Astronomické události

Trochu se zpožděním přinášíme další kometární okénko. Bude to tak spíše ohlédnutí za tím, co se dalo pozorovat kolem zářiového novu, který nastal 7. 9., a shrnutí pozorování z devíti jasných nocí zkraje devátého měsíce roku 2021.

Přicházející podzim je na komety vskutku bohatý. To platí zejména v případě, kdy máte k dispozici rozumně velký dalekohled a kvalitní oblohu. Obojí bylo k dispozici. Nejprve dvě noci v astronomickém ráji na Edelweissspitze s 20″ a 36″ kukátky, další noc se dvěma 32″ dobsonky na německém Almbergu a k tomu ještě dvě pozorování s půlmetrem z nejlepších českých lokalit na Zhůří a Pohoří na Šumavě. Bylo to tedy intenzívní, náročné, až vyčerpávající, ale stálo to za to.

Ale pojďme se už konečně podívat, co bylo k vidění.

Tradičně nejvíce se toho děje krátce po západu slunce a potom před svítáním. Zvečera nejdříve zapadájí C/2020 J1 (SONEAR) a C/2020 T2 (Palomar). První je z České republiky už asi nedostupná a ani z alpských vrcholků není vůbec snadná, druhá se již také loučí, i když za dobrých podmínek ji při jasnosti kolem 11 mag ještě nízko nad obzorem v souhvězdí Vah možná od nás spatříte.

Nesmíme otálet, když chceme spatřit další dvojici kometek na hranici Štíra a Hadonoše. Nejprve donedávna i přes 15. hvězdnou velikost relativně snadno viditelná C/2018 U1 (Lemmon) zdifúzněla, takže již tak snadná není, navíc když stále klesá k jihu, a pak nikdy ne moc výrazná C/2020 O2 (Amaral), která sice naopak stoupá, ale je zas o magnitudu slabší. Alpská obloha byla tedy pro jejich spatření tenokrát už nutnost.

Kvalitní obloha je rozhodně také potřeba pro papírově jinak jasnou 6P/d’Arrest rovněž v Hadonoši. Je tak silně rozplizlá, že i přes udávanou 12. velikost je problém ji vůbec vykoukat. Chce to mít štěstí, kdy se zrovna nepromítá na slabší hvězdy v pozadí, nebo zkusit použít větší zvětšení a zachytit o něco viditelnější centrální část. Ze Šumavských hvozdů byla v 20″ vykoukatelná, z od nás ze severu bych to snad ani nezkoušel.

Hodně na jih je potřeba se vydat i kvůli další periodické kometě. 246P/NEAT totiž dlí ve Střelci na deklinaci −35°, což pro našinec není zrovna ideální výška. Výlet alespoň do Alp je tedy nutností pro spatření této 14,5 mag jasné mršky.

Nyní je ale nejvyšší čas otočit dalekohled k severozápadu, než nám klesne příliš nízko další slabotinka. V Honicích psech se totiž nachází C/2020 M5 (ATLAS). Má kolem 15,5 mag a lepší to už asi nebude, ale viditelná je v půlmetru při zvětšení kolem 400× stále celkem dobře.

Večerní sprint nízko nad obozrem máme za sebou, a tak si můžeme nyní v klidu vychutnat dvě krásky objevené přehlídkou PanSTARRS a v těchto dnech procházející souhvězdím Herkula. O něco níže je slabší (13,5 mag) C/2020 PV6 (PanSTARRS), jasnější C/2017 K2 (PanSTARRS) už atakuje 12. hvězdnou velikost a bude vesele růst dál. Obě se dají pozorovat i v menších kukátkách, tak když už nic, tak aspoň na tuto dvojičku se zvečera jukněte.

Než příjde půlnoc, mám tu ještě jeden kousek pro kometární fajnšmekry. V sousedním Draku je v dosahu amatérských přístrojů slabší C/2019 O3 (Palomar). Díky poloze téměř v zenitu nedělá ani její 16. velikost problém. Chce to jen tmavou oblohu, slušný seeing a zvětšení kolem 500×. A všechno to tu naštěstí máme!

Pojďme ale znovu namířit naše roury téměř vodorovně. Chvíli po půlnoci nám totiž kulminuje nízko v Jižní rybě C/2020 F5 (MASTER). Při jasnosti kolem 14,5 mag a deklinaci −31° nejde čekat zázrak, ale spatřit jde i od nás z Novohradských hor, jak jsem se sám přesvědčil.

Pokud vás neuspokojila předešlá nabídka, měl bych tu lepší kousek. 284P/McNaught je sice slabší (15 mag), ale o něco výš ve Vodnáři a hlavně hezky kondenzovaná, takže relativně snadná. Byl jsem mile překvapen její dobrou viditelností, když jsem na ni poprvé namířil svého dobsonka. Pro majitele 16″ a větších trubiček tedy vřele doporučuji!

To další periodická – 132P/Helin-Roman-Alu – je jinší kafe. Nalézá se v sousedních Rybách a nedávno se převalila přes hranici 16 mag. Zatím je to slušná duchařina, ale měla by ještě aspoň o magnitudu přidat, tak bude šance na snadnější lov během podzimu.

Tím se pomalu dostáváme na ranní oblohu, která oplývá bohatstvím zejména periodických vlasatic. Nad ránem je nejdříve pozorovatelná stará známá 67P/Churyumov-Gerasimenko. Ta potěší nejen jasným a protaženým jadérkem, ale i pěkným krátkým chvostíkem. Cassi ji ve své Mirandě 12″ z Edelweissu odhadl na 12,1 mag, je tedy vhodná i pro malé apertury.

To samé platí i pro 4P/Faye, kterou najdeme také v Býku. Nemá ohon, jen velkou kruhovou komu, ale je pěkně kondenzovaná a velmi jasná (10 mag). Prostě kráska k pohledání. V tuto chvíli může směle soupeřit o nejhezčí kometu na obloze.

Třetí kometa v Býku je už trochu slabší. 108P/Ciffreo má zhruba 15 mag a lepší to s ní při tomto návratu už nebude. Pamatuji si ji z roku 2014, kdy procházela stejným souhvězdím a také nebyla moc jasná. Byla to tehdá moje 90. kometa.

Podobně na tom je i 106P/Schuster vedle v Blížencích. Ta mi přišla obtížnější, tipl bych ji spíš blíž k 16 mag. Opět tedy kousek asi jen pro kometární maniaky. Sám jsem ji zalogoval jako svoji 260. vlasatici.

O nic lépe co se týče viditelnosti na tom není ani 10P/Tempel. Z Býka přešla do Oriona a bylo mi divné, že ji nikdo moc nepozoruje, i když by měla mít stále 14,5 mag. Když jsem na ni ale namířil, bylo mi to jasné. Nemá žádné hustější jádro, je to jen rozplizlá potvora, a proto velice obtížná. Neztrácejte s ní čas. Počkáme si na další návraty.

To 15P/Finlay zkuste ještě letos. Pokud ale nemáte skutečně dobrou oblohu, tak ji už neuvidíte. Řeklo by se, že při jasnosti 13,5 mag by to měla být hračka. Není! Je to velká difúzní koule a pomůže jen tma a malé zvětšení.

Zkuste samozřejmě taky 29P/Schwassmann-Wachmann výš ve Vozkovi. Po nedávném outburstu byla hezky stelární, nyní postupně bledne, ale stále je slušně viditelná.

Něco podobného platí i pro 17P/Holmes, která také prochází Vozkou a rovněž prodělala menší zjasnění. Podle mě ale nyní vidět není, i když zkusit to můžete, třeba vybouchne jako v roce 2007 a vy budete zrovna při tom.

Na samotný závěr jsem si nechal asi nejhezčí kometku tohoto měsíce. C/2019 L3 (ATLAS) se může směle poměřovat s 4P o titul miss měsíce září. Vypadají jedna jak druhá, jen eltrojka je možná o něco málo jasnější. Možná to je plichta. Však posuďte sami, která je lepší, která to u vás vyhrála.

A to by mohl být pohádky konec. Dvacítka vlasatic je slušné číslo. Ale to by se nesměla ukázat zcela nová kometka P/2021 Q5 (ATLAS). Hned jak se objevila, namířil jsem na ni půlmetra a něco tam nízko nad obzorem za svítání přeci jen viděl. Sice jen nenápadný difúzní flíček, že si člověk není zprvu moc jistý, ale projevila se docela rychlým pohybem, tak to nebyl jen přelud. Mezi astronomy se vedou vášnivé diskuse, zda je vidět vizuálně a jak je jasná, ale já vím své…

Tak zas za měsíc u kometárního okénka!

Vic KaL ◊!

PS: L3 nebo 4P? Která? Nebo nakonec 67P se svým ocáskem? Podělte se v komentářích!

Vloženo: Pondělí, 13 září, 2021 , 08:00 , kategorie: Komety. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.