe pak nad ránem máme viditelné dvě ATLASky v Kassiopeje: C/2022 E2 (ATLAS) je o maličko snazší než C/2023 C2 (ATLAS), i když obě už pomalu slábnou a nejlepší období viditelnosti mají dávno za sebou. O kus dál v Blížencích je také dvojice podobně jasných kometek, jen se zatím topí v ranním svítání. Zatímco ale 217P/LINEAR postupně slábne, C/2025 A6 (Lemmon) nabírá opačný trend. Ještě jsem ji neměl možnost pozorovat, ale aktuální čerstvě publikovaná měření jasnosti naznačují, že už by mohla být vidět i vizuálně, až se vymaní ze záře naší denní hvězdy. Každopádně do začátku listopadu, do kdy bude od nás pozorovatelná, by měla poskočit do triedrové jasnosti (6 mag), tak se máme na co těšit.
Na závěr jsem si nechal chuťovčičku v podání mezihvězdné 3I/ATLAS. Teď v srpnu bude šance ji zdolat už i vizuálně, nebude to ale snadné. Zatím se jí nechce moc zjasňovat a postupně klesá k západnímu obzoru. Doufejme, že v říjnu dosáhne slibované 12. hvězdné velikosti v odbobí před a po periheliu. Kdo by ji však nechtěl vidět už teď?
V dosahu bežného půlmetru pod alpskou oblohou jsou ještě i další kousky. Na zdolání čekají třeba 47P/Ashbrook-Jackson nebo 48P/Johnson, vyduchařit by mohlo jít i C/2023 H1 (PanSTARRS) nebo C/2023 H5 (Lemmon). Pokud se mi něco dalšího podaří zalogovat, doplním to do komentářů. Stejně tak se tam i vy můžete pochlubit se svými úlovky.
Kometám zdar!
Vic KaL ◊!