Letní pozorování velkých planet
Počátkem letošního léta nastalo na mém oblíbeném pozorovacím místě nedaleko Skuhrova několik nocí s velmi příznivým seeingem, a tak bylo možné pomocí mého relativně malého dalekohledu zaznamenat několik tranzitů Galileových měsíců přes Jupiter a zpracovat je do několika animací.
Použitá technika
Dalekohled Celestron EdgeHD 9.25″ (primární zrcadlo 235 mm) se základní světelností f/10, tj. ohnisková vzdálenost 2350 mm. Pro pozorování planet je potřeba toto základní ohnisko prodloužit. K tomuto účelu se používá tzv. Barlow čočka. Já vlastním poměrně kvalitní modulární 2″ Barlow ED člen, který v závislosti na vzdálenosti čipu kamery od čočky umožňuje dosáhnout prodloužení 1,5× až 2,5×. V mé konfiguraci, kdy používám šuplíček pro rychlou výměnu filtrů a ADC (Atmospheric Dispersion Corrector) od firmy Omegon, je výsledné prodloužení cca 2,1× a ohnisková vzdálenost 4900 mm, tj. světelnost f/21.
Pro snímání planet mám dvě planetární kamery od firmy ZWO:
První je ASI178MC, která disponuje čipem o velikosti 7,4×5 mm s rozlišením 3096×2080 a s velikostí pixelu 2,4 μm. Tato kamera díky svým vlastnostem umožňuje za příznivých podmínek zachytit velmi jemné detaily na povrchu planety.
Druhou je ASI224MC, která disponuje čipem o velikosti 4,9×3,7 mm s rozlišením 1304×976 a velikostí pixelů 3,75 μm. Tato kamera sice neumožňuje zachytit takové množství detailů jako ASI178MC, ale na druhou stranu disponuje dvojnásobnou snímkovou frekvencí, a tak i za horších podmínek umožní získání použitelných výsledků.
Výše uvedený dalekohled provozuji na mé upravené EQ6 Pro OnStep rovníkové montáži, která proti původní Synscan má nyní znatelně lepší přesnost najetí. Planeta se i při dlouhém ohnisku téměř vždy objeví v zorném poli kamery.
Pro celkové řízení a záznam dat pak používám ZWO ASiair Pro s externím SSD diskem. Ovládaní pak probíhá bezdrátově promocí lehkého tabletu.
27. června – tranzit měsíce Europa
Detailní snímky:
Jupiter 27. 6. 2021 04:07
Jupiter 27. 6. 2021 04:27
4. července – druhý tranzit měsíce Europa
Detailní snímky:
Jupiter 4. 7. 2021 03:49
Jupiter 4. 7. 2021 04:01
Jupiter 4. 7. 2021 04:33
5. července – Rudá skvrna a stín Io
5. července jsem chtěl snímat další stín a tranzit, tentokrát měsíce Io. Navíc dle simulace se měl stín promítat v blízkosti Velké rudé skvrny. Člověk míní, ale počasí mění :-) V okamžiku, kdy to mělo být zajímavé, dorazila oblačnost, a tak z celé animace zůstal pouze jeden nepříliš kvalitní snímek:
Jupiter 5. 7.2021 3:50
Na druhou stranu se mi ještě předtím podařilo kamerou ASI178MC pořídit trochu koukatelný snímek Saturnu, který se z důvodu malé výšky nad obzorem nyní velmi obtížně fotí.
Saturrn 5. 7. 2021 2:43
11. července – tranzit měsíce Ganymedes
11. července jsem v čase 02:45 až 04:30 snímal přechod měsíce Ganymedes. Díky své velikosti se nejdříve na povrchu jeví jako stín a postupně se směrem ke kraji rozzáří. Z levé strany se pak Jupiteru začne přibližovat měsíc Europa. který na posledním snímku animace začne na povrch Jupiteru vrhat svůj stín. Animace je složena z 25 snímků. Kamera byla ASI178MC. Podmínky se v průběhu snímání značně měnily, foukal nárazový vítr.
Detailní snímky:
Jupiter 11. 7. 2021 03:21
Jupiter 11. 7. 2021 03:49
24. července – marné čekání na GRS
Během úplňkové noci jsem měl plánu zachytit animaci východu Velké rudé skvrny (GRS), ale opět cca 30 minut před očekávaným východem dorazila oblačnost. Proto vznikla jen krátká animace z 8 snímků pořízených kamerou ASI178MC v čase 02:34 – 02:58:
Detailní snímky:
Jupiter 24. 7. 2021 02:05, Kamera ASI224MC
Jupiter 24. 7. 2021 02:44, Kamera ASi178MC
Co závěrem?
Sezona velkých planet letos ještě nekončí. Opozice Jupiteru se Sluncem nastává až 20. 8. v 1 h SEČ, téhož dne v 7 h SEČ se Jupiter bude nacházet v nejmenší vzdálenosti od Země (4,013 au). V té době také planeta dosáhne maximální jasnosti, a to −2,9 mag. Kulminovat bude okolo půlnoci ve výšce 26 °. Saturn se do opozice se Sluncem dostává již 2. 8. v 7 h SEČ a téhož dne ve 12 h SEČ se bude nacházet v nejmenší vzdálenosti od Země (8,935 au). Planeta v té době vrcholí ve výšce více než 21 ° nad jižním obzorem a dosahuje maximální jasnosti +0,2 mag. Velká poloosa prstence bude mít v době opozice zdánlivý rozměr 21,1″, malá poloosa 6,7″.
Tak snad ještě nějaké snímky pořídím.
© 2021 Roman Hujer, KaL